poster

Indočína

  • francouzský

    Indochine

  • slovenský

    Indočína

  • anglický

    Indochine

Drama / Romantický / Válečný

Francie, 1992, 152 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • gudaulin
    *

    Podle mínění mnoha filmových fanoušků jeden z nejzásadnějších francouzských filmů 90. let a výjimečně silný film, jenže já už jsem takový kverulant, že se s míněním většiny leckdy míjím. Podle mě je to nabubřelá ambiciózní červená knihovna, která parazituje na dramatických historických událostech ve francouzských koloniích 30. a 40. let. Mohlo by se říct, že má špičkovou kameru, jenže ta navozuje dojem 2,5hodinové velkolepé reklamy na prací prášky, protože v tomhle filmu je bílá ještě bělejší, nikdo se neušpiní, nepotí a nepomačká. Zachycuje krásné lidi v pateticky emočně vypjatých situacích, jenže narozdíl od takového Spielberga, který emoce ždímá, kde se dá, je Wargnier mizerný vypravěč. První půlka se táhla jako slimák s amputovanou nohou a druhá byla jen o málo lepší. Celkově bylo pro mě sledování tohohle opusu filmovým očistcem, na který bych rád jednou zapomněl, a to přes účast několika velkých francouzských hvězd filmového plátna. Celkový dojem za krásně naaranžované obrázky: 20 %.(19.8.2013)

  • Matty
    ****

    Moc pěkný film o moc smutných věcech. Velmi pozvolný průběh vyprávění nabere někdy koncem první hodiny ty správné obrátky a z kýčovité romance se rázem stává drsný boj o přežití. I díky Catherine Deneuve a Vincentu Perezovi nepostrádá tato dvougenerační sága šťávu. Je to přesně ten typ neamerického filmu, který obvykle dostává Oscara. Je zde přítomna láska, válka, zázrak zrození i krutost smrti. Indočína nic přehnaně neidealizuje a tudíž se nevyhýbá ani temným stránkám francouzského (nebo jakéhokoliv jiného) kolonialismu či těm světlým vietnamského komunismu. Nečernobílosti filmu napomáhá také téma rasové tolerance a vzácné schopnosti žít vedle sebe ne jako lidé odlišných ras, nýbrž jako lidé odlišných vlastností. 85% Zajímavé komentáře: Rob Roy, GREGOIRE(19.12.2005)

  • honajz
    **

    Catherine Deneuve v romantickém filmu odehrávajícím se v exotickém prostředí, který získal za rok 1991 Oscara za cizojazyčný film. S oscarovými filmy je to v poslední době jako se střelnicemi na poutích. Ryčná hudba, spousta barev a světel, až oči přecházejí, ale pušky mají křivou mušku a když už se trefíte, tak je ta růže z papíru, nikoliv pravá. Opět se setkáváme se zneužitím nějaké historické, nejlépe válečné události k romantickým a dojímavým scénám. A také dojímacím. Vše je pečlivě stavěno zak, aby se ženy v sále kapesníčků v rukou jen tak nezbavily. Jinak to však celé má půdorys a zápletku jak od Rosamundy Pilcherové nebo podobné spisovatelky z leknutí. Dokonce se dá předvídat, co a kdo jak skončí. Nechybějí ani pateticé fráze a vzletná gesta, i hlavní postava v neustále nové garderóbě, i když maká v lese nebo u stroje. Příběh vypráví o majitelce kaučuových plantáží, které jí spadly do klína společně s dcerou místního prince (ten a jeho žena tragicky zahynuli v letadle¨). Také se na scéně objeví mladý voják, plný vášně a energie, ale i přihlouplého chování, neb neví, co si počít sám se sebou. Časem to neví ani dcera, ale osvobozenecký boj proti nadvládě Francie zní dobře. Jen kdyby herdek nečekala syna... Tohle je prostě příběh z červené knihovny o naprosto nezajímavých lidech horní smetánky, cílený na hospodyňky, které se do Asie v životě nedostanou, a tak se nechají okouzlit exotickou romancí. Pro to, aby šlo skutečně o růži, a ne papírovou nápodobu, by musely fungovat i další složky - psychologie postav, scénář, ale i ty filmařské věci - zde naprosto nevzrušivá kamera bez špetky invence, nasvícení, kompozice scény, aranže, nijak nepřidává nic víc než kterákoliv televizní adaptace Pilcherové ze skotské vrchoviny, výprava je navíc až příliš nacíděná - lidé se zde nepotí, nesmrdí, a hadry mají vždy úhledně čisté a vyžehlené. Na disku jsou zpočátku pouze znělky a varování a pak hned menu. Bonusy žádné.(18.10.2011)

  • Snorlax
    *****

    Nejlepší film Catherine Deneuve, zcela nezvykle zde nedává na odiv pouze své vnady a mimořádnou ženskost, ona i hraje. A hraje zatraceně dobře. Však také má co. Výborný, do detailů propracovaný příběh s vynikajícími hereckými výkony, nádhernými záběry exteriérů, překrásnou barevností a krásnou hudbou je fascinujícím dramatem. V dnešní citově vyprahlé době se Indočína stává sametovým pohlazením po duši.(8.7.2012)

  • InJo
    ***

    Skvěle fungující vizuální stránka (malebné exteriéry i interiéry), krásná hudba Patricka Doyla, výborní herečtí představitelé, pár geniálních scén, punc velkého a silného příběhu (za to snímek vděčí především celkové výpravnosti a retrospektivnímu stylu vyprávění), Oscar za nejlepší neanglicky mluvený film - to vše Indočína - bezpochyby jeden z nejzásadnějších francouzských filmů 90. let - má. Ale k čemu mi to je, když mě samotný děj skoro vůbec nezaujal... Neobyčejné romantické drama oscilující mezi nadčasovým mistrovským dílem a ušlechtilou nudou. Čím je více, to si skutečně netroufám tvrdit. 60 - 70 %(26.2.2005)

  • - Film se natáčel ve Francii, Malajsii a Vietnamu. Tzv. Dračí zátoka, ve které se odehrává podstatná část filmu, se nachází ve Vietnamu a jmenuje se Ha Long. V roce 1997 se zde natáčela i bondovka Zítřek nikdy neumírá (1997) a v místní plovoucí restauraci končil i jeden díl automobilové show Top Gear (od r. 1978). Zátoka Ha Long leží 110 kilometrů na východ od Hanoje. Od roku 1994 je zátoka zapsána na Seznamu světového dědictví Unesco. (Posheidon)

  • - Zástupcovia Francúzska zvolili snímku ako svojho kandidáta do boja o nomináciu na 65. ročník Oscara v kategórii Najlepší cudzojazyčný film za rok 1993. (MikaelSVK)