Funny Lady

Reziser Herbert Ross /Play It again, sam, Sbohem, pane profesore/ natocil len priemerny muzikal, kde ma slavna spevacka silne depresie a nielen obavy o pracu,a le problem zohnat akukolvek pracu.Spevave casti su na urovni, ale dialogy obcas krivaju, hlavne stred je akysi ...... nedomylseny a utnuty : 60 % (17.06.2017)

On je to takový film, který ještě dojíždí díky setrvačnosti. Funny girl měl něco do sebe, Barbara měla krásné písně a vše bylo krásně uleželé. Tohle už není dobré, a nutí to člověka vypnout či přepnout. Nezachraňuje to ani Mississippi tedy James Caan a ni Omar. Tyhlety pokračování muzikálů je vždy ošemetné. Už kvůli konceptu muzikálu, hudbě, nosné melodie apd. (15.08.2022)

Popravdě už první film nebyl nic skvělého a tohle mě dlouho přišlo ještě horší. Z vtipné, skromné a hodné hrdinky se stala namyšlená kráva co neustále shazuje chlapa, který ji má rád. K tomu afektované herectví Streisandové a dvě camea opět slizkého Sharifa. A Streisandová sice skvěle zpívá, ale písničky jsou naprosto nijaké. Naštěstí to většinu filmu zachraňuje sympatický Caan a ten pocit, že je to tak nějak klasicky natočené, jak kdyby to vzniklo ještě v 60. letech. A ve finále to zachrání výborné realistické vyřešení obou vztahů jak k Nickovi, tak k Billymu, kdy padly moje výtky ohledně slizkosti Sharifa či neexistující chemie Streisandové s Caanem - ono to tak prostě mělo vypadat. Čili 3*, ale obrovský úspěch obou filmů v USA nechápu, stejně jako že ze všech slavných muzikálů se pokračování dočkala zrovna Funny Girl. (15.05.2023)

Kdyby to dnes někdo nafilmoval, tak by se to hemžilo buď slovy "odpad" anebo nejvýše 2 *. Jenže v roce 1975 do tohoto marasmu to byl balzám na duši a nádherná muzika s BARBAROU STREISAND dává filmu stálou publicitu i po těch 35. letech. Takže řekněme si spravedlivě : "Co vlastně dělá film nezapomenutelným ?" Ano, herecká hvězda a hudba. Proti tomu jsou veškeré negativní komentáře jen slabým odvarem faktu. (07.07.2010)

Méně půvabně roztomilé, méně romantické, dospělejší a zemitější než starší klasika jménem Funny Girl. Vizuální vytříbenost nechybí ani zde, scéna opět hýři barvami a kamera je opravdu skvostná (už jen když Fanny sedí v šatně u stolku a kamera se vznáší kdesi nad zrcadlem). Barbra se předvádí ve vrcholné fyzické i herecké formě (jako zkušená sebevědomá showmanka mi přišla snad ještě lepší než v předchozím filmu) a s živočišným Jimmym Caanem, který je z úplně jiného těsta než uhlazený elegán Nicky Arnstein Omara Sharifa to prostořeké hrdince pekelně ladí. Důstojné, vysoce profesionální, jen snad nějaká jiskra a zapamatovatelnější skladby tomu schází. Ale pokud se někdy dostanu k soundtracku, třeba změním názor. (01.01.2012)