L'Enfant
L'Enfant
The Child
Dieťa
L'enfant
Obsahy(1)
Osmnáctileté Soně a o málo staršímu Brunovi se právě narodilo dítě. Nemají kam jít, ale nezdá se, že by jim to dělalo velké starosti: jsou zvyklí žít ze dne na den. Bruno se živí drobnými krádežemi a trochu i prodejem drog, ale Soňu má zřejmě rád a zdá se, že je ochoten postarat se i o dítě. Když ho ale Soňa pošle na procházku s kočárkem, který narychlo sehnali, zatímco sama čeká ve frontě, aby dítě zapsala do matriky, vybaví se Brunovi lákavá nabídka z minulého dne a bez dlouhého rozmýšlení se rozhodne prodat dítě k adopci. Vzápětí je odnese podle telefonických pokynů před dveře cizího bytu a po chvilce sebere obálku s penězi. Vůbec nechápe, proč je Soňa tak zděšená: přece dítě si mohou udělat nové, kdežto peníze potřebují teď. Teprve když zjistí, že Soňa je neoblomná, vydá se na místo činu, aby dítě získal zpět. Po čekání v tajemné garáži skutečně dítě najde, ale je postaven před nutnost vrátit jednou tolik, než předtím dostal. Jak se Bruno, sám vlastně ještě dítě, vyrovná se všemi problémy, jež se na něj nahrnuly? (oficiální text distributora)
(více)Recenze (83)
A takhle to dopadá, když dvě děti spolu splodí dítě. ()
souhlas s tetsuem. ()
Jakobych se díval na italský film z 50. let, kdy byl neorealismus při síle. Zezačátku jsem vůbec nevěřil, že ten film dokoukám do konce. Na konci jsem však zjistil, že ani nevím, jestli jsem u něj dýchal. Skvělé napětí a empatie. ()
(SPOILER)Jdu s Jimmym ven a... a co kdybych ho prodal? Uděláme si další...(/SPOILER) Dokumentaristicky ve smyslu zachycení života poflakujících se mladých na okraji společnosti beru, ale jako film? Nebýt zlodějského závěru, byla by to nebetyčně nudná pičovina. ()
Všetko sa dá ukradnúť a predať, no nie je tovar ako tovar. A nie je otec ako otec. Pri tomto filmovom "otcovi", čo žil trvalo v bezstarostnom detstve, ako jeho malí zlodejskí kumpáni, som mal pocit, že by mi vôbec nevadilo, keby ho mafia zobrala a pokrájala na kúsky. Prekvapivo debilný týpek vytvára nečakane vťahujúci príbeh, pri ktorom som po celý čas tŕpol, čo ďalšie sa stane. –––– Tu napíšte otec a podpíšte sa. ()
Že je film realistický a bez příkras by mi až tak nevadilo, sám nemám rád vizuální onanie, ale ani příběh prostě nebyl něco extra. Když to porovnám s v něčem podobnými filmy (Nikdo mě nemá rád, Buffalo 66, aj.), tak mi prostě tahle bezdomovecká novela nepřišla jako něco s přidanou hodnotou. ()
7,5/10 Tak trochu anti-film (teda aspoň pre vyslovene mainstreamovo orientovaných divákov) o troch-štyroch deťoch rôznych vekových kategórií (ale zdá sa, že tá dievčina sa z toho dostala pomerne rýchlo). Cestu k nemu si musí každý divák hľadať sám, samotný film vám to nijako neuľahčuje (ale ani nekomplikuje). Inak, Jhershaw je celkom vtipný, ak od realistického/naturalistického filmu požaduje nejaké "príkrasy a umocňovanie"... . ()
Socialni drama v syrovem az dokumentarnim obalu o mladikovi, jez zije ze dne na den a snazi se prezit jakkoli az jeho ciny vyvrcholi nerozvaznym napadem dat adoptovat vlastniho syna, jen aby za nej ziskal nejake penize. Slabsi zacatek napravi dramaticke vyvrcholeni s jednim preslazenym skraloupem. Nic vic nez dalsi kriticky pohled na spolecnost a lidi v ni. 60% ()
S bratry Dardenneovými jsem přišel poprvé do styku na karlovarském festivalu prostřednictvím filmu Rosetta. Na stojáka v poslední řadě v Divadle Husovka jsem byl nadšený jako z Bressonovy Mušky. Dítě se nevymyká jejich "standardu" sociálního vcítění a stejně jako onehdy ve Varech jsem měl znova pocit, že objevuji film. Pryč všechna ta klišé a hloupé promluvy postav, žádné mluvící hlavy. Dva nevyzrálí prosťáčci, kterým se do životní cesty připletlo novorozeně. Výpověď o generaci periferie, která se setkává s podobnými problémy jako ty předchozí (generace). ()
Práce je pro blbce. O tom není sporu. Alternativní způsoby obživy kladou ale nemenší nároky. Především je třeba říci, že Jimmy, kterého "hraje" 40 různých dětí, jak informuje ČSFD, je extrémně klidné a pohodové nemluvně. Kdyby angažovali belgičtí filmaři jednoho z dárečků, které mám doma já, točili by nejspíš scénář nescénář úplně jiný film. Jelikož si bří Dardennové ve svých filmech zřídkakdy odpustí nějaký mindfuck, vychází postupně najevo, že titulním L'enfant není ani zdaleka na prvním místě polosvatý novorozenec. Dětské rysy nesou všichni v bližším okolí hlavního hrdiny, který jako každý začínající otec netuší, že odhadnout reakce matky je pro zdárný průběh rodinného života klíčové: matka Sonia s dětsky tučným obličejíkem, kumpáni z podsvětí, čímž tvůrci originálně poukazují na skutečnost, že fenomén dětství, především v některých sociálních vrstvách, nabývá podob, které mají s obecnou představou ideálu společného jen málo. Rodiče nechť se připraví na hodně intenzivní zážitek. ()
obrázky ze života o kterém mnozí z nás nemají ani šajn.Život spodiny jejich každodenní boj o přežití a do toho se narodí drobek....Drsné ale věřím ,že i tak to chodí! ()
Nuda. Beru to jako něco co jednodušše proběhlo a nic to vě mě nezanechalo. Snad jen nad tím koncem sem chvíli musela přemýšlet. Že by ten nudně dlouhý záběr na dva plačící lidi u stolu ve věznici něco vyřešil? No možná sem to jen nějak nepochopila, ale popravdě řečeno mě to ani moc nevzrušuje. ()
pokud bych dite videla nekde na festivalu jako neznamy film, apokud mozno o pul hodiny kratsi, uchcavala bych s prominutim blahem. takhle je ale maximalne lepsi prumer, bez jakychkoli citovych vzplanuti (mych). a kdyz ted ctu komentar jhershaw, tak musim jeste poznamenat, ze je to presne - pocit "hm" sem mela taky. ()
Projekt 100 (2006) ()
V porovnaní s napr. angažovaným naturalizmom Kena Loacha, či s bolestnou introspekciou Lee Danielsa, na konci Dieťaťa nezostane nič, len pocit odťažitosti. Škoda, starší pokus Dardeenovcov, Rosetta, bol namiešaný z podobných ingrediencií a v konečnom dôsledku doslova paralyzujúci. Dieťaťu síce nechýba autentickosť a nestrojenosť, no zvádza k povrchnej nezaujatosti podobne ako napr. Modelky Ulricha Seidla. Dá sa vďaka bezpodmienečnej vernosti realite - ako niektorí tvrdia - o svete hlbšie uvažovať, či ho nebodaj kriticky reflektovať? Určite áno, no len ak nám postavy umožnia nazrieť do ich vnútra, ak s nami vedú vnútorný dialóg a môžme sa do ich konania ponoriť. A ak máme potom, narozdiel od Dieťaťa, na konci pocit ťaživosti, nepohodlnosti a potrebu veci zmeniť. ()
Moc pěkný film, i absence hudby mi zde nevadíla, snad jen to ticho v titulcích :) ()
K tomu, aby člověk změnil schema svého myšlení, potřebuje přestoupit od "dostávám" k "jsem" a k "dávám". Stejně tak to je s přístupem k tomuto filmu. Čím méně zvěcňuji tím více miluji. Skvostný film. ()
Téměř jako reálný dokument ze života na hraně, zcela bez úsměšku, syrově, drsně a se spádem. ()
Zlatá Palma v Cannes 2005. Sociálna dráma na polceste k dokumentu. Dardennovci síce zachovali klasickú štruktúru filmu, ale zamerali sa na postavy skrz detailnú kameru a úplne vynechali hudbu. Oblukom sa vyhli nejakému priklašovaniu. Film, ktorý sa nepozerá ľahko, ale zanechá stopu. Jérémie Renier brutálny (aj postava, aj herecký výkon). (Cinematik 2017) ()
Jérémie Renier tentokrát v podání zoufalce schopného z "nouze" prodat své vlastní novorozené dítě zde podává velmi přesvědčivý výkon. Navíc úsporností zpracování, syrovostí děje, autentičností postav a morálním poučením příběhu na mě film zapůsobil jako už dlouho žádný jiný ne. Tak by podle mého názoru měla vypadat moderní kinematografie. ()