Ima, ai ni jukimasu

Po všech těch korejských romantických filmech jsem ozkoušel jestli se stejně daří i jejich japonským bratrům a musím uznat, že i když není "Be with you" tak působivé, jak jsem čekal má oproti hollywoodské produkci hodně co nabídnout. Příběh není nikterak překombinovaný a jedná se jen o to, že otec s malým synem žijí sami po smrti matky a ta se jednoho dne jako zázrakem vrátí v období dešťů a vůbec nic si nepamatuje. Celé je to však opravdu krásně natočené a nesmírně dojemné, že jsem měl pro jistotu připravené balení kapesníků, které jsem sice nepoužil ale dost často po nich pokukoval. (26.01.2009)

Nádherná a příběhově silná citová vydíračka. Díky tomu, že je příběh šmrnclý tou fantasy linkou, tak celková atraktivita výrazně stoupá. Snad jedinou výtkou z mé strany by mohlo ne vždy přesvědčivé herectví hlavních protagonistů. Občas mi ty situace přišli hodně strojené a nepřirozené. To je ale k výtkám vše. Bavil jsem se a na závěr jsem si solidně pobrečel. Rozhodně doporučuji. (03.10.2013)

Jééé, to se ale povedlo...když jsem na to koukala ve vlaku, přišla jsem si jako pitomec, protože jsem brečela celých posledních 35 minut jak želva. Závěr byl dojemný, přestože i očekávatelný jako reformy u vlády rozpočtové zodpovědnosti. A vzhledem k tomu, že nikdo v kupé netušil, cože na tom počítači dělám, museli si myslet, že jsem takové malé labilní stvoření...opravdu vkusné, romantické a velice příjemně podané, krásná hudba pěkně koresponduje s celým příběhem. Musím bohužel říci, že i když titulky byly dobré, o poznání horší je bohužel originál, protože když už po stopadesátépáté slyšíte "Arikato" a náš souhlas nijak nezní nijak, jen kývnou hlavou a udělají "Hmm", tak už jsem nemohla a musela jsem se strašně smát...teda já jsem ale netolerantní ;) (10.03.2011)

Mnoho zemí dalo vzniknout spoustě výborným, dechberoucím a vůbec jinak úžasným, či památným filmům, které vynikají příběhem, inovátorstvím, řemeslným zpracovaním, nebo nečím jiným. ____ U všech těchto snímků (jakkoliv jsou vynikající) však přesto postrádam cosi, čemu soukromě říkám "pure soul" filmu. Je to čiste můj popis čehosi abstraktního, co neumím jednoduše popsat, ale jehož přítomnost vycítím a je jasně patrná už od prvních okamžiků filmu. Takovéto filmy ve mně zanechavají hlubokou brázdu pocitů, které mě dlouho hřejí a těší kdesi uvnitř, a na než je nemožné zapomenout. Jednou z velmi mála zemí, v jejíž produkci tento prvek nachazím, je Japonsko. A jedním z mála takových klenotů je "Ima, ai ni yukimasu".____ Jediný záběr zde nepostrádá svůj smysl a pevně dané místo, jediné vyřčené slovo není zbytečné, jediný pohyb bezúčelný. Herci jsou skvělí, příběh dokonale vypointovaný a tak přesně dávkovaný, že jsem se od něj ani na vteřinu nedokázal odtrhnout... ____ Tohle vsechno normálně ale stejně nestačí, abych byl z filmu tak unešený, ze by mě to přinutilo psát tento text. To něco, co je zde navíc, bohužel neumím popsat. Je to duše filmu. ____ Možná ji v něm můžete také zkusit najít, chce to jen nebát se hledat. Konečně... Jestli tam je, nebo vám lžu, poznáte jen vy sami. (25.05.2006)

Měl jsem nutkání zhlédnout tento snímek ještě jednou a opět musím přiznat, že jsem prvně lehce podhodnotil. Ono zkrátka k plnému docenění je třeba nakoukat těch asijských filmů alespoň stovku či dvě, pak lze teprve posuzovat kvalitu zodpovědně. Opravdu hezký, milý a poetický příběh, krásná prostředí (včetně rozpadlého domu v lese), příjemné klidné pokoukání, zábavné, romantické a dojemné, Takeuchi Yûko jako Mio moc moc půvabná a romantická, hezky zahrané a v povedeném závěru vše pěkně vysvětlené :-) Hudba mi na první zhlédnutí nepřišla dost výrazná, ale na to druhé už soudím opačně - je sice většinou hodně nevýrazná, ale k tématu a scénám nádherně sedí a příjemně pohladí na duši stejně tak jako celý snímek. (21.03.2015)