Veliká příležitost

Přiznávám, poté, co jsem se na film dívala počtvrté, mi už nepřipadal tak hrozný jako poprvé. Jakože už mi nekrvácely oči a tak. I přesto můj šálek čaje budovatelské filmy nebyly a nebudou. Seminárka, analýza tohoto filmu, kvůli které jsem se na film opakovaně dívala, je k přečtení zde. (16.05.2021)

,,A tady je náš kulturní referent, Blanka.“ Připraven na krutou a nemilosrdnou komunistickou agitku, přečkal jsem tento pokřivený škvár téměř bez úhony. Pravda, v úvodu se s tím moc nepářou a zaměstnání u Baťy za první republiky líčí jako koncentráky. Pak ale nastane změna a najednou tu máme masy veselých lidí připravených pracovat a budovat. No prostě o příběhu nemá smysl se vůbec zmiňovat, je to jasné už z plakátu a doby vzniku. Moc nechápu, proč se ti herci snažili mluvit v nářečí, působí to hrozně nepřirozeně. Herce mohli také vybrat lépe, byli si všichni hrozně podobní a já měl problém dešifrovat, který že z chasníků je ten ukrutně zlý buržoazní záškodník a který je ten charakterově bezchybný komunista. Naopak mě potěšila dokumentární hodnota stavby železnice a starodávný bagr. Celkově vzato bych tento film nedoporučoval nikomu, jen zájemcům o historii a komunistickou ideologii jako studijní materiál. (12.08.2016)

Ultimátní zrůdnost. Za ty vyleštěné úsměvy a kecy provolávající slávu socialismu máte chuť hercům dát pěstí. Největší výsměch je, jak za Baťovy krutovlády dělníci dřou na stavbě dráhy, aby pak o pár let později dílo dokončili s úsměvem na rtech. [Víte, když den před projekcí paradoxně absolvujete o téhle ‚radostné‘ době rozhovor s člověkem, který si v ní moc radostného neužil, musí se vám obrátit žaludek z každého, kdo by to chtěl vrátit nazpět.] (05.04.2010)

O tom, jak naši rodiče chtěli změnit svět... Samozřejmě, film byl do jisté míry schématicky, ale po profesionální stránce udělaný velmi dobře a vcelku pravdivě. Jestli někdo fandí druhé straně a panu Bartošovi a Jiřím Vršťalou, je to jeho problém. Mládež toho v prvních pětiletkách (tohle ještě byla dvouletka) vybudovala v naší republice skutečně dost a nebylo divu, že to některým nebylo po chuti. Keťasové, kteří nabízeli prázdné krámy, ale v bytě měli nabité skříně se zbožím, skutečně byli. A byli i sedláci, kteří odmítali prodávat své produkty svazákům... Jde skutečně jen o úhel pohledu, o to, co kdo pokládá za správné. A batismus? To byl nemilosrdný systém - ano, vyžadující naprostou loajalitu. (04.12.2019)

Jde o solidní socagitku se vším všudy. Herci se snažili i o nářečí, které sice sem tam notně rvalo uši, ale není to k nepřečkání. Zazní zde i pár socialistických písní a soudruhuje se tu až do alelujá. Prostě, vše jak má, nebo by mělo být, dle představy ÚV KSČ. Já jsem se královsky bavil a podle toho hodnotím. (24.07.2016)