Grand Prix

Automobilové závody mě vůbec nezajímají, ostatně jako jakýkoli jiný sport. Ačkoli má ve všech závodících scénách režisér Frankenheimer skvělé nápady (rozdělená obrazovka, vzpomínání závodníků při posledním závodů na chvíle s osudovými ženami), tak asi jako jediná závodní scéna  mě tady do očekávaného transu dostala ta, která byla zpracována originálně snově a Montand si při výkonu představoval svou milou novinářku. Naštěstí má tento film, co nabídnout i když zrovna nevrčí motory a nebojí se pokládat si i  otázky, jestli má takové závodění vůbec smysl a ukázat i jejich odvrácenou stranu. Bavily mě osobní linky trojice závodníků, kdy jednomu do života vstoupila možná nová naděje a další se snaží vrátit se na vrchol (jeden po vyhazovu a neúspěšném pokusu o reportování, druhý po úrazu.) Ostatně, i ty trochu nepochopitelné vztahové propletence nebyly vůbec špatné, bavilo mě je sledovat. Je zde obsažena i určitá psychologie, která se tady skýtala třeba  v pochybovačných otázkách, především ze strany Montandovy postavy, kterého trápí způsob jeho života, který ale nemůže a ani nechce měnit. Samostatným pokladem je zde původní krásně dochovaný  ČST dabing, který nebyl do roku 2019 vůbec nikdy (!) odvysílány. Mé oblíbené spojení Munzar-Montand se zde kona historicky vůbec poprvé a Štepánek, Štepnička nebo Eva Trejtnarová z Muže z Acapulca (!) nezůstávají pozadu. Zkrátka, ačkoli mě neberé téma, tak to byl pěkný film s poctivou šedesátkovou filmařinou a krásným dabingem navrch. (11.08.2023)

No, nebudu se od ostatnich komentaru lisit. Zabery ze samotnych zavodu, v kombinaci se zvukem jsou vyborne a jsou hlavni devizou, proc si tento film pustit. Jednotlive soukrome pribehy ctverice zavodniku jsou vsak sotva prumerne a umele natahuji delku filmu, jako by se jednalo o dva filmy v jednom. Mimo samotne zavody mi tam chybela jakakoliv atmosfera kolem zavodnich staji. Z hercu nikdo nevycnival svym hereckym vykonem. Skoda, ze tu romantickou omacku tvurci vyrazne neprostrihali... (04.04.2014)

Nie som fanúšikom športových drám, ale keď si náhodou nejakú pozriem veľakrát ma očarí a táto nebola výnimkou aj keď som k nej pristupoval trocha s nevôľou. A to kvôli tematike, lebo boli časy keď som sledoval skoro každú veľkú cenu, ale to je už nenávratne minulosťou a práve takéto filmy o rivalite naozaj nevyhľadávam. Preto som ešte nevidel ani rivalov, ale po tomto filme si ho budem chcieť niekedy pozrieť. Práve, že tento i keď má aj tu športovú rivalitu, nejde len tou linkou, ale zaoberá sa aj inými postavami, ktoré sú úzko späté s jazdcami či intímne alebo profesionálne sa nejako podieľajú na ich úspechoch. Fascinovalo ma hlavne to ako sa bravúrne vedela  kamera v jednom momente rozdeliť do viacerých obrazcov, aby sám divák nielen počul, ale aj videl, že načo jazdci myslia pri ich ich úžasných výkonoch. Na pretekoch to boli neskutočne dramatické a bravúrne zvládnuté momenty, ako keby som tam bol a videl to na živo a to nedokáže veľa filmov, takto realisticky na mna zapôsobiť. Herecky to bola ukážková záležitosť všetkých zúčastnených a bolo jedno či to bola hlavná alebo vedľajšia postava, všetci dali do svojich rolí maximum. A i keď tu vládla povrchnosť, pohŕdanie nad životom a aj silná ctižiadostivosť, tak mna osobne najviac zaujal šéf Ferrari, ktorého tvrdohlavo zahral ukážkový Adolfo Celi a vždy, keď tam bol, tak som si užíval jeho prítomnosť. A aj keď to bola vedľajšia postava, vo filme mala aj tak čo povedať. Je to dynamické, pôsobivé a chvíľami aj kruté, ale každý zanietený športový výkon máva v sebe i nejaké rizika, ktoré v grand prix môžu byť aj tragické a práve tu vidieť, že každí z jazdcov si je toho vedomí. Ku koncu filmu som bol presvedčený, že dám silne 4*, ale finále ma celkom emočne rozbilo a tak musim konštatovať, že si 5* tento film rozhodne zaslúži, po všetkých stránkach. Je to 21 film z diskusie V.R.K a zas je to u mna Willy Kufaltova rana do čierneho a to naozaj, na začiatku som z toho nemal dobrý pocit, ale moje obavy boli celkom zbytočné. (12.08.2023)

Nikdy mě automobilové závody nezajímaly, nebavilo mě takové soutěže sledovat, proto jsem očekávala, že pokud ty tři hodiny u tohoto filmu celé zvládnu, budu si moci tak akorát pogratulovat za úspěšnou výdrž a pustím si příště raději něco lepšího. Nakonec jsem se ale díky zručné režii a dobře vybraným hercům nechala strhnout, prožívala trať spolu se závodníky a sledovala jejich očima ubíhající metry. Bavily mě i pohledy do zákulisí rychlého sportu, charaktery předních závodníků a jejich partnerek. V reálu se sice ze mě fanoušek formulí nestal, ale na Frankenheimerův film se ještě klidně někdy podívám znovu. (06.08.2023)

Automobilismus i motoristický sport mi jsou silně proti srsti, ale tady se do prostého příběhu několika automobilových závodníků podařilo vpravit i množství obecnějších úvah o soutěžení, snaze o vítězství, předstihnutí ostatních a touze vložit do toho vše, a o smyslu-nesmyslu téhle vlastně nijak neužitečné činnosti. K těmto tématům mám blízko, proto hodnotím vysoko. Vizuálně i hudebně je film dechberoucí. Film nenudí a tři hodiny v jeho společnosti (s přestávkou uprostřed) uběhnou překvapivě rychle. 8/10 (15.03.2007)