Pět lupičů a stará dáma

I naivita by měla mít své hranice … alespoň ve filmu - protože potom už to není vtipná naivita, ale nevtipná hloupost. První polovina snímku včetně samotného provedení velké loupeže je nápaditá a zábavná - bohužel poté se poznenáhlu dostává ke slovu polovina druhá a geniální plán pětice lupičů a s ním i odlehčená koncepce filmu dostává povážlivé trhliny. Obvykle mám ráda černý humor, dokonce i ten nejčernější - navzdory tomu mně bylo silně proti srsti, co (a jakým způsobem) tady sami se sebou ti vcelku milí lupiči provedli - protože mezitím už jsem si k nim stihla vytvořit do značné míry kladný vztah. Tentokrát bych zkrátka ocenila něco chytřejšího a především pozitivnějšího ... 2,5* (03.11.2010)

Je to asi dáno mými zvyky, že mám mnohem radši odvázanější komedie, a to i v případě britské produkce, ale i přesto, že se jsem se zrovna v pravidelných intervalech nedusil smíchem (přičemž úsměv na tváři jsem měl po většinu příběhu), se mi tento film velmi líbil, především díky pro někoho ohrané, pro mě celkem promyšlené zápletce a vyrovnaným hereckým výkonům - vedle jmen jako Alec Guiness či Herbert Lom příjemně překvapila Katie Johnson, která pro mě zůstane navždy jako prototyp filmových důveřivých stařenek, taktéž mi moc nevadilo, že toto je jeden z mála filmů, kde je Peter Sellers spíše upozaděn (navíc s odstupem času zajímavě působí jeho setkání s Lomem). (21.05.2010)

Celkem se tomu divím, ale ve srovnání s remakem bratří Coenů to u mě originální Ladykillers prohráli. Ne že by film nebyl zábavný, ne že by Alec Guinnes ultrasllizkého gangstera neztvárnil dobře, ne že by ostatní herci hráli špatně (nejvíce mě, sorry pane Sellers, bavil Herbert Lom, jehož vrahounský pohled je prostě jedinečný) a ne že by stařenka nebyla na zabití... Jen jsem se zkrátka smál méně než jsem čekal. Dost možná za to ovšem mohl i otřesný televizní dabing vyrobený v TV Nova, což připouštím. Film si nicméně čtyři hvězdy zaslouží. (01.03.2011)

Typicky anglická komedie o rozdílu mezi lupičem a vrahem. Improvizovaný gang Aleca Guinnesse spřádá plány na milionovou loupež pod záminkou zkoušení hudebního kvinteta a trpělivě čelí vyrušování stařičké bytné. Výstřelky pošetilých stařenek angličtí gentlemani shovívavě snášejí, vůči takovým maličkostem jsou imunní. Ale v okamžiku, kdy se jejich loupež provalí a stařenku coby svědka je třeba diskrétně oddělat, zpanikaří tito muži činu jako hejno slepic. ;o) Studio Ealing bylo podobnými filmy proslulé. Točilo téměř výhradně komedie a pokud se nemýlím, vždy černobíle. V roce 1955 musely být jeho ateliéry z ekonomických důvodů uzavřeny a Ealing se rozloučil s plnou parádou - a v barvě! Myslím, že teprve na DVD tato složka filmu náležitě vynikla. A protože trocha patriotismu nezaškodí, připomínám, že autorem toho krásného obrazového aranžmá je český kameraman Otto Heller, který předtím snímal filmy jako Hej rup! nebo Ducháček to zařídí. 100% (15.08.2007)

Coenovský remake Lupiči paní domácí považuju za uměleckou prohru a jediný coenovský film, který se mi vyloženě nelíbil. Po zhlédnutí původní klasiky musím konstatovat, že anglická verze je opravdu lepší, pochopitelně s výjimkou hvězdného obsazení, protože herce věhlasu Toma Hankse stará verze pochopitelně nemá. Mnozí ze zúčastněných se sice hvězdami stali, ale tehdy šlo ještě o jejich počátky a byly to relativně neznámé tváře. Odstup 55 let je pochopitelně znát a takový pocit komplexního žánrového dílka, jako jsou Zlaté věže, jsem u Lupičů přece jen neměl, navíc je to film, kde divák na některých místech cítí, jak jsou gagy nedotažené, a napadá ho, jak by to šlo udělat líp. Přesto Lupiči hravě překonávají většinu dnešní komediální produkce. Oproti původnímu scénáristovu záměru, který bezpochyby předpokládal, že sympatie budou na straně stařenky, jsem fandil kterémukoli z těch pěti nebohých lotrů vystavených její užvaněnosti a dotěrnosti. Celkový dojem: 75 %. (26.11.2010)