Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Dudek
    *

    Vcelku překvapivě není tenhle snímek tak špatný jak jsem předpokládal. Šifra mistra Leonarda je sice taková zdechlina v poli kinematografie, ale dívat se na ní rozhodně dát. Pravda je taková, že se ani nedivím několika lidem, kteří se po zhlédnutí tohoto dlouhého díla ušklíbli a rychle jej vytratili z paměti. Největší vadou na kráse je tu otřesný scénář Akiva Goldsman nejpíš nepochopil, jaký je rozdíl mezi knihou a filmem. Zatímco na papíře nějaké vysvětlovací pasáže neruší a působí zcela přirozeně, plátnu podobný způsob vyprání absolutně nesvědčí. Na druhou stranu klobouk dolů před Ronem Howardem, jehož jako režiséra moc neuznávám, tahle látka mu totiž sedla jak ušitá na míru. Příjemně se vyrovla s omezením správců Louvru a do temného hábitu oděl celý snímek, ze začátku si na jeho plíživý styl sice těžko zvyká, ale nakonec jsem byl překvapen, jak se mi to líbilo. Jenže ani on nedokáže zachránit to co natropil zbytek realizačního týmu z těch aktivních pak zejména herci, kteří tápou a nevědí čeho se mají chytit. Šifra mistra Leonarda není dobrý film, ale to není důvod, proč se v tom pitvat víc než v ostatních dílech... [TOP 19/11 49%](13.1.2007)

  • novoten
    ****

    Napínavý a dostatečně propletený kousek, který bylo svého času nebezpečně módní kritizovat. Tradičně výborný Hanks, krásná Audrey a ďábelský Bettany v příběhu atraktivním, jak po historické, tak po současné, i vztahové či náboženské stránce. Na první zhlédnutí bez znalosti předlohy je ale na pozornost diváka náročný až příliš a až při tom druhém si lze v poklidu doplnit souvislosti.(28.7.2006)

  • Douglas
    *

    Pominu-li argumentační pomýlenost tvrzení některých kritiků, že "film je dobrý, protože vše, co je na něm špatné, bylo už v knize," musím s nimi navíc nesouhlasit. Snímek se vůči knize stylisticky i narativně vymezuje a jakákoliv podobnost vychází spíše z povrchního srovnání příběhů. Nadsazený akcent předlohy totiž nahradil akcent mysticizující, což radikálně mění vyznění a žánrový příběh je reprezentován bezmála jako náboženský obřad, v němž není primární informace samotná, ale proces jejich zdánlivého podávání. __ Jakkoliv je literární předloha z mnoha důvodů výrazně problematická (= blbá), je evidentně psaná s jistým hyperbolickým nádechem. Inscenuje tak velká konspirativní odhalení či (pseudo)seriózní setkání odborníků stejně okázale jako žánrově determinované scény bičování, neustálých úniků, rituálních vražd nebo řešení zašifrovaných zpráv. Střídání těchto dvou diskurzů tvoří společně s atraktivním vnímáním historie feministickou optikou tvoří formální dominantu knihy… __ Příznačné pro obměnu narace a stylu je už úvodní sekvence, v níž postava A honí po Louvru s pistolí postavu B, aby z ní dostala nějaké informace a pak ji zabila. V knize je situace inscenována jako žánrová a narativně ustavující. Subjektivní popisy pocitů a myšlenek postavy B tvoří klíčová čtenářská vodítka pro uchopení následujícího děje. Filmová podoba týž scény je natočena hlavně prostřednictvím dlouhých detailů na obrazy na zdech, které jakoby nezúčastněně (a s nimi i divák) shlížely na anonymní muže pod sebou. Finále scény film nakonec rozmělní v nesmyslné a kontraproduktivní paralelní montáži se scénou následující. __ Nahrazení žánrovosti a narativity falešným mysticizmem nakonec filmu umožňuje pod rouškou transcedence ohladit všechny ideologické hrany předlohy, takže v něm nejsou velká tajemství, zásadní konspirativní odhalení, proticírkevní pasáže, feministické čtení minulosti a ve výsledku ani žádné postavy, tvořeny v knize především reprezentací výše zmíněného. Vznešená inscenace ničeho zpomaluje čas, postavy mluví pomalu, šifry samotné jsou ve výsledku marginální a ačkoliv hrdiny neustále někdo honí, vždycky je dost času na dlouhý dialog (např. scéna, v níž padouch ve stínu počká, než si dopovídají, a teprve potom zaútočí). __ Nejpodivnější "vyprazdňující" modifikací však prošlo trojí finále, jež v knize vychází z řady vodítek v předchozích pasážích. Ty však snímek postrádá a inscenuje "první" finále jako moment zásadní spirituální katarze, kdy kamera ve spirálách za doprovodu burácivé hudby oblétá hrdinu, před nímž z prostoru nesmyslně vystupují digitální objekty (ačkoliv implicitně jde o prostou logickou dedukci). Podobný model pak film aplikuje v posledních minutách, kde je ještě intenzivnější, protože musí zakrýt absurditu celé scény, když hrdina největší tajemství odhalí náhodou při holení. Výsledkem je hvězdně obsazený hollywoodský blockbuster, který tradiční narativní model (už sám o sobě v knize hrozně nefunkčně uchopený) zcela vyprázdnil a nahradil falešnou mystikou (korelující s otravně "sugestivní" hudbou).(31.8.2010)

  • Faye
    ****

    Knihu, která vzbudila tolik vášní, jsem dočetla teprve nedávno a vychutnala jsem si i dokumentární film „ Da Vinci Code Decoded“. Kontroverzní teorie a názory na obecně přijaté pravdy o životě Ježíše Krista mě dokonce donutily omést pavučiny a utřít prach z některých mých knih :- ). Brown vytvořil vlastní, velmi přesvědčivý a čtivý, výklad dávného tajemství. A bylo jen na každém z nás, vybrat si, která část fikce/faktu nás zaujme. Ale především, a to podotýkám, i na nadhledu každého z nás!!! A mně osobně se záhada zabalená do dobrodružné detektivky plné zvratů a hlavolamů líbila moc, ale především v té knižní podobě. V té filmové se luštění záhad změnilo na vysvětlovaní vyluštěných záhad, tím mě film zklamal ..a možná jsem se jenom moc těšila. Přesto si myslím, že takové hodnocení jaké na CSFD zatím má (50% - 18.05.06) si nezaslouží. 3,5* zaokrouhlím tentokrát směrem nahoru.(18.5.2006)

  • dobytek
    odpad!

    Ron Howard se teda vyznamenal. Už jsem v nějakym komentáři psal, že jeho filmy nemam moc rád, protože jsou sice docela koukatelný, ale všechny jsou takový nemastný, neslaný, nenadchne, neurazí, prostě po všech stránkách průměr. Jenže to jsem ještě neviděl Šifru mistra Leonarda. Tento film je totiž po všech stránkách tragicky podprůměrnej. Ron Howard natočil 2,5-hodinovej blábol o sektě nějakejch náboženskejch fanatiků, ve kterym se pořád kecá o nějakym tajemství a grálu nebo co. Toto téma je pro mě asi stejně zajímavý, jako poukaz na dovolenou u moře pro Kevina Kostěje ve Vodnim světě. Od první do poslední minuty šílená nuda, příběh o hovně, nezajímavý postavy, jejichž osudy mi byly naprosto lhostejný a herci zoufalý (zejména Tom Hanks byl na vodstřel). Nic pozitivního jsem na tomto filmu nenašel, takže dávám čistej odpad.(28.6.2008)

  • - Silas (Paul Bettany) má pistoli Heckler & Koch USP. Ta je totožná s pistolí, která je použita v románu. Jenže v románu používá náboje .40 S&W, zatímco ve filmu vypadá pistole spíš na 9mm. Náboj .40 S&W je výkonnější než 9 mm Luger při zachování přesnosti a výkonnější než některé náboje .45 ACP. Profesor Teabing (Ian McKellen) má Smith & Wesson Model 60. Noční ředitel banky Andre Vernet (Jürgen Prochnow) má pistoli Glock 17. Poručík Collet (Etienne Chicot) má pistoli SIG Pro SP2022. V románu má ale revolver Manurhin MR-73. (Maulincio)

  • - Natáčení na Westminsterském opatství nebylo povoleno, a tak tvůrci natáčeli v kostele na sever od něj, který přizpůsobili tak, aby vypadal jako Westminsterské opatství. (Siriuss)

  • - Interiéry Louvru boli vyhotovené v rozľahlom štúdiu Pinewood Shepperton. (Greenpeacak)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace