Následky lásky

Formálne strhujúce a dejovo neustále prekvapujúce. Uhraničivý Toni Servillo. Po skončení ale s nulovou katarziou, vyšumené do prázdna. Tematicky podobný Corbijnov Američan nie je o nič menej artový, a je zmysluplnejší, harmonickejší a emocionálne aj myšlienkovo uspokojivejší. (14.10.2015)

V niečom veľmi podobné ako nedávno vzhliadnutý film La Migliore Offerta, minimálne veľmi podobné v hlavnom (anti)hrdinovi... Tento film je technicky dokonalý, formálne bezchybný, len škoda, že nie som študent réžie alebo kamery ale "iba divák". A preto to napíšem tak triviálne ako sa len dá bez sofistikovaných analýz a odborných prázdnych žvástov: ZÚFALO MA TO NEBAVILO!!! (30.10.2013)

Na můj vkus až příliš vykalkulované, sterilní a pro mě jako pro diváka nepřesvědčivé - především ono „milostné vzplanutí“, které je naznačeno už v názvu samotném a které má určovat pointu celého filmu. Závěr, který měl najednou velice rychlý spád a útočil na mé smysly těmi nejlacinějšími taktikami citového vydírání, to celé kompletně zazdil. Možná, že to, co mělo zůstat nevyřčené, mělo i nevyřčeným zůstat… Tenhle film mě zkrátka nezasáhnul, ba zklamal (poté, co jsem se namlsala „Velkou nádherou“). (22.11.2013)

"Posadiť sa k tomuto pultu je možno najnebezpečnejšia vec, čo som v živote urobil," povie v jednej chvíli Titta Sofii. Titta Di Girolamo je starnúci muž, už roky žije v hoteli a živí sa podivuhodným spôsobom. Je uhladený, mĺkvy samotár. Je protikladom iného muža v hoteli, ktorému zostal jediný sen – umrieť veľkolepou smrťou a týra manželku rôznymi spôsobmi – od podvádzania v kartách až k momentu, keď je ochotný zbaviť ju posledného kúsku  dedičstva – starého obrazu. Celý film je iróniou života starnúceho muža, ale v žiadnom prípade nejde o komédiu. Vlastne od prvého záberu máte silný pocit, že toto bude výnimočný film. (06.05.2021)

...ve středu dění, v ústraní velké nádhery. Nej(obe)hranější tóny utlumily, degradovaly, umrtvily bytí. Podivný host, člověk ve výslužbě, apatický pozorovatel v koloběhu recitující nudy. Všichni mi brání ve výhledu, jen ta božská dívka mě může vytáhnout z/do pekla...Nesnesu to stále se opakující ranní probouzení, setrvávání v hotelu, strojové přepočítávání milionů, chrastění mafiánského mamonu. Chce to kuráž poker facu, bez jediného podezřelého výrazu. Už dál nebudu příkazy plnit. Zábrany spadly. Padá kámen po kameni. Ale snad si nemyslel, že mu projde tak odvážný čin podfuku. Trpká porážka revolty. Poslední odpočítávání před spuštěním. Už ztrácí se, propadá do tekuté hmoty. Z podstaty, člověk-nikdo v betonu zalitý. (14.09.2016)