Smrt císaře a krále Karla IV.

Dal jsem této zemi mír. Klidný život. Vysoké učení. Obrazy. Chrámy. Trhy. Most. Čechy kvetou. Má je spálit mráz? Je přece úplně jedno, zda to je či není pravda. Důležité je to, co zůstává. Osobnost císaře a krále Karla IV. lze vnímat jakkoliv, je ovšem více než pravděpodobné, že bez něj by Čechy ještě nadlouho vězely v bahně podprůměrnosti a nevzdělanosti. Určité nepřesnosti či spíše drobné rozpory potom stírá vynikající herecké obsazení, v jehož středu nalézáme jak výtečného Martina Růžka, který umírajícího císaře portretizoval v lehce idealizované, přesto působivé zkratce, tak plejádu dalších zvučných jmen (Adamíra, Šmeral, Sklenčka, Moučka, Ráž, Němec, Kolářová, Kaiser, Přeučil). Ti, kteří vnímají tuto brilantní televizní inscenaci coby zmetkový produkt tehdejšího režimu, jen stěží pochopí skutečný smysl českých dějin. (14.05.2016)

Optimálně dlouhá stopáž, vše podstatné řečeno, už Karel tušil, že zanechává Václavu velmi komplikované dědictví, navíc v těžkých časech dvojpapeží. Lucemburští příbuzní šli Václavovi po krku okamžitě. Tahanice o moc oslabila prestiž Lucemburků a jejich vláda v Čechách nakonec skončila v dozvucích husitských chorálů. 70% (13.09.2016)

Jak si všimni přáli jeho smrt a on Karel IV jim ne a ne tu radost splnit. Prej: "Už jsme mu tu potřetí na pohřbu a on ještě nezemřel." Bohužel to je tak jediné zábavné na této televizní inscenaci, protože jinak je to nudnější televizní traktát o tom, jak Karel IV. bránil Čechy, kdo chtěl jaké území a jakej bordel byl v církvi. Navíc ještě natáčené v chudých televizních ateliérech. [212. hodnocení, 23. komentář, 71%] (19.05.2020)

Hra by neudělala hanbu nejextrémnějším propagandistickým perlám padesátých let. K čemu velcí herci, když musí hrát tohle? 1) Neuvěřitelně zideologizované jiráskovsko-socialistické čechocentrické pojetí s exaltovanými nepřirozenými pseudomoudrými dialogy a papundeklovými kulisami. 2) Výstižný koment: MartinX 3) Ale co dál?, ptá se bezradný Karel IV, aby se mu dostalo, pokud jde o další osudy jeho lidu, vpravdě hlubokého uklidnění od mistra Vojtěcha Scholastica: Nestarej se, však oni si poradí. (19.04.2015)

Oprávněně lze diskutovat o tom, zda a nakolik zvolený pohled na osobnost Karla IV. je nebo není poplatný dobovým režimistickým normalizačním fetišům a šablonám. Co však upoutá mnohem více a dá zapomenout na mnohé skutečné i domnělé nedostatky Šotolovy předloh i scénáře jako takového, je famózní herecké obsazení. Z tohoto hlediska byl rok velkého Lucemburska z přemyslovské krve bohatší o další plodný příspěvek. Není vyloučené, že po opakovaném dodatečném zhlédnutí tohoto historického dramatu bych některé soudy, obsažené v těchto komentářích, korigoval. Možná i dost podstatně. Autem censeo: Máme co do činění s nedoceňovaným filmem, průhledem do dějin přední lucemburskočeské dynastie, fundovaným pokusem proniknout tam, kam už historické oči badatelovy i stejně zaměřená snaha postupně se k nekonečnému spánku choulící postavy stejnojmenného hlavního hrdiny, na níž je postaven celý příběh, už nedohlédnou, protože dohlédnout nemohou. Některým prvkům tohoto pohledu lze zazlít mnohé; přesto jeho kvality nestárnou a minimálně v rovině dobového vnímání film svým divákům nabízí mnohem víc: hluboký průhled do duší dějinných protagonistů, který nejen odborníkům zůstává utajen. Ke škodě nás všech. (24.03.2008)