Zlomené květiny

Ten film zanechá vždy plno otázek. Winston (Jeffrey Wright) je naprosto úžasný soused a "Don" ( Bill Murray )to perfektně zahrál. Jsem asi puntičkář, ale pohled z letiště ve městech, která navštívil, byl stále stejný, akorát se měnilo letadlo. Ta "Etiopská srdeční hudba" mně docela vadila. Ještě že na začátku i konci zazpívala Holly. http://www.youtube.com/watch?v=bPUjyPcXBKY (14.10.2009)

Tentokrát idem zjavne proti prúdu. Človek, ktorý svoj život žil naplno v mladosti a v starobe už nemá prečo žiť je motív, ktorý sedí na mnoho ľudí, bohužiaľ, no táto hlúposť ma doslova vytáča. Až keď zistí, že má syna, tak mu dôjde, že by ten koniec svojho života, ktorý žil relatívne spokojne, no osamelo, nudne a vlastne vôbec nie šťastne, mohol prežiť inak a odovzdať sa pre druhých. Nuž, aké krásne, že mu to vôbec došlo, no aké hrozné, že to mnohým tiež dochádza neskoro. To som sa mal nad tým akože rozplývať? Ono je to zrkadlo určitým sebeckým jedincom v súčasnej spoločnosti, ale zoberme si, že by sa mu nepošťastilo oženiť, mať dieťa, to si má ako vpáliť guľku medzi oči? Ja som sám a neviem, ako budem na tom neskôr, priateľov mi už teraz ubúda, no je to najmä tým, že ja si uvedomujem veci, čo oni nie, svojou hlúposťou, ignoranciou, schopnosťou sa zapredať a inými vlastnosťami sú mi už mnohí cudzí, záujmy mi tiež ubudli, lebo v mnohých nevidím zmysel, no to neznamená, že aj keby som takto ostal, tak by som mal sedieť na zadku a čumieť na telku, neznamená to, že by som mal prestať robiť hoci aj to posledné, čo ma baví, či hľadať nové veci a skúšať žiť naďalej, či hľadať nových priateľov. To hranie sa na detektíva bolo pre mňa niečo nevtipné a desivo nudné, že zábavnejšie by mi prišlo priam aj čumieť do plafóna a premýšľať nad tým, čo si dám zajtra na obed. Cestovný film to podľa mňa nebol ani náhodou, skôr taká geriatrická zábavka, kde by ma viac zabavilo asi aj hranie kariet v domove dôchodcov. Takéto filmy nemám rád, dosť veľká nuda, suché a smutné, čo sa týka humoru, nevyužité možnosti, čo sa týka času a deja, takže z mojej strany nie. (13.08.2013)

Ten konec - wtf?! (09.07.2008)

Jarmusch mě zatím nikdy nezklamal a ani "Květiny" nebyly výjimkou. Mám prostě rád jeho styl i "rychlost" vyprávění. V "Zlomených květinách" je moc pěkně namixován humor a melancholie, takže hlavní roli snad ani nemohl hrát někdo jiný než Bill Murray. Taky se mi moc líbil výběr různých prostředí, ve kterých se hlavní hrdina pohybuje. V Jarmuschových filmech je Amerika ukázaná úplně jinak než v patetických hollywoodských dramatech, myslím že daleko věrohodněji. Navíc je mu úplně cizí polopatismus, což je pro mne vždycky "bod navíc". A tak by jiný, nějaký "vysvětlovací" konec, po kterém tady někteří volají IMHO celý film zabil. A pro Mattyho: stará kraksna s obtloustlým klukem je Jarmuschův hodně povedený joke, protože z toho okýnka kouká Homer Murray, skutečný syn Billa Murraye :-) (05.01.2006)

Tak vysoké hodnocení a já po skončení vlastně ani netuším za co. Murraye mám rád, ale naprosto obyčejný příběh s prachbídným závěrem, to celé jaksi zabil. Přitom se to velice zajímavě rozjíždí a Billův road trip za odhalením pravdy je s počátku vcelku dobrý a zábavný. Jenže ten závěr. Chápu useknuté závěry u složitých a kreativních scénářů, kde to není tak jednoduché a scénárista se možná i trošku zamotá, ale zlomené květiny jsou příběhově maximálně přímočaré a bohužel s čekání na "překvapující" konec se vyklubalo zoufalé nic. (28.09.2013)

Tak tomu já říkám srdeční zásah. Myslím , že všichni čas od času bilancují. Ten čas hledání sama sebe doporučuji vyplnit příběhem bývalého donjuana a jeho hledáním ztraceného ,aby našel "Tady a teď"..... Jim Jarmusch dokázal sdělit pomocí filmu něco hluboce vnitřního a takový malý růžový zázrak je rázem na světě. Navíc mohl příběh pokračovat další čas v mé fantazii...... Už dlouho jsem žádné květiny nedostala a přiznávám , že tahle kytice i když Zlomených květin mi to vynahradila. A nejlepší na tom je , že nezvadne ba naopak myslím , že příště bude ještě krásnější ..... P.S. Zajímalo by mne v jakém rozpoložení byli všichni ti 5* hodnotiltelé :-). (13.07.2008)

..velmi prijemne, intelignetne, pohodove..yummy.. (20.07.2006)

Doporučuju, pokud si pod pojmem romantická komedie nepředstavujete příběhy o moderních popelkách, krásných pokojských a tak dále. Umíte zvolnit, přijmout i vážnější podtóny, psychologicky přesně vykreslené postavy (např. Roda a jeho ženušku, ztělesnění amerického snu) s velice příjemnými místy? Pak je to film přesně pro vás. Perlička: Toho posledního "syna" v autě hrál Murrayův skutečný syn Homer:) (16.04.2007)

Emocionálně prázdná variace na Zvětšeninu, jež mě svou banalitou přiváděla k šílenství. Jestli to celé mělo nějaký hlubší smysl, tak se omlovám, ale nenašel jsem ho. (20.08.2006)

7/10 Těžko popsat pocity při sledování tohoto snímku. Nebyly negativní ani pozitivní, nesmál jsem se ani neplakal. Tak co na tom filmu všichni vidí? Je to opět skvělý Bill Murray! (30.01.2007)

Když Bill Murray nasadí svůj apatický pohled a odevzdaně něco prohlásí, tak vás prostě dostane. Troufám si říct, že bez něj by tenhle film nebyl ani z poloviny tak zajímavý, jako je. 3+1 hvězda za Murrayho. (08.05.2009)

Jeden výraz Billa Murraya nestačí utiahnuť túto nezávislú komédiu... (20.02.2009)

Sice jsou takové to role šité Billu Murraymu na míru a vždy je zvládne s elegancí a důvtipem. Jenže Zlomené květiny ve mně vyvolali zvláštní prapodivné pocity. Opravdu jsem se snažil přijít tomu na chuť, ale pohužel se mi to asi nepovedlo. Zkrátka někdo vdolky, někdo holky... (02.04.2006)

Extremne pohodovy kousek, ktery stoji a pada na typicky relaxacne nihilistickem vykonu vyborneho Billa Murraye. Jeho role a podani nemalo evokuji Lost In Translation, coz neni vubec na skodu. Billova flegmaticnost je naprosto k sezrani. Prestoze tema se muze na prvni pohled jevit jako znacna nuda, neni tomu tak. Postupne navstevy Donovych ex-milenek jsou velmi zabavne a jedna lepsi nez druha. Z rezijni sfery Jarmusche me nadchly road trip sekvence a velmi povedene, mnohdy az umelecke zabery pohledu z auta behem cestovani. Co me prilis nesedlo byl znacne otevreny konec, kdy Jarmusch jednoduse nevedel jak to finishnout, tak to odseknul. Jeffrey Wright v prvni fazi filmu rovnez pusobil jako znacna PITA. 7/10 (22.04.2008)

Nějak nevím, co k tomuhle filmu napsat. Snad jen to, že někdy je člověku takový obyčejný-neobyčejný příběh jednoho přestárlého donjuana prostě milejší, než nějaké hutné drama plné zabíjení, obchodu s drogami a dalšího hnusu. Bill Murray exceluje v roli chlápka, který se vlastně jen tak rezignovaně plouží životem, moc toho nenamluví, výraz v obličeji má pořád jen jeden, ale přesto po něm ženy šílí. Chvíli jsem se smál, chvíli byl dojatý, téměř v jednom kuse jsem spekuloval, kdo je matka. No zkrátka každou vteřinu jsem něco cítil, každou vteřinu jsem byl plně oddán filmu i Donovi JohnsTonovi, jehož oblibu u žen jsem nejdřív vůbec nechápal, pak mu ji záviděl a nakonec jsem ji i pochopil. Aspoň myslím. Kéž bych byl takový frajer teď, natož v padesáti. Co mi můj dojem trochu pokazilo byl závěr. Ten by mohl být označen za nejotevřenější závěr v historii filmu. A i když proti neukončenosti nic nemám, způsob podání konce mi tak nějak do celkového vyznění filmu neseděl. Ale i tohle drobné zklamání (možná je lepší použít slovo rozčarování - vyloženě zklamaný nejsem) trvalo jen chvíli a než dozněly titulky, zase jsem miloval každou vteřinu Zlomených květin. /// Nerad si podruhé pouštím komplikovanější filmy, které mě napoprvé dostaly. Jako bych se bál toho, že kouzlo pomine, že je to jen dojem. V případě Zlomených květin jsem se ale bál zbytečně, podruhé se mi líbily úplně stejně, jako před pár lety. A závěr shledávám výborným završením celého toho melancholického příběhu. Jarmusch je holt plnokrevný umělec a Bill Murray pod jeho dohledem exceluje. (22.02.2012)

Půl roku zpátky jsem se rozplýval nad Jennifer Connelly ve filmu Dům z písku a mlhy. Její výrazové spektrum bylo naprosto neuvěřitelné a já si zamiloval každý její pohled, každou její grimasu. A teď k tomu, proč o tom vůbec mluvím ve spojitosti se Zlomenými květinami. No, Bill Murray zvládl celý film jen s jedním jediným výrazem - a ten jsem už od první sekundy nesnášel. Ale jemu to prostě projde. Pokaždé a vždycky... ;o) Zlomené květiny jsou skromné, neuspěchané a nenabubřelé, na "road movie" atypicky komorní a téměř bez hudby se prodávající, komediální drama. A pokud si předešlou větu přečtete třikrát za sebou, tak budete mít v hlavě takový guláš, že to prostě půjdete skouknout a určitě neprohloupíte. A Bill Murray vám ukáže, jak snadné je žít... [březen 2006] (06.03.2006)

Bill Murray stárne jako víno - do jisté doby jsem jej považoval za ubohého komedianta, který se nevyhrabe ze škatulky Ghost Busters, pak mne ale postřelilo Ztraceno v překladu, začal jsem se prohrabávat jeho filmografií a postupně jsem měnil názor. Zde opět exceluje v klasické postavě lehce roztržitého a nepříliš šikovného chlapíka, který s ledovou tváří pyká za své prohřešky. Krása. A humor suchý jako troud. (14.06.2008)

Asi jeden z nejlepších filmů loňského slabšího roku (2005). Extravagance, šarm, důvtip, charakter a elegance - to vše spojil Murray do jednoho a máme tu prakticky Ztraceno v překladu 2. Samozřejmě ve velmi nadneseném slova smyslu. Toto jsou evidentně role, které zapříčinili (díky Bohu) zmrtvýchvstání Božského Billa. Film "o ničem" a přece je tak plný všech možných pocitů, vjemů a zlváštní chuti. Dávám 5*! (09.04.2006)

Filosofie. Filosofie a holky. (12.04.2008)

Moc prijemna komedie se spoustou zajimavych hercu ve vedlejsich rolich (pro me treba bylo prijemne setkani s Frances Conroy ze serialu Odpocivej v pokoji), vybornych hlasek, a tak vubec.. (09.08.2008)