Crash Road

Snaha o postmodernu, existencialismus a především o dobrý film ztroskotala snad na všem...scénáři, režii, otřesných hereckých výkonech, atd. Blbec, co se krčí v koutě a poslušně drží hubu se dá lépe vystát než blbec, co furt kecá a mermomocí se snaží okolí přesvědčit, že mu to sakra pálí. Crash Road je naprosto dementní a příšerný film, který si hraje na umění a já ho vůbec nemohl vystát...ani dokoukat v jednom kuse. Ohavnost. (29.11.2009)

Tenhle film není žádný zázrak, ale jednou (opravdu jen jednou) se vidět dá. Agáta v roli rebelky se rozhodla jít naproti osudu. Její otčím se hned na začátku zabije ve směšně natočené scéně pádem ze střechy, její matka nesnesitelně chlastá a vodí si domů chlapy, jde po ní vymahač a odmaturuje, jen když si to rozdá se svým profesorem. A tak raději odejde z domova. Na své cestě střetne samé pochybné existence, z nichž většina ji chce jen do postele. A tak je na filmu nejnapínavější její rozhodování, komu nakonec dá, a jestli vůbec někomu dá. První krize filmu se dostaví s protestní scénou na záchranu letitého stromu, které se naše hrdinka hrdě zúčastní, a následně to dorazí taneční číslo s tančícími dálničními prostitutkami a policistou na benzínce. Žalostné jsou postsynchrony a nasvícení scén. Žasnout se dá nad obsahem bezedné tašky, kterou sebou Agáta tahá a po zjištění většího množství Mattonky, kterou do sebe neustále lije i bez pocitu žízně, se přestaneme divit, proč pořád musí běhat na toaletu. Scénář je vůbec hodně zvláštní a dramaturgicky je film naprosto nezvládnutý. Kryštof Hanzlík režíruje místy docela nevkusně a místy jsou některé scény povedené a trefně vystižené. Herci ve vedlejších rolích pronášejí divné repliky a filmem zní divná hudba. Světe div se, Hanychová a její přirozený herecký výkon je pak na filmu tím nejlepším. Její filozofování z pohledu mladé dívky je v jejím podání celkem uvěřitelné, a kdyby měla větší podporu ve scénáři a v režii, určitě by film nemusel skončit v záporných číslech. Jenže i přes její dobrý výkon prostě film nemá na víc. 40% (02.03.2011)

No to me podrzte. Filosofujici Hanychova . . . . Co bude dal?? Rapujici Viktor Preiss, nebo snad jodlujici Kveta Fialova? Film si hraje na neco, cemu se ani nepriblizuje, naprosto zcestna moudra, ktera trousi nase hlavni hrdinka jsou asi tak out jako utopenci na rautu zaoceanske lodi. Clovek jen zasne jak tahle netalentovana Agata neumi nic, ale je vsude. Koukat se 90 minut na jeji botoxovou mimiku bylo k placi. Ta holka ma jeden vyraz pro strach, radost, rozcileni ci uzkost a to uz mi prijde smysluplnejsi koukat se na zarazenou lopatu v pisku. (07.12.2009)

Agáta Hanychová jezdí po republice, sype ze sebe rádoby moudra a utíká před všemi, kteří se s ní chtějí vyspat (což představuje téměř každá mužská postava). Její herectví je naprosto příšerné, to musí poznat snad každý, se zbytkem obsazení jsem až takový problém neměl. Celý proces se měl zastavit u scénáře, protože jak si někdo přečetl ty infantilní dialogy, muselo mu být jasné, že získá přinejlepším nějakou malinu. Vizáž filmu působí téměř jako home video a nemohu stále pochopit, jak "režisér" mohl získat příspěvek od Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie. Dokud se budou podporovat takovéto snímky, český film půjde do kytek. (23.01.2012)

Za mě celkem ideální filmečkek na alkoholové posezení nad vybranými zrůdnostmi české kinematografie. Zábavná kombinace absolutní neschopnosti a demence se snahou o jakousi poetičnost a filozofický přesah. Taneční číslo na benzínce bylo random as fuck. Taky jsem si celkem jistej, že jsem při něm asi na sekundu viděl Jiřího Vohnouta z Po hlavě do prdele, tak nevím jestli jsem měl halucinace, jestli to bylo extrémně krátké a neopodstatněné cameo, nebo jestli tam prostě jenom zrovna náhodou čerpal benzín... Každopádně potěšilo. (17.07.2023)