Bohémové

Znám jenom asi dva dobry muzikály a jeden z nich je Southpark - Peklo na zemi. Tenhle to taky nevyhrál a dokázal mi, že žánr muzikál je většinou blbost. Hlavně mě naštvalo, že to vubec muzikál je... čekal jsem komedii, možná trochu nezávislou. Název Bohémové je uplně mimo, protože tohle nejsou bohémové, ale fetky, HIV pozitivní nebo s nějakou sexuální úchylkou... a to mi moc bohémské nepřijde. Podle mě bohém je kalič a umělec, ale to jejich umění byl pěknej shit. Pisnička je tam jenom jedna dobrá a navic hned na začátku, takže pak už je to jenom trápení a nuda a čekání na konec... kterej bohužel přijde až za tak dlouho. Tu dobrou pisničku dali hned na začátek asi proto, abych to nevypl rovnou. Fakt melodie tam snad ani nehledejte... páč jestli tam jsou, tak jsou trapný, nudný a nechytlavý. Jedna taková zajimavost je, že v jedné pisničce se zmínijou o Havlovi... ale co už, no... Zpívat podle mě uměla jenom ta právnička a ostatní, to bylo už jenom vytí. Navíc ti zpěváci mi přišli jak kdyby je vybrali v Superstar, prostě amatéři... Celkově fakt nuda a ztracenej čas. Všim jsem si, že nikdo ještě nedal odpad, tak ho dám aspoň já... jinak bych možná snad hnězdičku dal... (23.03.2012)

Larsonův “životopis” Tick,Tick…Boom! se mi svého času na Netflixu dost líbil, takže když teď byla možnost shlédnout adaptaci jeho nejslavnějšího díla - muzikálu Rent, neváhal sem a i když sem asi čekal trochu víc a žádné velké nadšení se nedostavilo, milovníci muzikálů budou spokojeni. Obsazení je slušné, příběh dobrý, atmosféra má správný devadesátkový feeling a některé písničky jsou celkem chytlavé. Přesto to ale dohromady na mě nezafungovalo tak jak sem čekal. Ztráta času Rent určitě není, ale jako někdo kdo muzikály úplně nevyhledává, v připadě nutkání si nějaký pustit raději sáhnu jinam…60% (10.03.2023)

Keď som v roku 2011 videl na ČT 2 záznam z posledného (behom 12. rokov bolo cca 4000 repríz) predstavenia kultového muzikálu Rent, bol to pre mňa obrovský zážitok. V tom megapríbehu bolo všetko, bol v ňom život. Svoje urobilo aj to, že šlo o záznam z derniéry, takže o to silnejší bol napr. neuveriteľný záver "525 tisíc minút". Potom život išiel ďalej, roky utekali a ja som so šokom zistil, že tú pecku v roku 2005 nakrútil Chris Columbus (Sám doma) ako normálny hraný celovečerák. Okamžite sa mi začali triasť ruky, zohnal som si ho... a bol som rozčarovaný. Miestami dokonca znechutený. Napriek rovnakým postavám, scénám a pesničkám to nemalo nič z toho skvelého záznamu, ktorý som v roku 2011 videl. Miestami bolo vôbec problém dopozerať to. Príšerne ma to iritovalo. Neviem prečo. Dal by som 20%, ale pridávam symbolických 20 navyše za výnimočnú predlohu. (07.09.2017)

Bohémsky úvod a záver. To medzi tým trvalo až príliš dlho aby to tieto dva celky spojilo. Našťastie sa podarili energické, výbušné a hlavne zmysluplné pesničky a ich dokonalé vkomponovanie do príbehu. Prespievaný dej, dokonalé cítenie pre kamerový rytmus, to som od Columbusa naozaj nečakal. Naozaj bravúrne skombinovanie hudby a filmu. Totálna reklama pre klasický muzikál. Ja ich za sebou toľko nemám, ale táto moderná varianta s aktuálnymi problémami (drogy, bezdomovci, AIDS) aj tými pradávnymi (láska, priateľstvo), mi takmer urvala srdce. Precítenie charakterov pomocou hudby bolo naozaj silné a niekedy netreba ani rozumieť textu aby divák uronil slzu. A ďalší film, pri ktorom mi stále zostáva záhadou táto ignorácia. Divácka aj distribútorská. 85%. (01.07.2008)

Nemělo se to jmenovat spíš Špinavci, Socky, případně Nuly? Když zapomenu, že místo obdivu k zneuznaným umělcům jsem pod tlakem štítivého odstupu, který nastoupil hned po úvodní, a jediné zajímavé, písni (jsem tak úzkoprsá, že od muzikálu obvykle očekávám tak dvě, tři špičkové skladby) měla nutkání jít si umýt ruce antibakteriálním mýdlem a očistit kliky, nemohu pominout obsazení, ve kterém jsem ani za svitu baterky nenašla jedinou sympatickou postavu, nemluvě o vyčpělém pseudouměleckém koktejlu, namíchaném ze sociální kritiky a lásky všeho druhu... No a za tu šílenou bučící performanci bych Maureen nechala chcípnout hlady, prosím... (08.11.2013)