Smrt císaře a krále Karla IV.

Hra by neudělala hanbu nejextrémnějším propagandistickým perlám padesátých let. K čemu velcí herci, když musí hrát tohle? 1) Neuvěřitelně zideologizované jiráskovsko-socialistické čechocentrické pojetí s exaltovanými nepřirozenými pseudomoudrými dialogy a papundeklovými kulisami. 2) Výstižný koment: MartinX 3) Ale co dál?, ptá se bezradný Karel IV, aby se mu dostalo, pokud jde o další osudy jeho lidu, vpravdě hlubokého uklidnění od mistra Vojtěcha Scholastica: Nestarej se, však oni si poradí. (19.04.2015)

"Založili si univerzitu. Nač jim je. Hloupý národ je poslušnější a jeho víra v boha pevnější." Je zajímavé zvolit si za téma ne velké okamžiky význačného panovníka, ale jeho slabé chvíle, třeba přímo poslední okamžiky. To, co ve světě není moc časté, u nás ve své době zas tak neobvyklé nebylo. Je v nás asi nějaký sklon k tragédii, k tomu vidět věci spíše černě. "Mne netěší, když se mnou souhlasíte, hádejte se se mnou." Velká císařova tragédie zde není dána jen samou smrtí, ale důvodným pocitem, že se jeho dílo nedočká pokračování. Korunní princ Václav je slaboch a ostatní od kurfiřtů přes církev až po příbuzné se už připravují na to, co ze situace vytěží. Vybudovaný klid a pořádek nedokáže nikdo kolem ocenit, manželka, děti, církev, dvořané. Konec pořádku, nastupující chaos. Téma samo zajímavé, škoda že zpracování je jen mírně nadprůměrné v porovnání s takovým Daňkem. Nicméně už pro Martina Růžka stojí tato hra za vidění. (15.02.2017)

Dal jsem této zemi mír. Klidný život. Vysoké učení. Obrazy. Chrámy. Trhy. Most. Čechy kvetou. Má je spálit mráz? Je přece úplně jedno, zda to je či není pravda. Důležité je to, co zůstává. Osobnost císaře a krále Karla IV. lze vnímat jakkoliv, je ovšem více než pravděpodobné, že bez něj by Čechy ještě nadlouho vězely v bahně podprůměrnosti a nevzdělanosti. Určité nepřesnosti či spíše drobné rozpory potom stírá vynikající herecké obsazení, v jehož středu nalézáme jak výtečného Martina Růžka, který umírajícího císaře portretizoval v lehce idealizované, přesto působivé zkratce, tak plejádu dalších zvučných jmen (Adamíra, Šmeral, Sklenčka, Moučka, Ráž, Němec, Kolářová, Kaiser, Přeučil). Ti, kteří vnímají tuto brilantní televizní inscenaci coby zmetkový produkt tehdejšího režimu, jen stěží pochopí skutečný smysl českých dějin. (14.05.2016)

Jak si všimni přáli jeho smrt a on Karel IV jim ne a ne tu radost splnit. Prej: "Už jsme mu tu potřetí na pohřbu a on ještě nezemřel." Bohužel to je tak jediné zábavné na této televizní inscenaci, protože jinak je to nudnější televizní traktát o tom, jak Karel IV. bránil Čechy, kdo chtěl jaké území a jakej bordel byl v církvi. Navíc ještě natáčené v chudých televizních ateliérech. [212. hodnocení, 23. komentář, 71%] (19.05.2020)

Optimálně dlouhá stopáž, vše podstatné řečeno, už Karel tušil, že zanechává Václavu velmi komplikované dědictví, navíc v těžkých časech dvojpapeží. Lucemburští příbuzní šli Václavovi po krku okamžitě. Tahanice o moc oslabila prestiž Lucemburků a jejich vláda v Čechách nakonec skončila v dozvucích husitských chorálů. 70% (13.09.2016)