Režie:
David OndříčekKamera:
Richard ŘeřichaHudba:
Jan P. MuchowHrají:
Marek Taclík, Klára Issová, Ladislav Mrkvička, Jaromír Dulava, Jaroslav Plesl, Dita Zábranská, Jaroslav Rudiš, Kamil Halbich, Igor Chmela, Tatiana Dyková (více)Obsahy(1)
Grandhotel je místo mezi nebem a zemí. Místo, kudy plují mraky a lidské touhy. Metaforický příběh je zasazený do slavného hotelu tyčícího se nad Libercem. V něm, jako strážný a vězeň zároveň, pracuje Fleischman, údržbář a amatérský meteorolog, který chtěl mít k nebi tak blízko, jak jen mu to život dovolí. A výš to už nejde. Výš můžou jen ptáci a blázni a Fleischmanovi chybí ještě jeden rok, aby se jím stal. Liberec je pro Fleischmana klec, místo, které ho svazuje dávným slibem a nechce ho pustit za své hranice. Každý den Fleischman myslí na jediné, vznést se k nebi a uletět z hotelu, z Liberce, ze života, který se mu vůbec nedaří. Blázen by sestrojil křídla, Fleischman si šije balon, ve kterém uletí. On není blázen. Mohlo to být už brzy, kdyby mu do života nevstoupila Ilja. Tichá pokojská, která jeho myšlenky táhne znovu k zemi, protože tam patří člověk srdcem. Jenže Ilja není sama, už dlouho se trápí ve vztahu s Patkou, arogantním číšníkem, který je přesně tím důvodem, proč se schovat do mraků. Patka nechce Ilju pustit, všechno, co v životě dělá, dělá přeci pro ně. Pro ni. Pro štěstí na zemi. Jenže Ilju to táhne vzhůru za Fleischmanem. (Bontonfilm)
(více)Videa (1)
Recenze (391)
Znervozňuje mě, jak mi ten Ondříček uniká, protože nejen věci objektivně rozbitý, ale i věci, které mi subjektivně na filmech vadí, se tady rozdávají v po hrstech. Je to stejně karikaturní sklepácké přestylizování charakterů jako dělal v debutu Šeptej a stejně jak tam, se zde skrze ně pokouší vybudovat nějaký neurčitý pocit sounáležné něhy. Dostat diváka do ukonejšené polohy ve které je schopný na jeho hru přistoupit sice prakticky není možné, protože co chvíli to vykolejí k Dulavovým nebo Pleslovým šrapnelům, které celou tu snahu rozkopou jak bábovičku, ale jakoby si to nikdo neuvědomoval, stále se nás zarytě snaží přesvědčit, že vypráví malý hezký příběh o lásce ztracených lidí, který si může dovolit celý ukončit slovy "Miluji tě." Jsem vůči tomu filmu shovívavý nejspíš z toho důvodu, protože si skutečně myslím, že Ondříček svým příběhům věří a vidí lidi tak, jak je zobrazuje ve svých filmech a snad věří i v tu tak velkou lásku, která tě udrží celý den a noc o jedný limonádě na jistě nevětrné špičce ještědského vysílače, kde tě akorát na krátký moment může zahřát soulož s Klárou Issovou. Celou dobu jsem ale nemohl ze sebe setřást blbej dojem, jako by si scénáristi po každý druhý větě dali high five, jaký jsou to hrozný pašáci. Zatím to hodím na Epsteina, ale uvidíme dál. PS: že si Muchow tady v té ústřední klavírní lince akorát kompletně přepsal motiv Kraje z LOTRA nikoho nezajímá? ()
Ďalší Ondříčkov "cool" produkt, avšak druhý Samotári sa ani zďaleka nekonajú. Technicko-vizuálnej stránke je málo čo vytknúť, to je fakt. Postavy sú špecifické, prakticky nikto tam nie je normálny- čo je fajn, no nepredýchal som tie umelé dialógy "akože o niečom". Nie je to zlé, je to však len na jedno použitie. ()
Grandhotel mi nějak unikl a jelikož jsem měl chuť na komedii a ty české současné jsou na úrovni Babovřesek, říkal jsem si, že rok 2006 by ještě mohl být cajk. Navíc to obsazení: Dulava, Tácek, Plesl, Mrkvička... A rozhledna a hotel Ještěd, to nádhorné zakončení kopce tam nad Libercem k tomu... Bohužel zdejší hodnocení moc nelže. Ondříček nám sice předvede, že na Ještědu co kus to originál, ale tak velký, že se až věřit nechtělo... Postavy byly fakt podivné. Co rozhodně zaujalo bylo mládí herců a také ona věž a všechny ty záběry z ní a to i z míst, kam se asi smrtelník nepodívá. Pokud něco zaujalo pak to byl Plesl, který na sebe pozornost strhával více než Taclík a ten jeho žárlivý výstup v kuchyni fakt stál za to... :-). Halt se už tenkrát profiloval... Co říci závěrem? Koukat se na to dalo, kamera nádherná, u Issové si doteď nejsem jist, jestli je ošklivá, nebo vlastně fakt hezká ženská... Takže nakonec dávám za tři tlakové níže. * * * ()
Jako prostě co to má být? To má Jako prostě být pokus o českou verzi Million Dollar Hotel ? Jako prostě to ten Ondříček neumí natočit něco o normálních lidech. To Jako prostě musí docházet do Bohnické léčebny pro předobrazy svých postav. V Grandhotelu máme Marka ,,Jako prostě" Tacíka, který svojí frázi mnou již několikrát zopakovanou v komentáři přivádí k šílenství. Je zde krásná Klára Issová, která vždy pozná, když je některá žena těhotná. Je zde oplzlý šéf, který dá Tacíkovi každý den padáka. Tyto a některé další postavy se protloukají na Ještědu od nule k nule, takže o ději se prakticky nedá mluvit. Vysloveně trapná je pak i vložená epizoda s televizní rosničkou. Jako prostě mě se ani ta hudba nelíbila. Takže 1* dávám za hezké záběry libereckého okolí a půvabnou Kláru Issovou. Grandhotel je hovadina na entou. Za ,,n" si dosaďte třeba takové číslo, kolikrát jsem v tomto komentáři použil frázi: Jako prostě. ()
"To se hnedka pozná dobrá micina. Že jí ty koziny tak trčej, co? To mi neříkej, že jí tak rajcuje to počasí. Jestli ona v sobě nemá takový ty kuličky japonský, jako ty gejši. Slyšels to? To cinklo. Ty vole, to cinklo." Jaromír Dulava přímo neskutečný. Grandhotel sice nedosahuje kvalit Samotářů nebo Jedné ruky, ale určitě se nejedná o špatný film. 70% ()
Galerie (28)
Zajímavosti (16)
- Film byl podpořen Státním fondem České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie. (Ded@M@tes)
- Při natáčení noční scény v centru museli filmaři více nasvítit hotel Ješted, aby v pozadí vynikl. (EMMY)
- Ve chvíli, kdy konspirativně Fleischman (Marek Taclík) rozprašuje popel zemřelého, zní skladba „Ich hab' an dich gedacht“ z filmu Tango Notturno (1937), kterou nazpívala tehdejší filmová hvězda Pola Negri. (sator)
Reklama