8 žen

Známe herecké mená, no najviac aj tak vynikla podľa mňa herecky Emmanuelle Béart, ostatné mali buď otrasné postavy alebo to podľa mňa nezahrali dobre, proste neveril som to, najmä tým správaním. Scenár je dosť otravný, normálne som sa tešil na tie piesne. Zápletka a dej je podobný iným filmom, aj keď môže byť, že je to v niečom jedinečné, no ako film by som to už nechcel vidieť. Nepobavil som sa a za mysteriózny film by som to tiež nepovažoval. (15.09.2015)

Zajímavá podívaná, které by sice více seděla prkna divadelní, ale film své kvality má také. Dějově jde o prachobyčejnou detektivku, ve které není detektiv jeden, ale hned osm, a všichni ženského pohlaví a všichni jsou zároveň podezřelí (respektive podezřelé). Osm žen a jedna mrtvola, v podání Francoise Ozona, je hereckým galakoncert francouzských hvězd dvou generací a nebýt těch muzikálových vsuvek, které rozbíjejí jinak výborně stupňované napětí, tak bych jej chválil ještě víc. Škoda. Stejně tak i závěr po rozřešení mi přijde naprosto nelogickým vyvrcholením a postavením celého příběhu na hlavu. Takže musím jít dolů na tři. [leden 2006] (12.01.2006)

Tak to je něco extra... Je to detektivka? Komedie? Muzikál? Od každého kousek. Ovšem posledních dvacet minut děj sklouzává do nepříjemně otevřeného psychologického dramatu, kdy všechny zlosti a špatnosti vyplouvají masivně napovrch. Ozon dokázal právě tímto dusným a originálním závěrem dodat předchozím minutám, zabředlých ve vodách muzikálové komedie, hlubší a drsnější rozměr. O ona vizuální stylizace - křiklavě barevné dekorace, okna, za kterými sněží - idealistický motiv opakující se ve filmu tolikrát - podtrhuje tíhu sdělovaného. A herecké výkony?! Ne nadarmo byla oceněna skvadra hereček Stříbrným medvědem za rok 2002 dohromady. I když třeba Isabelle Huppert mi v jistým okamžicích připadala příliš přeexponovaná, ale ono se to k té divadelní stylizaci celého příběhu vlastně hodilo (a ta hudební čísla to vlastně také dokazují). (15.01.2006)

Jsem naštván sám na sebe, že jsem si nedokázal Ozonův film užít tak, jak by si zřejmě zasloužil. Ale popravdě nevím, zda chyba vězí více ve mě, či ve filmu. To závěrečné uklánění mě sice trochu dojalo, ale hlavně ve mě vzbudilo představu, jak by to mohl být krásný zážitek, kdybych 8 žen mohl vidět v divadle, jenomže v Ozonově zpracování filmovými prostředky to na mě s kriminální zápletkou kombinující psychologické drama, komedii a navrch muzikál(!) ne vždy plně fungovalo. Hlavně jsem měl pocit, jakoby se Ozon občas nevěděl rozhodnout, zda chce pojmout příběh vážně nebo více jako komedii, ke které to má často svým pojetím blízko, ale z výkonů většiny hereček (ačkoliv hrají výborně... byť spíše drama) tu většinou moc komedie není cítit. Mile mě překvapila Isabelle Huppert, která tady více méně jako jediná perfektně zvládla i komediální polohu (v rámci své postavy zejména v první polovině) a svou zábavně hysterickou paničkou mi připomínala naší „Janžurku“. Potěšilo přímo symbolické setkání s Danielle Darrieux (proslavenou právě jiným konverzačním dramatem s podobným dějem odhalování viny v jedné místnosti: Marie-Octobre), svým hudebním číslem mě dost okouzlila Béartová, naopak Deneuve na mě působila i přes pořád půvabný vzhled až příliš chladně. Hudební čísla se mi líbila snad všechna, jenomže některá z nich hýřila tak veselou náladou, že mě rozptýlila a pak jsem se nedokázal naplno zpátky dostat do dramatu a to samotné drama pro mě bohužel neoplývalo tak silnou atmosférou. Sledovalo se mi to sice příjemně, rád jsem 8 žen viděl, ale když mi postupně bylo naprosto jedno, jak děj vyústí a na čí straně vzplane vina, asi bylo něco špatně... Jinak poslední dobou mám to "štěstí", že skoro v každém filmu, kde se před kamerou setkává více hereček najednou, děj jakoby nutně musel vyústit do lesbického motivu a tady mi ono lesbické vzplanutí na podlaze po ostré hádce dvou žen přišlo úplně jako fraška. Sice si tento pěkný kousek budu díky neotřelému muzikálovému prvku nejspíš ještě dlouho pamatovat, ale s ohledem na celkový dojem jsem nenašel pevný důvod k 4. hvězdičce. [70%] (11.12.2021)

Pokud chcete pochopit, co znamená to otřepané sousloví "herecký galakoncert", mrkňete se na 8 žen. Dočkáte se totiž úchvatné přehlídky šarmu, charismatu, elegance i vzrušující krásy v laškovném koktejlu, který lehce osciluje mezi divadlem (ale v tom dobrém slova smyslu, kde můžou vyniknout jednotlivé osobnosti) a filmem ze 60.let, či z pohledu žánru mezi detektivkou, komedií a mým milovaným muzikálem - hudební čísla jsou opravdu sladká. Ozon natočil vtipný a malinko nostalgický film, který s grácií postihuje ženskou výjimečnost a krásu. Brzičko na něj kouknu znova. Třeba jen kvůli tomu, že horní ret Emanuéle Beárt a vzrušujícím způsobem zakloněné držení těla Viginie Ledoyen mi už dlouho nedá spát:-) (26.02.2004)