Restart

Tři hodiny po shlédnutí Restartu jsem si nedokázala vybavit, jak vlastně skončil. Tenhle lehce banální příběh je ale zabalený do jedinečného obalu. Kdyby Ševčík příště našel kvalitnější scénář, mohla by to být skoro revoluce v českém filmu. Pro příště bych ale doporučovala ubrat těch obrazových fajnovostí. Filmy se přece netočí, aby se ukazálo, jak šikovný je váš kameraman. (07.12.2005)

Vyloženě sugestivně natočený film, spousta vizuální nádhery, střih a kamera/světlo/barvy boží, všechno vnímá člověk se Sylvou, jejíž příběh mi přijde absolutně přesný - když už se to sere, tak pořádně. Chvíli trvá, než si člověk zvykne na poněkud stylizované herecké výkony, ale druhá půlka už absolutně zaujme. Spíš než cokoliv jinýho mi film připadá jako perfektní svědectví své doby před nějakejma těma deseti lety, kdy se chodilo v Praze do Roxy nebo do Radosti, holky měly barevný čočky, všichni nosili ty samý brejle proti slunci z vietnamský tržnice (raybany jakoby vůbec nebyly, mimochodem kam se poděly ty tržnice taky?), zároveň ze všech stran jede depresivně alternativní Khoiba v soundtracku..Zábavný ještě je, jak se v tomhle filmu ukážou později všichni známý lidi: Xindl X jako scenárista (co na tom teda tak vymejšlel nevim, nicméně pár trefnejch scének ze života tam je), Julius Ševčík jako začínající režisér, Krobotová a Krobot (hraje nasranýho souseda), zfetovaná Anička Polívková a drsná blbá blondýna Pazderková za barem. (01.04.2013)

Uz me ty filmy o promiskuidnich kravkach, ktere sami nevi co chteji a co jsou zac a citi se velmi ukrivdene, kdyz to nevi ani ostatni, nebavi. Kdyby takovych lidi nebylo na svete mraky, mozna by se dal vznik tohoto filmu obhajit, ale takhle zbyva jen samoucelna vizualni onanie. Sednete si do kterehokoli baru a dostane se vam autentictejsiho zazitku na dane tema.. (12.11.2008)

Scénáristicky značně nevyrovnaný film. Dějová linie se celkem povedeně prolíná s představami hlavní postavy - hysterické Sylvy, nicméně samotný příběh je dost primitivní. Na české poměry je Restart vizuálně velice zajímavý a působivý, ale rozhodně se nedá říct, že by byl nějak příliš originální - spíše kompiluje osvědčené postupy podobně laděných zahraničních filmů. Jako přednost bych viděl především neokoukané tváře, avšak někdy jsem těm jejich postavám moc nevěřil. Dokonce i u Lenky Krobotové mi přišlo, že v úvodu to vyznání "slib mi..." přednáší jako básničku, než jako spontánní hrdličkování... Jako debut se to dá hodnotit docela kladně (předvším díky formě), nicméně to ostatní je děsný podprůměr, který je vlastně jen o přechodu z polohy "slib mi, že se nikdy nevezmeme" do "slib mi, že si mě vezmeš"... (20.07.2006)

"Tak udělej konečně něco!!" ... Cokoliv ... Zachraň mě, lži mi, starej se, dotkni se, porvi se, miluj mě, nenáviď, spasím tě, najdu tě, pozlacená jmenovka na dveřích ... Nic. ~ Výborná Lenka Krobotová. ~ Mojmír a Nihilisti, Khoiba. (13.03.2009)