Návštěvníci 2: V chodbách času

Možná ještě o něco málo lepší než první díl. Tentokrát se totiž ke slovu dostane i legendární "bednička s trubadůry". Co bych u tohoto filmu ocenil nejvíce je jednak velmi silná provázanost s prvním dílem a zároveň také snaha udělat to zase trošku jinak. Udatný rytíř Godefroy se tentokrát musí opět přenést do 20. století, aby získal zpátky ukradené klenoty, mezi nimiž se nachází také jistý ostatek zaručující plodnost a mužské potomky. Jinými slovy tu nejdůležitější věc, o jakou mohl šlechtic v 11. století usilovat. Situaci však komplikuje fakt, že klenoty ukradl Godefroyův přitroublý sluha a ten je rozhodně vrátit nehodlá. Tím se opět dostáváme k přehlídce naprosto bláznivých a neuvěřitelně zábavných skečů a taškařic. Tentokrát nás čekají zejména eskapády s hasičským autem, zubařským křeslem a v neposlední řadě s již zmíněnou "bedničkou s trubadůry". Do toho všeho se pak ještě připlete profous, Burgunďan a "portugalský mechanik". Závěr filmu je dosti překvapivý a nechává otevřená vrátka pro další pokračování, v jehož vznik jsem už ani nedoufal. Nakonec jsme se ho však dočkali a jeho kvalitu můžete posoudit sami. Upřímně přiznávám, že jsem si nemohl pomoci a líbilo se mi taky. Abych se ale ještě vrátil k Chodbám času, musím tomuto filmu složit jednu obrovskou poklonu. Jen málokterá komedie mě dokázala rozesmát tak moc, jako právě tato. V určité době pro mě byli druzí Návštěvníci tím nejzábavnějším filmem, jaký jsem kdy viděl. Když je dávají v televizi, nevynechám ani jedinou reprízu. Doteď je pro mě záhadou, jak mohl někdo vymyslet tak neuvěřitelně vtipný scénář s tak dokonalými hláškami. Režisérovi těchto filmů budiž velká čest. Totéž platí také o obou hlavních představitelích. Myslím, že jak pro Jeana Rena, tak i pro Christiana Claviera jsou toto skutečně životní role. No nic, tímto končím svou pochvalnou ódu a už se těším na další reprízu. (07.07.2021)

Pokračování osudů rytíře Godefroye a jeho sluhy Jacquouillee začíná tam, kde předchozí příběh skončil. Opět se tedy dějství nese v trhlých taškařicích, komedianství, sitkomu a grotesky, byť už poněkud umírněnějším. A není divu. Navázat na takovou zběsilou jízdu není žádná prča. Zvláště když divák ví, co očekávat. Na kolena snímek ale sráží hlavně jeden závažný fakt a tím je výměna herečky pro postavu Frénégondy de Pouille alias Béatrice de Montmirail. Valérii Lemercier vystřídala Muriel Robin a marná sláva, není to už prostě ono. Muriel se sice snaží seč může, ale když je někdo spojen s určitou tváří, divák už takovou změnu většinou prostě nevezme. Věci se tedy opakují a byť se říká, že opakovaný vtip není vtipem, i zde mnohé situace pobaví. (15.02.2018)

Jednička je jedna z mých nejoblíbenějších komedií vůbec, ale dvojka mě dost zklamala. Stejný štáb, stejný režisér, stejní herci, pouhých pět let mezera a přitom z toho vznikla dost nevtipná slátanina. Ano, některé vtipy byly dobré, ale naprostá většina se míjela účinkem. Když film skončil, tak jsem si hned musel pustit další film, protože mi přišlo, že jsem nic neviděl. 55% (02.12.2016)

Stějně jak u jedničky, tak u dvojky jsem se skvěle bavil. Bohužel pokračování už nejsou taková jako první díl (existují samozřejmě i výjimky). Vždy už víte, jaké postavy zde budou hrát a co přibližně se bude dít. To ale nemění nic na tom, že tohle je také skvělá komedie, která navazuje na jedničku. Nejvíce mě pobavila asi bednička s trubadúry nebo strašení malého kluka k donucení, aby psal úkoly. (21.07.2011)

Podstatně slabší než první díl... Klasicky z prstu vycucnutá zápletka, repetice dobrých vtipů předchozího dílu a de facto vše při starém, jen trochu pubertálnější a křečovitější. Navzdory všem negativům se ale i u druhé výpravy napříč časem bavím docela dobře, zejména díky excelentnímu Clavierovi a jeho čtyřroli. Vydařil se i konec filmu a je pro mne nepochopitelné, proč třetí díl netěžil z načrtnuté zápletky. Takže poměrně zábavná sílenost, pro kterou se vyplatí zapnout skříňku na trubadúry, jakože se Prosper Močůvkář jmenuju. (07.04.2004)