Šifra mistra Leonarda

Jestli je pro někoho doslovnost kvalitou, jedná se o velmi kvalitní film. :o) Knížka má takový spád, že vcelku úspěšně dokáže při prvním čtení zamaskovat logické nesmysly a směšnost dějových zvratů, bohužel utahaný film nezakryje nic. Hanks i Tautou nemají co hrát a jsou velmi necharismatičtí, jediným oživením je McKellen, který sice přehrává, ale aspoň baví. Bettany byl k smíchu, Molina naprosto nevýrazný, Reno je k pláči. Všechno je to vina scénáře, který naprosto zoufale bezinvenčně přepisuje scénu za scénou. Opravdu škoda času. P.S. Jestli se Howard někde přeci jen prokázal jako schopný filmař, je to v závěrečné krátké scéně v Louvru. Ale i tady na celkovém dojmu má velký podíl Zimmerova hudba. (24.05.2006)

Predlohu som nečítal ale filmová verzia DaVinciho kódu ma istým spôsobom fascinuje. Zviesť dokopy oscarového režiséra, dvojoscarovú hereckú hviezdu podporovanú ďalšími uznávanými celebritami, špičkovú hudbu Hansa Zimmera a atraktívny príbeh podľa údajne údajne veľmi pútavého bestselleru a pritom natočiť len obstojný no zabudnuteľný dobrodružný thriller, yžaduje aj istú dávku umenia. Hoci je pravda, že ani Brownova predloha topiaca sa vo vykonštruovaných zvratoch a prekrucovaniu histórie výsledku nepomohla. Možno nabudúce, Anjeli a démoni čakajú... (25.10.2006)

Zpočátku zajímavé ale od půlky už jen nudné a nudné. Tvůrci vaří z vody a snaží se pořád nečím šokovat diváka ale vůbec se jim to nedaří. Těch všemožných hádanek a hlavolamů se po hodině divák přejí a film už jen ztrácí tempo. Ron Howard je skvělý režisér. Ovšem kvalita tohoto snímku není ani poloviční oproti jeho geniální Čisté duši nebo Těžké váze. 55% (15.05.2009)

Vynikající tragický hrdina Silas v podání Paula Bettanyho a ryzí Brit Leigh Teabing Iana McKellena jsou jediné postavy, které vyvolají touhu dozvědět se o nich něco víc. Nejslabší je Robert Langdon, jeho prázdnotu nedokáže zachránit ani charisma Toma Hankse. Nic moc natočené a k tomu ty nechtěně zábavné zvraty. Pár postřehů je zajímavých a sem tam nějaká dobrá hláška, jinak ale zmatené nic, hrající si na velkého proroka (17.05.2006)

Break The Codes. Původně jsem přemýšlel dokonce nad jednou hvězdičkou, ale poté jsem si přátelé řekl ne, že tohle rozhodně není film, jehož směrem by se měla ubírat současná hollywoodská produkce a že nedat odpad jenom kvůli Ianu McKellenovi, který si z filmu délá otevřenou legraci, by bylo poněkud hloupé. Užil jsem slova "film", omlouvám se - Ron Howard, naprosto neschopný vypravěč, natočil za "přispění" nenápaditého scénáristy Akivy Goldsmana spíše divadelní hru anebo adventuru o přesunu z jednoho bodu do druhého (vykonstruovanou, schématickou, klišovitou, křečovitou...) bez možnosti ovládání, při které je nejdůležitější vyslechnout si neskonale hloupé a postupem času průměrně inteligentního člověka svou nafoukanou hloupostí urážející proslovy postav (dokonce i akční scény jsou situovány jako dialog!). Upřímně by mě zajímalo, kde se podělo 130 milionů amerických dolarů, když Šifra není dobrá ani po technické stránce a co víc, nedá se vnímat ani jako žánrová dobrodružná zábava, když si okázalým užitím hudby jako z německé televizní kriminálky a mystického střihu hraje na něco víc (takhle hloupý a nechtěně směšný blábol tady nebyl od Umučení Krista). Svícení scén podřízené přístupnosti, nulová práce s mizanscénou a téměř žádná hloubka ostrosti, zmatečný a okázalý střih dílo zkázy dovršují, o logických dírách velikosti průvanu v mých trenkách po čočkové polívce nemluvě. Herecké výkony na tom nejsou o nic líp, Howard je špatný dir-actor a když člověk pomine figurky jako Molinu a Rena, zbývá mu obstojný Bettany, neuvěřitelný Hanks a ve všech filmech špatně hrající Audrey Tatouová. Svým způsobem mám ten film ale rád, dialog mezi symbyolologem a jeho starým přítelem, který na něj vytáhne skutečnou vědu sémiotiku, mě vždy dokáže svou pompézní arogantností a demencí pobavit. To se nedá ale říct o celku, blockbusterové dno léta páně 2006. (11.01.2007)