Sbohem, Sabato

Sabata pomáhá skupince mexických revolucionářů ukrást vozový náklad zlata. Sabata tentokrát s tváří Yula Brynnera, což vyvolalo docela zmatek, neboť ve stejnou dobu vtrhnul do kin ještě další snímek 'Návrat Sabaty' (1971), kde si ho opět zahrál Lee Van Cleef. A co víc, snímek je považovaný za třetí díl série. Tak kdo je tedy pravý Sabata? 'Název 'Návrat Sabaty' na takovou otázku určitě odpovídá. Yul Brunner však předvedl Sabatu o něco drsnějšího a celý snímek, jako takový, se daleko více přibližuje k atmosféře a vůbec konceptu spaghetti westernu. Snímek obsahuje jak brutální scény násilí, tak i zábavné momenty. Ani dlouhé pohledy a divácké očekávání, co se bude dít, samozřejmě nechybí. Snímek má dokonce i o něco rychlejší tempo a větší důraz na dějství. Ale i tak to přesto všechno vytváří dojem, jakoby tomu přeci jen ještě něco chybělo. Každopádně snímek dokáže fanoušky spaghetti westernů uspokojit, byť něco, co vytvářel Sergio Leone, nelze očekávat. (28.03.2020)

Výmenu Lee Van Cleefa za môjho obľúbenca Yula Brynnera vnímam jednoznačne pozitívne, inak však záverečný diel Sabatovskej trilógie v podstate nemá diváka čím obzvlášť nadchnúť či prekvapiť. Brynner je samozrejme OK, zopár prestreliek a hudba od Bruna Nicolai takisto ujdú, inak však ide o tradične naivný a povrchný spaghetti western. Každopádne sa mi však Adios Sabata páčil predsa len o čosi viac, než druhé pokračovanie s názvom Návrat Sabatu. (20.05.2011)

Konečně to má pořádný scénář a nějakou zápletku, i když to vychází nadále z archetypu pistolníků, kteří by pro prachy zradili kohokoliv, takže vlastně vůbec nejde o nějaké kladné hrdiny. Dobré je zde ozvláštnění o Rakušáky s jejich císařem Maxmiliánem, nebo pár vtipných průpovídek (žel jen v první části filmu, později psal dialogy asi někdo jiný, protože z chytrých dvojsmyslů se přešlo na hrubozrnný humor). Pro našince je příjemným překvapením účast zpěváka Deana Reeda, jo, to je ten, který ze západu v době totality emigroval do Sovětského svazu. I ta partička tak nějak ušla. Ale příběh je celkem takový pitomoučký až nelogický. Proč by plukovník nebo jeho pobočník pořádali zbytečnou kamufláž s přepadením vozu, vždyť stejně celou dobu věděli, kdo se v tom veze? Ta tajná služba s holubí poštou, ta také se nechovala moc jako secret service. Ale hlavně - dostanu se k vozu s pytli plnými zlatého prachu, a ani se nepodívám dovnitř, jestli tam fakt je? A když už jsem jednou podveden, tak při příští příležitosti se nepodívám opět? Navíc hudba je zde svižnejší než střih, což je na pováženou, protože i když se hudba snaží, střih dává filmu pomaloučkou fazónku, takže nevěřím, že Sabata sejmul několik vojáků skoro naráz. Spíše to díky střihu vypadá, že než znovu vystřelí, stihli by se vojáci přesunout v klidu až k němu, kdyby mohli a scenárista a režisér jim to nezakázali. A Yul Brynner zde vypadá skutečně velmi otráveně a unaveně, bez šťávy. (29.05.2016)

Třetí díl sabatovské série. Odehrála se tu podstatná změna: Lee Van Cleefa nahradil Yul Brynner. Těžko říci, kdo byl lepší, vychází to asi na remízu. Yul je o dost lepším hercem, ale s Van Cleefem možná bylo více srandy. Každopádně z předchozích dvou dílů bylo převzato tak 80% - příběh o honbě za hromadou zlata, Sabatův nespolehlivý "kamarád", šílený zloduch, s nímž se Sabata vypořádá klasickým způsobem. Něco se ale změnilo - film má o dost propracovanější a především uchopitelnější příběh, hudba je uměřená, prostředí je klasicky spaghetti - westernové; snímek se tak rozloučil se starým Sabatou a stal se klasickým a nadprůměrným zástupcem italo-westernu. (01.08.2006)

Odnož legendy o Sabatovi podaná pro změnu s nadsázkou – proč ne? Těch smrtelně vážných westernů je přece na světě víc než dost. Brynnerův pistolník v černém má sice už o pár let navíc, ale upgradovaný design (třásně, rozhalenka, houpavý krok a kouzelná puška :) a sarkasmus mu sluší. Kluzký týpek Ballantine v podání kluzkého Deana Reeda je sice z čeledi obtížně snesitelných, ale takový nejspíš má být, akční scény jsou patřičně akční a soundtrack příjemný. (09.05.2012)