Elisa, vida mía
Elisa, My Life
Elisa, môj život
Režie:
Carlos SauraScénář:
Carlos SauraKamera:
Teo EscamillaHudba:
Giorgio MainieroHrají:
Geraldine Chaplin, Fernando Rey, Isabel Mestres, Joaquín Hinojosa, Norman Briski, Francisco Guijar, Ana TorrentObsahy(1)
Když přijíždí třicetiletá Elisa (Geraldine Chaplinová) po letech navštívit svého otce (Fernando Rey), nachází stárnoucího muže, který se na pustém kastilském venkově snaží vyrovnat se svým minulým životem a zároveň nalézt sílu pro blížící se konec. Přestože se Elisa přiznává, že jí nijak nechyběl, je nyní podvědomě přitahována právě k němu – k člověku, který kdysi opustil její matku bez jediného slova. (NFA)
(více)Recenze (24)
Zlatá Palma - výběr ()
Budete sa diviť, ale banálny program školskej detskej besiedky môže byť zdrojom nepredstaviteľných duchovných pôžitkov. Saura je však zďaleka najlepší tam, kde sa naváža do frankizmu ("Anna a vlci"), to je zážitok vskutku mystický. ()
Elisa je ten typ umeleckého filmu, ktorý vás zo začiatku asi nebude baviť, ale postupne mu začnete prepadať a po jeho konci si ho budete chcieť pozrieť znovu. Aby ste si napríklad vypočuli znova všetky dialógy a monológy a zapojili ich do vašej teórie, poprípade ste si ju popreli a prišli na inú. Fanúšik filmových symbolov bude sledovať veci, ktoré sa vo filme objavia viackrát a tým pádom rozmýšlať nad ich významom. To je podľa mňa tá skutočná filmová zábava. Lenže tento film bohužiaľ v televízii nikdy neuvidím, takže je vo hviezdach, kedy ho uvidím znovu. K plnému hodnoteniu sa prikláňam vzhľadom na fakt, že je to jediný film, kde mi je Fernando Rey sympatický. No a aby som nezabudol, tak ja som za ten dialóg spisovateľa so svojou postavou (alebo podobnú variáciu v tomto zmysle). ()
Moc dobře jsem udělal, že jsem jednou zase po velmi dlouhé době sáhl po Saurovi. Natočil již poněkolikáté velmi přesvědčivou, psychologickou sondu do zákoutí jedné, ženské duše, v čele, s tehdy velmi půvabnou Geraldine. Možná bych šel i do plných, ale to bych já, starý vůl nesměl splašit tak otřesné titulky, které můj dojem, chtě, nechtě srazily dolů. Omlouvám se, Carlo, příště si dám větší práci a další film zase zvednu, slibuju na svůj pupík. ()
Po Anne a vlkoch je moje druhé stretnutie s dielom Carlosa Sauru sklamaním. Film ma napriek predpoludňajším hodinám uspával svojím pomalým, monotónnym rytmom, ktorý občas prerušila nejaká krátka dramatická scéna. Film som nepochopil, neporozumel som, čo ním chce režisér divákovi povedať a preto nemôžem ísť pri hodnotení ani na širokospektrálne tri hviezdičky. ()
Vzpomínám si, jak jsem kdysi po skvostném Cría cuervos šel zvědavě do Ponrepa na tenhle Saurův film, a jak jsem byl pak z něho trochu rozpačitý. Těšil jsem se na další těžkomyslnou melancholickou pecku ale přišlo mi, že Elisa už není tak silný film jako ten předešlý, respektive zdál se mi méně poetický, více roztříštěný... S odstupem času myslím, že jsem mu trochu křivdil, ale nic naplat, mou srdcovkou prostě není a s tím už teď nic nenadělám. Každopádně ale Geraldine Chaplin podává fantastický výkon. To, jak se v otcově venkovském domě, už coby dospělá vdaná žena, rázem proměnila v malou poslušnou usměvavou tatínkovu holčičku, držící se ho při procházkách za ruku, bylo sladké. A jak už to u podobných filmů bývá, jeho výraznou stránkou je i hudba - v Elise se celým filmem nese překrásná Satieho klavírní skladba, několikrát zazní i jedna nádherná francouzská barokní árie a hned na úvod se divákovi do hlavy hluboko zaryje chytlavá renesanční melodie. ()
psychologická sonda jedné ženské duše na rozcestí...s velmi naléhavou a někdy až hypnotickou silou... ()
ocenenia : MFF Cannes 1977 - Najlepší herec (Fernando Rey) ()
Ono tento Saurov film je hodne tazky na pochopenie a oslovi skor artovych divakov nez ludi typu stuntmanmike alebo Verbal. Dcera ma bordele doma v manzelstve, do toho este aj jej otec jaxi odchadza /teda odchadzaju fyzicke a psychicke sily/- velmi dobry namet na film. Nema to strhujucu dejovu liniu ani akcne sceny, jaxom napoisal, skor art, kde su dolezite : pisanie romanu, prelinanie sa roznych casovych rovin, sposob jaxa vyvija vztah reality a fikcie. Rezisersky takmer genialne dielo, Elisa Vida Mia pochadza od spanielskeho basnika Garcilasa De La vegu - z vrcholneho stredoveku. 100 % ()
Upraveno v říjnu 2022. Eliso, můj živote je alegorií par excellence. Carlos Saura vytvořil alegorickou koláž, jeden ze svých nejpozoruhodnějších filmů, hlubokomyslné a mnohovrstevné dílo. Pokud chceme mluviti ve spojení se Saurou o surrealismu, tak rozhodně zde. Skutečnosti (je jich vícero, mají odlišné výchozí body v zorných úhlech pohledu) jsou promíchány samy se sebou, zároveň se mísí se vzpomínkami (jsou zkosené časem a lidskou pamětí), představami (do čehož lze počítat i vzpomínky skrze někoho jiného) a touhami (i potlačenými). Největší zájem se upírá k umění, k literatuře, k divadlu, k filmu, k různým prvkům (jako obraz - zde estetické výtvory kameramana Tea Escamilly -, nebo hudba) a ke vztahům (k těm vzájemným, ale také k těm skrytým), k textům a k jejich rozdílným interpretacím. A ještě je do toho všeho vmáčknuto filosofické vyprávění, úvahy o základních strukturách civilizovaného světa, tužba po dosažení původní jednoty (tedy té lidské, nezkažené civilizací, již žádá Rousseau, když volá po návratu k přírodě, což však vlastně znamená tu "božskou", neboť ještě nebyla poskvrněna ani hříchem, ani pochybností nebo pochybením), fraška a fikce. Je zde Pedro Calderón de la Barca, barokní básník, voják, dramatik a kněz, se svou hrou Velké divadlo světa, neboť "náš život je komedie a celý svět je divadlo frašky, všichni v něm jsou podvodníci a autorem je Bůh". A také spisovatel, jezuita a filosof Baltasar Gracián se svou satirou, protiklady, změnami pohledu. hříčkami, vrstvami, pudy, zklamáním, nevinností a existencialismem Kritikonu. A ještě Pygmalion, zkoumání svobody (osobní, umělecké, společenské, vztahové, bytostné), hudba (novátor Erik Satie), kastilský venkov, Segovia a poezie. Hlavním objektem zájmu je Luis (vynikající Fernando Rey), muž, jenž před lety opustil rodinu. Aby přesto nikdy nepřestal být činorodým v duševní oblasti. Skromně, svérázně, nejbytostněji. Dalším objektem zájmu je Elisa Santamaria (dobrá Geraldine Chaplin, rovněž v roli své matky, a jako malá pak Ana Torrent), Luisova dcera se svou vlastní vztahovou nevzhledností. Je prostředkem Luisova vykoupení i osvobození, je jeho účinem i následkem. Z dalších rolí: Luisova dcera a Elisina sestra Isabel (Isabel Mestres, jako malá pak Arantxa Escamilla), Isabelin manžel a idealističtější právník Julián (Joaquín Hinojosa), nebo Elisin manžílek Antonio (Norman Briski). Eliso, můj živote: vskutku pozoruhodný Saurův film: alegorická filosofická báseň o umění, o životě, o svobodě, o základních strukturách i vzájemných vztazích. Ponechme stranou otázku, zda je transcendentní Bůh, absolutní substance, totožný s Bohem-Stvořitelem, avšak právě Stvořitel je tím, kdo lidem určuje role, a je pouze na nás, nakolik dokonale postavu vytvoříme. Ojedinělý filmový prožitek! ()
Nádherně nejednoznačná filosofická báseň, ve které si divák může při sledování vybrat rovinu interpretace. Buď jde o dialog spisovatele se svou postavou, nebo ponor do myšlenkových světů dvou kdysi blízkých, dnes však odcizených lidí, kteří uvažují o opětovném setkání (prolnutí konce se začátkem) z důvodu krize a nemoci, nebo jde o myšlenky umírajícího otce naposledy se setkávajícího se v myšlenkách se svou dcerou, anebo o reálné setkání odce a dcery na venkově. Bohužel přes veškerou filosofii a prolínání vnitřního a vnějšího světa je film nejsilnější v realistických scénách - třeba rozhovor s manželem a následný výbuch pláče. I tak jde o umění v nejlepším slova smyslu. ()
Před projekcí jsem se dozvěděl, že Saura čerpá s Bunuela a Bergmana - souhlasím - Bunuelova snovost, prolínání realit a nerealit (upřímně řečeno v poslední části filmu jsem již neměl ani sílu šifrovat co je realita a co nikoliv a co jaký symbol představuje) / Bergmanova pochmurnost a cit pro nahuštěné dialogy. Ale ani Bergman ani Bunuel nepatří vyloženě mezi "lehké" režiséry. A podle mého prvního setkání s Carlosem Saurou si dovoluji tipovat, že u něj se bude jednat o totéž - Eliso, můj živote je pozoruhodný film s mnoha výbornými momenty (Elisa a Antonio a jejich rozhovor v autě, zmíněné snové pasáže aj.), ale velice často také nudí. V závěru už jsem jen cynicky čekal, kdy otec skoná. Celkově - alespoň pro mne příliš rozvláčné, dlouhé, bezdějové...ale zajímavé. ()
"...bylo mi smutno z představy, že ho uvidím nemocného, právě se zotavoval z operace, která ho málem stála život. Otcova nemoc se shodovala s krizí mého manželství. Spíše s jednou z mnoha krizí..." ()
Dosť náročný film na sledovanie, keďže to prelínanie reality s fikciou je niekedy až nerozpoznateľné a k tomu ešte aj tá dĺžka a rozvláčnosť filmu si vyžadujú od diváka veľa sústredenia. Ja som sa síce sústredil, ale aj tak ma to až tak nechytilo, aby som hodnotil nadpriemerne. Herecké výkony však určite stoja za povšimnutie. ()
fuuu... velmi narocny, psycho-surrealny film ktory asi nema zmysel hodnotit po prvej projekcii. herecke vykony genialne, krasna hudba, len mi vsetky tie odrezane konske hlavy, dobodane zeny prisli trosku prvoplanove. neviem, vratim sa po druhe. ()
V každom filme Carlosa Sauru je niečo, čo vytvára špeciálnu atmosféru. Tu je to krásna hudba, takmer snový dej, kedy ste na pochybách, či ide o realitu, spomienky, alebo predstavy. Elisa a sestra, Elisa a manžel, Elisa a otec v podaní úžasnej Geraldiny Chaplinovej. A dotvára to zaujímavé prostredie. Pekný večer som si s týmto filmom užila. ()
Hlavně o ženské duši a citech, realita se prolíná s představami a myšlenkami jak jsme u Saury zvyklí, téma vzpomínek rovněž. V tomto směru vytvořil Saura lepší filmy, ale snovost umí vytvořit a jako celek příjemné. ()
Podle me by to chtelo trochu prostrihat, misty je film dost vlekly. Film obsahuje misty dost symbolickych veci, takze na tom se radoby kritici vyradi, trochu me pripominalo Bergmana a jeho postupy. ()
Saurovym filmom nie je jednoduche porozumiet. Kto sa zameria len na to, co hovoria postavy, nepochopi nic. Tajomstvo lezi prave v naoko bezvyznamnych scenach, reci tela. Geraldine Chaplinova patri medzi najoblubenejsie herecky, pretoze nosi v sebe nezvycajnu krasu spojenu s akymsi zvlastnym stalym smutkom. Pre mna opat dalsi vydareny pocin Carlosa Sauru. ()
"... život si vybírá svou daň. Vyčerpává nás a způsobuje, že stárnem ..." Dcera se vyskytne na stejné křižovatce jako její otec před lety. Skrze slova, jimiž se snaží definovat nové uchopení přelomové doby, proplouvá přemíra citu a pochopení pro sebe sama i svého otce. Film, který si nárokuje letitého diváka - možná s podobnou zkušeností. ()