Divoké vlny

Dá si někdo vařené kuře? Ale napřed ho musíte pořádně nakrmit:-) jedna z mnoha částí filmu, u které jsem se fakt nasmál, a že jich je dost. K tomu supr grafika, především VODA, která je opravdu špičková. Nečekal jsem, že to budou tak divoké vlny, přirovnávám tento animák ke Shrekovi, ale možná bych zůstal u tohoto jednoho dílu.85% (02.09.2007)

V tej dobe neznámi animátori v Sony Animation Studios dostali dostatočne šialený nápad, pokúsiť sa osloviť čo najširšie publikum. Kinematografia pozná guláše rozličného zloženia, ale tentoraz sa máte na čo tešiť. Divoké vlny nie sú ani tak revolučným počinom v žánri animákov. Divoké vlny majú síce jednoduchý dej a nachádzajú sa v ňom aj akčné scény s rockovou hudbou. Ale v skutočnosti tvoria asi tretinu filmu a sú daňou pre detského diváka. No zvyšok stopáže preráža prvotnú dejovú jednoduchosť formou vykopávajúcou film do žánru dokumentu. A pretože sa film tvári ako skutočný dokument, čaká nás množstvo vložiek priamo od štábu, ktorí ho nakrúcajú – a tak sa občas objaví napríklad mikrofón, niekto začne komentovať momenty diania a tak podobne. Divoké vlny obsahujú vo svojej skromnej stopáži množstvo ďalších noviniek. Tento film chce byť sám o sebe kvalitným dokumentom, no súčasne si robí srandu zo žánru a aj z toho, ako také filmy vznikajú, či aké techniky sa pritom používajú. Výsledkom je pomerne dobrá zábava pôsobiaca paradoxne vtipne a vážne zároveň, vzhľadom na niektoré momenty a štýl, ktorým je nakrútená. Sledovanie filmu je aj pomerne emotívne, čo je na poli animákov takmer rarita. Divoké vlny nie sú žiadny megahit. Ale tento žáner potrebuje takéto počiny viac ako soľ. (05.03.2019)

|| Scenár: Chris Jenkins, Ash Brannon, Chris Buck, Don Rhymer / Chris Jenkins, Christian Darren | Hudba: Mychael Danna | Produkcia: Chris Jenkins | Distribúcia: Columbia Pictures | Štúdio: Sony Pictures Animation, National Geographic Films | Rozpočet: 100 miliónov $ | Tržby: 149,044,513 $ || (02.07.2011)

Můj komentář z blogu z roku 2008: "Animovaný film o tučnácích se dostal do kin současně s Ratatouille, což byl, řekněme si to upřímně, v roce 2007 docela handicap. Zuzka ho viděla v kině, porovnala s Ratatouille a prohlásila Ratatouille za lepší. Jenže, když jsem přinesl po čase domů DVD, pouštěli jsme si ho znova a znova a ona prohlásila, že se jí "kupodivu" začal líbit. Divoké vlny jsou totiž značně atypický film. Film vyžadující alespoň špetku inteligence a smyslu pro ironii (televizní přenos, otázka na surfera-profesionála: "Odhadněte nebezpečí na stupnici od jedna do deset." "Dvacet."). Film točený jako "dokument ze života tučňáků milujících surfing". Film, který má reálný a velmi pravděpodobně vypadající příběh. Film doplňovaný zpětně rozhovory, "dobovými" (a patřičně černobílými) filmovými ukázkami, "fotografiemi", "pohlednicemi". Hlavní důvod, proč Divoké vlny doporučuji, je, že z filmu "čiší" láska ze surfingu, celý film je evidentně dělaný s láskou a některé surfovací scény oplývají takovou lehkostí, až se zatají dech." ■ Po dvou letech se jedná o film, který máme stále rádi a stále si doma pouštíme. Naposledy dnes (dívají se už i naše dvouapůlletá "prťata". ■ Kromě Divokých vln jsem tehdy doporučoval další dva filmy. Celý blog zde: http://scobak.blog.sme.sk/c/175950/Tip-na-vanocni-darek-ze-tri-DVD-byste-si-jedno-meli-vybrat.html (25.09.2010)

Oh, there’ll be blood Takový film tady ještě nebyl! Zkuste si představit Legendy z Dogtownu říznuté Happy Feet, Auty, celé pojaté jako dokument a přesto natřískané vtipy i vtípky v každičké vteřině. Jeden by čekal, že tvůrci si pouze vyberou nejoblíbenější tvory poslední doby, kteří již lákali do kin davy svým křepčením (Happy Feet) i svou podlostí (Madagaskar), přidají k nim prkna a hodí je do divokých vln, očekávaje ohromné tržby. Vydali se však komplikovanější cestou a trpkou pravdou zůstává, že ačkoliv natočili jeden z nejlepších animovaných filmů posledních let, z komerčního hlediska jde o naprosté fiasko. ___ Divoké vlny jsou ojedinělé již svou formou: ne tak docela mystifikační dokument. Po skončení se asi nebudete ohánět informacemi o historii surfování, neboť není lehké rozpoznat pravdu od pouhých legrácek, ale mnohé scény mohou směle konkurovat kdejakému věrohodnému záznamu domnělé pravdy. Třeba když veterán vzpomíná na staré zlaté časy, sledujeme archivní záběry, hraje k tomu nostalgická hudba a je to velice dojemné. V ten moment žádná parodie, žádné předstírání, působí to tak reálně… ano, animovaní, surfující tučňáci vzbuzují reálné emoce. Vtipně je také využíváno toho, že postavy i v běžných záběrech (tzn. když nejsou přímo zpovídání), vnímají přítomnost kamery – v takových okamžicích jsem si vzpomněl na Kancl. Kameraman je pak občas proti své vůli zatažen do děje (útok zfanatizovaných tučňáků s kosočtverci na břichách). ___ Zatím jsem neviděl podobně pojatý hraný, natožpak animovaný snímek a řekl bych, že jakákoliv snaha napodobit jej skončí katastrofou. Pokud dění na plátně zrovna nevzbuzovalo smích nebo dojetí, stále šlo o úžasnou podívanou. Jinými slovy: někdy jsme jenom unášeni vlnami, což je maximální pohodička a krásně si toho zrelaxujete. Animátoři dokázali vytvořit kompromis mezi realističností a stylizovaností, takže třeba vlny a odlesky na peří tučňáků jsou naprosto věrohodné, ale když vidíte tučňáka-samičku pádící ve stylu Pobřežní hlídky vstříc topícímu se mláděti, je to zároveň vtipné. ___ Asi bude hodně patetické, když napíšu, že všichni, kteří tvořili Divoké vlny, do projektu vložili celé své srdce, ale nemohu si pomoci, přesně tak na mne působily. Dobře je to patrné z hlasů dabérů, jež – což byl rovněž unikát – namlouvali své postavy v jedné místnosti a tudíž měli neomezené možnosti improvizace. Nezapomenutelné je popichování mezi Shiou LaBeoufem a Jeffem Bridgesem. Velkou radost mi udělala také Zooey Deschanel, která svůj hlas propůjčila podobné postavě, jaké běžně ztvárňuje. ___ Kdybych byl mladší a fyzicky zdatnější, tleskám v závěru i nohama. 95% Zajímavé komentáře: Psema, Mahalik, Phillo (03.08.2007)