300: Bitva u Thermopyl

Dovolil bych si parafrázovat větu, vyřknutou ve filmu samotném: "Mé oči viděly groteskní podívanou, přivolanou z nejtemnějších koutů Millerovy podivné duše". Znásilnění historie pod pláštíkem ´komiksové adaptace´ (pod kterou se dnes toleruje vše, snad i kdyby z Němcové Babičky někdo udělal dominu v sado-maso salónu), fanaticky neústupný (byť nepopiratelně charismatický) Leonidas mi připomínal jiného fanatika Hoferika ze Signum Laudis, tedy za krále bych ho určitě nechtěl a zpomalené záběry ve druhé půli s jejich houstnoucí frekvencí nudily k smrti. Jestli vzhledem k vysokým tržbám podobně prázdná a narcistně načančaná záležitost bude do budoucna ve filmové branži udávat směr, pak nezbývá, než zvolat "Gott mit uns!" Nejsem si jistý, jestli věty typu "...měl jsem po skončení filmu chuť někomu rozbít držku..." je ta správná emoce, kterou by si měl člověk z filmu odnést, nicméně nepochybuju, že pro mladé rozlobené pubíky je tohle momentálně nejlepší film jejich doposud krátkého života :o) (07.04.2007)

Banda dobrovolných dárců orgánů v kožených kalhotkách a pláštěnkami vypůjčenými od slečny Červené Karkulky, několik poněkud nudných oblud, jež Peršané patrně ukradli ze Sarumanovy armády, jeden transexuální Mástr of world (nebo co), na němž se vyřádila snad armáda kosmetiček a hlavně... Alice Bendová skrývající se pod pseudonymem Lena Headey... ;) (18.09.2007)

Zklamání roku! To pro začátek, aby bylo jasno, na které straně barikády jsem já se svou ctí a hrdinstvím, kterou hrdinové filmu 300 jistě chápou lépe než ostatní. Po naprosto dech beroucích trailerech (které bohužel ukázali vše podstatné a zajímavé) jsem se nemohl tohoto masakru 300 Sparťanů proti Perské armádě dočkat. Bohužel moje očekávání se naprosto minula s výsledným produktem, který natočil Zack Snyder a který sbírá miliony dollarů po stovkách. Nejsem fanoušek F. Millera ani jsem nečetl jeho comicsy, ale částečně snad chápu jeho temné vize, pohledy na svět ze stínu, kde si hrdina otírá nůž od krve... V poslední době se stává módou točit filmy podle jeho comics-ů, ale vždyť jde o úplně jiný svět s jinými pravidly, který těží svou sílu z elementů vzdálených filmu. Film není comics a pokud nedokážete naplno využít všech možností pohyblivého zázraku, stanete upadnete v zapomnění. Jak toho tedy využít? To je otázka na kterou mi nedokázal odpovědět Robert Rodriguez ani Zack Snyder. Oba se snažili, ale oba vytvořili svět, který je svým stylem, příběhem i vyprávěním comicsový a to je problém. Je pravda, že Zack Synder udělal větší krok a přiblížil se filmovému světu více, ale to nestačí. Neustálá snaha o filozofování, obhajoba vlastního konání a zdlouhavé projevy postav filmu pouze ubližují. Je tu příliš mnoho ALE... (např. proč renderovaná krev stříká z každého, ale země je jí neposkvrněná? Proč se jeho manželka chová jako by jí čest a úcta byli cizí?Proč je film plný scén, které už tu byli a které na první pohled vykrádají díla let minulých? Od LOTRa přes Gladiátora k Králi škorpionovi?Proč kvůli viditelné snaze neodklonit se od comicsu se na bojišti střídají sloni s nosorožcem a jejich účast působí natolik směšně? apod.). Snyder ani nevyužívá hudby, která je ve dvou okamžicích nadpozemská, ale pak upadá do šedi tvrdší hudby a variací na hudební motivy z Gladiátora. Každý se těšil na úchvatný masakr, ale ten je neskutečně zkažen příběhem Leonidasovi manželky a film pak ztrácí svůj "tah na branku" a agresivní pojetí. Počítačový svět je... umělý. Nelze to říct jinak. Třístovka se odehrává v umělém světě, který vypadá pohádkově, kresleně a některým scénám to dodává na úchvatnosti. Bohužel na úkor kvality. Zajímala by mě délka filmu, pokud by zpomalené scény, kterým to jednou přidává na efektivnosti a podruhé je to opravdu výrazně zesměšňuje, byli puštěny v normální rychlosti. Před nedávnem se nadávalo na Gibsonovo vyžívání ve zpomalených záběrech v Umučení Krista a dnes? Svět se mění příliš rychle...Jsem zklamán, protože jsem očekával film plný krve a akce a dočkal jsem se "pouze" pár kvalitních soubojů, krve nekrve, nudného příběhu "co se odehrává, když král odejde do války s pár přáteli" a velmi mnoho mluvícího filmu, který jediné co doopravdy chce říct, je jak moc je důležitá čest, úcta a hrdinství (a to celých 117 minut a stále dokola). Slabé 3*. (28.03.2007)

Scénář: Zack Snyder, Kurt Johnstad, Michael Gordon .. You will not enjoy this. Zack Snyder vytáhl z rukávu další eso!! Příběh stojí na historickém základu a hutné comicsové novele Franka Millera. Co se převedení do scénáře týče, je ona obrazová jednoduchost a přímočarost prakticky zachována a po stručném úvodu, který vysvětlí zocelující postupy pro čistotu rasy vojáků Sparty se vydáme k osudné soutěsce, kde se to s několika málo prostřihy na královu choť a její lobby jen mele, vraždí a krvácí ve velké bitvě za velké ideály. Ani jsem nečekal nějakou větší dějovou složitost, nepřekvapí ani agitační proslovy o svobodě a ochraně hodnot západní civilizace - takových jsem slyšel už spousty, dlužno však dodat, že mě i tentokrát berou, tam kde mají. Tento film však stojí na zcela jiném základu a to technicky precizně odvedené práci a režii. Hyperstylizovaná výprava, barevně vypreparovaná s ostrými kontrasty, kde slovo realita nebo rekonstrukce nemá prostor se uplatnit. Pompézní bitevní scény - mozaika běsnivých klipů z krvavé vřavy - berou zpracováním dech. Konkrétní bojové záběry jsou přesně zrežírované sekvence bez zbytečných střihů (to mám hodně rád), kamera dynamicky střídá pozice, boj fázově mění tempo, nechybí detailnější přibližování .. švih, otočka, opět širší záběr a krev cáká, údy poletují .. velmi drsné přesto stále líbivé. Pudové sevření, časté mrazení i kapku potu za krkem jsem doslova pocítil a o to tvůrcům evidentně šlo. Nejen na této frontě uspěli. Trailer jistě mnohé navnadil, jenže teprve na velkém plátně všechny tyto choreograficky a graficky dokonale zpracované pasáže vyniknou. Tak neváhejte, tohle je Sparta, jak ji ještě neznáte. (18.03.2007)

Učili je nikdy neustupovat, nikdy se nevzdávat. Když padnou na bojišti za SPARTU, získají tu největší slávu.....“ Vizuální orgie připomínající obrazy Borise Vallejo - toto přirovnání mi připadá nejtrefnější. Choreografie je díky zpomaleným záběrům velice zajímavá. Zaostává jen příběh. Ale přes to se lehce přenesu. Co jsem očekával, to jsem dostal. Hrdinský epos, pohádku, na kterou se dobře dívá. Víc to nemíním ,,pitvat".... AGÓGÉ.... (23.12.2007)