Melodie mého srdce

Čekal jsem absolutní sračku, ale nakonec jsem si o Štědrém večeru řekl, že budu věřit výběru ČT a podívám se. Čeho jsem se dočkal? Pohádkového příběhu z dnešní doby, výborného soundtracku, Robina Williamse hrajícího spíše zápornou postavu a především ukončení v pravou chvíli - těsně předtím, než by se film zvrhl do bláta klišé a kýče. Neskutečné vánoční překvapení. (03.01.2011)

Naprosto obyčejnému a přeromantizovanému příběhu (ať mi nikdo neříká, že ti dva by se pořád takhle milovali a hledali jen po jedné společné noci...) filmu vévodí výborný soundtrack a sympatické herecké výkony. Jsou to takové slabší 4 hvězdičky, ale když mě to tak zrovna padlo do noty... Freddie Highmore se koukám v poslední době stává nejobsazovanějším dětským hercem. (06.04.2008)

V počátku nesnesitelně nudné, ke konci k zalknutí melodramatické, a celkově strašně přeslazené. Ostatně jako většina bijáků, ve kterých hraje Robin Williams - ten chlápek, co má patent na hřejivost. Ne že by mě to ke konci svým způsobem nedostalo, ale... Ne, prostě ne, víc hvězd ze sebe nedostanu. To nejlepší na tomto filmu - příběh malého "Mozarta" - je zde příliš upozaděno a schováno pod nánosem nepochopitelných momentů, nelogičností děje a krajní vykonstruovaností závěru, kde jakákoli uvěřitelnost dostává strašně na frak. Hlavně romanticky založené ženy musí tenhle film milovat, osobně se ale podobným snímkům obloukem vyhýbám, protože to prostě není můj cup of tea, tečka. (10.02.2012)

Nevím, komu byla tahle přeslazená pohádka určena, mě ale do svých spárů nechytla. 82% (srpen 2008)? Podivné motivy jednotlivých postav, dialogy, co tahají za uši, gesta, která se v dnešním světě už dávno nenosí a sny, které se plní možná v těch pohádkách. Rád se nechávám strhávat kýčovitými momenty v lecjakém cajdáku, ale August Rush je až příliš – navíc, pokud máme po všech (ne)možných dějových peripetiích přijmout fakt, že dvanáctiletý chlapec, který předtím nikdy neviděl noty a nezahrál ani jeden akord, teď vypomáhá na prestižním newyorském Juilliardu a čeká ho vlastní koncert před tisícovkami posluchačů. Nejsem skeptik, ale.. No, když už na to člověk tak nějak přistoupí, rozjíždí se tu osudový příběh Lyly a Louise, dvou nadějných muzikantů, kteří se na jedné newyorské střeše kdysi potkali, a tak trochu nevědomky zplodili hudebního génia, který chce být především "nalezeným". Roky se neviděli, hudba je ale dokáže znovu spojit. Právě famózní hudba tahá snímek do vyšších pater. Takhle skvěle poskládané hudební styly se často nevidí. Je tu jedna nominace na Oscara (skladba Rise It Up – skvostná Jamia Simone Nash & Impact Repertory Theatre), John Legend nebo několik písní od samotného Meyerse. Právě charismatický Jonathan Rhys Meyers vyzařuje takové charisma, že se ho kamera nemůže nabažit, naopak Freddie „Karlík Bucket“ Highmore je mi ze současných dětských objevů nejméně sympatický. Keri Russell je jenom pěkná, Terrence Howard prakticky nedostane větší prostor (i když by si ho zasloužil) a zrzek Robin Williams snad ani selhat neumí!! (17.08.2008)

Bože, to je neuvěřitelná pohádka! A ten malý génius s dolíčky a šťastným úsměvem mi uloupil kus srdce! To je ten důvod, proč se dívám na filmy - pro ten moment, kdy se ze souhry náhod zastavuje dech, kdy se téměř rozplynu v hudbě a kdy trnu hrůzou, aby se ta krása, dříve, než dospěje k závěru, nějakým necitlivým zásahem neposkvrnila. Bála jsem se zbytečně, mé souznění s příběhem nebylo přerušeno až do závěrečných tónů, ve kterých byl zakletý celý Augustův život. Podotýkám, že jsem nebyla na něco takového připravená, výběr filmu byl čistě náhodný, nečetla jsem ani obsah, což způsobilo totální šok, a náhle jsem pochopila, že když ruka kouzelníka (v tomto případě kouzelnice) sladí všechny filmové kýče v jeden, není krásnějšího balzámu na duši! (24.02.2012)