Vánoční panenka

Kdyby Klára Kadlecová uměla hrát, kdyby to Jiří Langmajer vzal vážně a nedělal tu ochotničinu, co je v téhle pohádce k vidění, kdyby Kosek lépe pracoval s našeptavačem (Josef Láska), mohl to být pěkný pohádkový vánoční dickensovsky laděný horror na čtyři hvězdy. Takhle je to jen promarněná velká příležitost. (24.12.2012)

Rozporuplná televizní pohádka, která se odehrává tak na přelomu 19. a 20. století. Vedená je ve viktorinském stylu. Interiéry jsou prvotřídní, kostýmy stejně tak. Ovšem ten příběh s tím odporně slizkým klukem je otřesný. Nevím, zda je to samotným tím spratkem, který mi byl doslova odpornej. Anebo je to už tím příběhem, který mne vůbec nebavil. [299. hodnocení, 27. komentář, 46%] (22.01.2020)

Mravoličný vánoční příběh, ve kterém figuruje strašidelná načančaná panenka z výkladní skříně, antropomorfní personifikace poťouchlosti a krutosti a dětská opuštěnost hýčkaného, zanedbávaného dítěte. Anežka sice žije v přepychu a je rodiči milována, ale nikdo na ni nemá čas, nikdo se jí nevěnuje a nikdo si s ní nehraje. Její horší já získá podobu neviditelného (ostatním) kamaráda. Být krutý a škodolibý z hlediska okamžitého uspokojení přináší rychlejší a zábavnější výsledky, než laskavost. Nádherná kostýmní záležitost, velmi roztomilí představitelé dětských rolí, kteří povětšinou i dobře mluvili, ten, který nemluvil byl vůbec nejlepší, protože takový cit pro pantomimu u dítka sotva deseti let věku je opravdu zřídkavý jev a naprosto děsivá panenka, před kterou bych se v bezpečí necítila, ani kdyby byla zavřená v trezoru. (23.12.2013)

Vánoční televizní příběh mající pro děti veliký výchovný charakter. Chtít mít pod stromečkem vysněný dárek může mít kde kdo, ale kde je napsáno, že tam vždy musí být? Příběh malé Aněžky toužící po panence budiž příkladem. Jakýsi našeptávač ji svojí vůlí nutí být zlobivá, prostořeká a vůbec nesnesitelná. Maminka to však samou láskou k ní ledabyle přehlíží, až to vygraduje na pomyslnou hranici snesitelnosti. Přísný otec na základě toho rozhodne, že vysněná panenka pod stromečkem prostě nebude. Pro Aněžku pochopitelně velké zklamání a také zadostiučinění. Dobře se chovat, nebýt drzá a vůbec vystupovat tak, jak se sluší a patří je základem všeho dobra. Aněžka se slzami v očích si to uvědomí, vypudí zlého našeptávače z hlavy a všem se náležitě omluví. Otec přimhouří oko a onu panenku zase pod stromeček vrátí. Tento příběh bych dětem ve vánoční čas pouštěl pravidelně pro poučení. Jedině slušným chováním lze dosáhnou vysněného dárku. Jen ti zlobivý ne. (01.03.2015)

Krátká interiérová televizní moralitka o dětské rozmazlenosti, tentokrát zasazená cca do poloviny devatenáctého století...někde (v pozadí sice odbíjí Big Ben, ale mají Ježíška, salát, vánočku atd.:)), a s mystickým motivem - který je jen tak mimochodem docela psycho, kterýžto dojem umocňuje i hudba. Pantomimické výstupy zlého šášuly jsou výborné, holčička v hlaví roli má ale do přirozenosti dost daleko (a scénárista s režisérem na to nedokázali zareagovat, a opakovaně ji nutili nedokončovat věty, což si děvče úžasně načetlo, a taky to jako čtený text odříkalo). Výborné jsou asi jen kostýmy a správně prkenná výchovná úloha Jiřího Langmajera v kontrastu s pohádkovou lehce životem znavenou služebnou Niny Divíškové. Mohlo to být lepší, ale na míň než hodinovou komorní televizní pohádku to víc než ujde, zvlášť když to jako dospělí rodičové v klidu přežijete a děti si těch slabších článků nemají šanci všimnout;) 70% (24.12.2012)