Grand Prix

Automobilové honičky Frankenheimerovi vždycky šly, o tom žádná, a dokonce jsem se vrátil do let dospívání, kdy jsme za totáče v neděle koukali u nás na Jižní Moravě na rakouskou ORF a přímé přenosy F1 a doufali, že se F1 někdy pojede v Brně. Prožívali jsme osud Nikiho Laudy, v devadesátkách truchlili za Ayrtonem Sennou. Ale taky jsme si říkali, že nechápeme, proč lidé tak riskují životy (tak jasně, adrenalin) a nežijí raději nějaký normální život. Jestli to za to stojí umřít pak třeba moc mladý, nebo v lepšim případě nadosmrti zmrzačený. Tenhle film pokládá stejné otázky a stejně jako my nemá odpovědi. Navíc jsem však čekal poněkud hlubší ponor do duší těch lidí a tajně doufal, že se dozvím, co třeba dělají jiného ve volném čase. Avšak nedozvěděl jsem se. Ty postavy jsou tady jedna jako druhá, včetně žen, jsou zaměnitelné, a já neměl ani komu fandit. Vlastně všichni si honí trika, každý se snaží dokázat, že dočurá dál, a mě osobně podobné filmy přijdou zbytečné - a teď se budu pro někoho rouhat, ale ano, i Amadeus mi přijde přeceňovaný a o ničem. Vlastně jsem si říkal, co si mám po skončení filmu z něj odnést. Jak říkám, technicky je to dokonalé, jako by divák v tom kokpitu sám seděl, ale nakonec kromě toho adrenalinu, různých pohledů na závody (včetně poetického) a oné skvělé techniky jsem nic navíc nedostal. A mimochodem, měl jsem z filmu podobný pocit už kdysi, když jsem jej viděl poprvé. (17.09.2023)

Ojedinělost projektu by si určitě další hvězdu zasloužila, ale ve výsledku je Grand Prix bohužel prakticky nemísitelná směs geniálně natočených závodů a plytkého romantična. Jakožto bývalý F1 fanoušek jsem byl scénami z okruhů nadšen i přesto, že jakýkoli soudobý F1 záznam nabízí totéž. Skutečně velice precizně sestříhaný a ozvučený materiál a stylové kolize dělají z úvodní Grand Prix Monako (i posléze Spa a Monza) skutečnou lahůdku. Frankenheimer kouzlí i s dělením obrazu na dva i tři paralelní děje, potažmo megalomanským rozdělením až na 32 snímků. Výplň je adekvátně romantická, ale na tři hodiny to dvakrát nestačí. 3,5*. (Z herců mě překvapil podmanivý Brian Bedford, jenž tu nemá ani svůj profil...) (27.06.2012)

"Když má člověk dělat něco nebezpečného, nesmí mít schopnost si něco představovat..." Asi bych nemohl být závodníkem Formule 1, protože bych si tu blízkost smrti, s níž byl žel člověk na konci tohoto filmu konfrontován, uvědomoval každým coulem. Dokonce jsem i z několika náznaků odhalil, kdo bude tou obětí této jinak fascinující podívané. A když říkám "fascinující", tak tím mám na mysli zejména dokonalou Frankenheimerovu filmařinu. Na začátku jsem měl trošku pochybnost, že vydržím s takovým zaujetím sledovat tak dlouhý film o nějakých "závodech autíček". Díky nápadité režii, kdy jediný ze závodů nebyl natočen stejný, jsem se však pokaždé těšil na to, s čím  Frankenheimer přijde v dalších závodních scénách. Zajímavé bylo i sledovat ty doprovodné děje ze zákulisí sportu a partnerských životů jednotlivých závodníků. Vynikající byly zejména dialogy s Ivesem Montandem (se skvělým dabingem Luďka Munzara). (20.08.2023)

Na svou dobu technicky neskutečnej racing film, který svůj vlastní závod (s produkcí se Stevem McQueenem a Johnem Sturgesem v čele, která si chtěla vzít na paškál stejné téma) vyhrál. A zatímco McQueen si o pár let později natočil jiné fenomenální auto dílo v podobě Le Mans (troufám si tvrdit, že i přes podobnost některých motivů jde o zajímavější a konzistentnější podívanou), Grand Prix tuhle výhru nikdo neupře. Tři hodiny jsou možná dlouhá doba, ale uteče to závodním tempem - především díky Montandovi a Mifunemu (zatímco Garner McQueenovo mojo nemá ani z dálky). Jediný, co mě neskutečně rozčilovalo, byla naprosto nevhodná hudba, která v těch nejdramatičtějších momentech zní, jako by podkreslovala scénku se selkou, co se po procházce rakouskými Alpami vydala podojit oblíbenou krávu. Jarre tentokrát totálně mimo atmosféru. (22.10.2022)

Prepracovanejšie ako nedávno videný Howardov Rush. Frankenheimerová vízia je o triedu vyššia,už úvodné titulky,kde začne veľká cena Monaca je vynikajúcim príkladom ako excelentne skrížiť prácu strihu so zvukom,pričom konečný výsledok je pastvou pre uši,kamera berie všetko,čo oceňujem v tomto 3.hodinovom počine,ktorý sa občas vlečie,ale výhoda je,že snímok sa venuje viacerým jazdcom,kde sa dá nakuknúť do ich súkromia... Strih,zvuk a kamera+jazdci sú dôležitým artiklom,prečo neodradí extrémna dĺžka,kvalitní herci v úlohách,kde veľké ceny sú dynamické,až som si vravel,že nevidieť toto by bola škoda,že byť tam by som chcel... (03.01.2014)