Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Filmová adaptácia autobiografie bývalého kanadského generálporučíka mierových vojsk OSN (UNIMAR) v Rwande Romea Dallaira. Film vznikol z iniciatívy samotného (súčasného kanadského senátora) Romea Dallaira, ktorý sa podľa jeho slov rozhodol radšej natočiť nízkorozpočtový televízny film, ako ísť do Hollywoodu a nechať sa prekvapiť konečným produktom upraveným pre masy. Dallaire sa snažil v roku 1994 upozorniť svet na prebiehajúcu genocídu, aby zachránil čo najviac životov. Dnes ju pripomína, aby sa svet zo svojich chýb poučil. (DöN)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (239)

castor 

všechny recenze uživatele

Ukázal to, co svět odmítal vidět. Žádný úsměv na tváři mít po projekci nemáme, to je snad jasné. Jenže já měl spíš hlavu plnou rozpaků. Beru s veškerou vážností předkládané téma, ale myslím, že vysoké hodnocení je spíš výsledkem právě tématu. Jenže samotný film to samotné téma nepřinesl, to byl naprosto reálný osud jedné malé africké země. Mně jako divákovi trestuhodně chyběly silné, zapamatováníhodné scény, poctivější a důslednější zpracování. Ve finále, i přes veškerou pečlivost v přibližování hrůz Rwandy publiku, tak musím konstatovat, že celek mě totálně emocionálně minul. Škoda.. ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

"Musíte ma udržať na žive, to je rozkaz!", hovorí v závere generál, ktorému dochádza, že napriek nezáujmu, musí svetu povedať svoj príbeh. Kľudne by mohol začať tým, ako sa v Rwande pod mostom, dali nájsť zaujímavé veci, ale zlato ani drahé kamene to neboli. Približne 10. miliónovú krajinu mali všetky silné mocnosti na čele s USA a Anglickom v riti. Konflikt v bývalej Juhoslávii bol pre nich zaujímavejší a ani v najmenšom nechceli počuť slová ako Rwanda a genocída. Koho by zaujímala Afrika, zvlášť po zbabranej akcii v Somálskom Mogadišo, kde prišlo o život niekoľko amerických vojakov. Väčšina krajín začala po začínajúcich nepokojoch sťahovať svojich vojakov a tí, čo tam ostali, toho veľa nezmohli. Takmer bez streliva, s prísnym zákazom strieľať a zasahovať do sporu, ich velenie postavilo do úlohy gumených panákov. Napriek tomu dokázal generál, ktorého výborne stvárnil pre mňa neznámy Roy Dupuis zachrániť niekoľko tisíc životov. Scéna odmietnutia rozkazu je z ľudského hľadiska veľmi silná. Film kladie veľký dôraz na citové a psychické rozpoloženie hlavnej postavy. Nejde nespomenúť film Hotel Rwanda, ktorého porovnávanie sa s týmto filmom samo ponúka. Shake Hands with Devil ponúka omnoho komplexnejší a širší pohľad na túto situáciu a aj preto je z môjho pohľadu o niečo lepším filmom. Na mňa urobil veľký dojem a to hlavne preto, že som sa v generálovi videl. Ako jeden z mála robil to, čo káže zdravý ľudský rozum. Smutný záber zvýrazňuje dojímavá hudba a po chvíľke ticha som si vyhľadal záverečnú skladbu na you tube. this is it . Je tam v angličtine zaujímavý príspevok, ktorý veľa napovie o dnešnom svete. Prečo má pekná baba v obtiahnutom tričku milióny kliknutí a genocída v Rwande iba päť??? Film, ktorý donúti zamyslieť sa.... Záhadou mi ostáva ako tento film obišli na oscaroch. 100%. ()

Reklama

Cubinho 

všechny recenze uživatele

Trochu jiný pohled na genocidu ve Rwandě, tentokráte očima generála mírových vojsk OSN R. Dallaira. Řekl bych, že předchozí Hotel Rwanda vzbuzuje určitě větší emoce a také - ač to narozdíl od tohoto filmu není hlavním tématem - se sledováním HR pociťujete větší naštvanost vůči západu, s jakou neochotou přistupoval k reakci na genocidu, která se ve Rwandě odehrávala. Podat ruku ďáblu je rozhodně výborný film, jen opět nějak nechápu, že jsem na něj narazil až náhodou tady na ČSFD a ne už dříve při udílení filmových cen. Kamera, jejíž prim hrají záběry rwandské krajiny, je nádherná. P.S.: Možná jste si všimli toho, kterak se Dallaire zmiňuje o problémech v jakémsi hotelu "Mille Collines" - ano, je to ten slavný Hotel Rwanda, ve kterém Paul Rusesabagina zachránil tolik Tutsiů. 8,5,10 ()

maseer2 

všechny recenze uživatele

zpověď člověka, který sledoval rwandskou genocidu z první řady a hrozně moc chtěl nějak zasáhnout, jenže měl svázané ruce.. divák se zde sice kvůli nízkorozpočtovosti filmu nesetká s detailním vyobrazováním násilí a válečných hrůz, ale to vůbec neovlivňuje dokumentární hodnotu snímku, která je dle mého daleko větší než například v Hotelu Rwanda, jelikož Shake Hands with the Devil nahlíží na celý konflikt daleko komplexněji.. celý film tak na jedné straně sděluje, co že se tehdy vlastně přesně událo, zatímco na straně druhé se ve velké míře soustředí na ústřední postavu Romea Dallaira, a to zejména v souvislosti s jeho vyrovnáváním se s celou tou nezáviděníhodnou situací.. z tohoto úhlu pohledu mrazí během závěrečných scén v zádech jednoznačně nejvíce.. silné 4* ()

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet CAD 11miliónovTržby USA $68,249Tržby Celosvetovo $68,249▐ výhrady by som ani nemal, lebo zrežírované to je dosť dobre, Roy Dupuis to pekne po celý čas ťahá, krutosť tam je cítiť ale nevryje sa až tak ako by mala a chýba mi tam civilný rozmer, malý ľudský rozmer, príbeh skupinky utečencov ktorý by strhol /60%/ ()

Galerie (9)

Zajímavosti (6)

  • Roméo Dallaire se skutečně po návratu z Rwandy pokusil o sebevraždu, ovšem přežil a znovu se „postavil na nohy“. Poté se dal na dráhu politika a v roce 2005 se stal senátorem. (walmezak)
  • Uniforma, vrátane medailí, ktorú má herec Roy Dupuis vo filme, je tá istá, ktorú nosil Roméo Dallaire v Rwande v roku 1994. Dupuis sa o tom dozvedel v deň premiéry filmu v Kanade od samotného Dallairea, ktorého vo filme stvárnil. Obaja sa spriatelili už počas príprav filmovania. (DöN)
  • Film se natáčel na autentických místech genocidy v hlavním městě Rwandy v Kigali. Dále se filmovalo v Kanadě. (Yardak)

Reklama

Reklama