Silent Hill

Domů, domů! SILENT HILL !! Je tedy čas vydat se na cestu!.... Bavila mě vizuální stránka se zajímavou kamerou. A parádní zvuk! Díky zpracování si vobčas opravdu připadám jako ve hře a navíc mě to podpráhově nutí si ji zahrát. Seděl mně vypravěčskej styl, protože jsem ochotnej přimout postupný odhalování tajemství na úkor krve (dočasně!) a nesmyslnejch vražd. A za odměnu se mi dostalo pravdy... (05.12.2006)

Není to dokonalé a nebude se to zdaleka líbit všem, ale Christophe Gans natočil vynikající herní adaptaci a zároveň dokázal nakrmit laické davy. Silent Hill kráčí po zlaté střední cestě, o které všichni dlouhá léta vykřikovali, že neexistuje. Skvělá Radha Mitchell, atmosféra ve které se utopíte a audiovizuální hrátky promyšlené do posledního detailu. Ještě pár adaptací japonských herních pecek od pečlivých tvůrců a nebudeme muset do tohoto žánru kopat. Mezitím upalujte do kina, abyste si užili horor, který se distancuje od veškeré konkurence. Operuje zkrátka na úplně jiném území a nepodobá se ničemu, co letos vypadlo nebo vypadne z amerických hororových továren. A to je fajn. Moc fajn. (9/10) (15.06.2006)

Vizuální žranice, která si většinu zbytečně dlouhé stopáže vystačí bez příběhu a když se na konci Avery pokusí dát tomu všemu nějaký smysl, akorát člověka znechutí. Strašidelných holčiček snad už po všech těch Kruzích a Temných vodách bylo dost a silenthillské zrůdy jsou až příliš počítačové a moc často ukazované než aby nahnaly strach. A Radha Mitchell opravdu není ženská, na kterou bych se vydržel přes dvě hodiny dívat, jak se prdelí po popelem zapadaném městečku. (25.07.2007)

Hru Sillent Hil jsem hrál v několika verzích a podobách. Takže vím docela dobře, v čem spočíval děj, atmosféra a zápletky. Proto musím uznat, že film je jednoznačně nejlepší převedení videohry na plátna kin. Všechny herní předlohy všech následujících filmů jsem v minulosti hrál a to počínaje "mlátičkou" "Street Fighter", tak "Silent Hillem" a "Resident Evilem" konče. Zatímco podobná hra Resident Evil se dočkala naprosto nepodobné, hloupé a trapné filmové verze, to co převedli tvůrci Silent Hilla je naprostý skvost!! Miluju tento film, považuji ho za jeden z nejlepších horrorů vůbec. Jednak musím ocenit naprosto geniální převedení hry do filmu, jednak pak všechny atributy filmu jako je zejména atmosféra, scénář, výtvarná stránka, grandiozní finále atd. Slabší byly herecké výkony, to uznávám, ale nic nemůže být zcela dokonalé. Totálně stísněná atmosféra, temnota, sirény, příšery z temnot, příšerné zvuky, podivný pocit z neznáma a neustálé domýšlení, co to má všechno znamenat ... to je Silent Hill v celé své parádě jak ve videoherní, tak filmové podobě. (07.12.2007)

Především zdůrazňuji, že jsem z playstationové série Silent Hill neodehrál ani minutu. Nikdy mě to moc netáhlo. A vím taky, že si to nikdy nezahraju...protože jestli je film věrná kopie hry, no tak to sbohem a šáteček...Vím, že mě teď asi všichni poslali do horoucích pekel, ale jsem prostě obyčejný divák, který nikdy o Silent Hillu neslyšel a chtěl si vychutnat filmovou adaptaci hry, jenž je pro mnoho puberťáckých pařmenů smysl života...Ještě chápu, že něčí dcera může být náměsíčná a že si zaboha nemůže ráno vzpomenout, proč celou noc řvala název nějakýho zapadákova, ale to, co se děje od chvíle, kdy Radha Mitchelová projde kolem cedule Welcome to Silent Hill, to je trochu moc...neupírám nikomu vizuální stránku filmu, město obalené do šedého poletující popílku je vskutku stylové a hry světla a stínu jsou také good, ale moje mozková ganglia jaksi nepobrala to, co se ty dvě hodiny vůbec děje. Chodíte ztichlou ulici, bum, ozve se kvílení sirén, setmí se a najednou po Vás jdou brouci, hnusní liliputáni, banda zafačovaných postav připomínajích kuželky rozstřelené bowlingovou koulí nebo nějaký arcimagor s železnou pyramidou na palici a asi deseti metrovým mečem a najednou bum, opět sněží popel. Paráda. Do toho pořád remcá zmoklej Sean Bean, který si zase jednou vybral roli a nehraje ale vůbec nic. Aby toho všeho na mě nebylo málo, přijdou ke slovu dnes asi hodně populární flashbacky, které všechno rádoby osvětlí, zde s tím účinkem, že jsem se do všeho zamotal ještě víc. Závěrečná akrobacie ostnatého drátu rvoucí lidi na kusy je nicméně hodně povedená a řekl bych skoro zapamatování si hodná...tím se ale celkové skóre nemůže moc vylepšit...upalte mě třeba za následující větu, ale říct jí musím: je to prach obyčejný blábol, hovadina, která je kultovní pro vyznavače šedých konzolí a ovladačů se čtyřmi barevnými tlačítky...50 miliónů dolarů(rozpočet)/97,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (10.10.2006)