Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladý muž Antoine si užívá velkorysého stylu života díky bohatému finančnímu zázemí svého dědečka. Po jeho smrti pak o své příjmy přijde a dostane se do vlivu různých pochybných lidí...
V pořadí pátý celovečerní film Philippa de Brocy; zatímco v předchozích snímcích byl režisér většinou i autorem původního scénáře, v tomto případě vyšel ze stejnojmenné literární předlohy André Couteauxe (*1933), která vyšla v roce 1961 a v krátké době byla přeložena do řady jazyků. V hereckém obsazení vsadil de Broca na osvědčeného Jean-Pierra Cassela, s nímž spolupracoval již několik let, ve filmu se objevily také vycházející ženské hvězdy jako Catherine Deneuve nebo Annie Girardot. I když byl PÁN ZE SPOLEČNOSTI přepisem dobově populární knihy a disponoval hvězdným hereckým ansámblem, již ve své době byl převálcován silnou konkurencí dalších de Brocových filmů jako MUŽ Z RIA nebo MUŽ Z HONGKKONGU, jimiž režisér sám sobě nasadil velmi vysokou laťku. Ve Francii měl PÁN ZE SPOLEČNOSTI premiéru 4. listopadu 1964. (argenson)

(více)

Recenze (1)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

„Zase ta noční můra! Zdálo se mi, že pracuji!“ Heh, tak tohle je komedie plná nejen roztodivných situací, ale především velké fantazie, z níž kousek musíte mít i v sobě, aby jste si tento film plně vychutnali a uznali jeho nevšední duchaplnost. Mladý Antoine dle vzoru svého jediného žijícího předka, zapřísahlého aristokrata, pohrdá jakoukoliv prací a po náhlé dědečkově smrti si volnou nohou vykročí do světa, aby si nejdřív za všechny zbylé peníze mohl užívat života a nakonec proti své vůli jako všichni skončil přesně tam, kde uprostřed svého děsivého snu začínal... nebo může to být i jinak? :-) Philippe de Broca zde poprvé ve své tvorbě využil i svou zálibu v cestování a nechal nás s hlavním hrdinou s výrazem jednou vtipálka, jindy svůdníka nebo nestydlého nafoukance putovat v galantních kostýmech napříč Paříží, Římem, Londýnem a pak zpátky. Mě osobně tímhle filmem De Broca obzvlášť potěšil, svým „salónním“ stylem a groteskním vtipem mi padl Pán ze společnosti akorát do noty.... originální, svižný kousek, k tomu vždy s alespoň jednou zajímavou vedlejší postavou na daném místě, spoustou nevšedních zážitků pro hrdinu na cestách, který se nebojí vetřít se ještě větší mezi svérázy, než jakým je on sám, a nejedním milým nápadem (ať už hra na vlaky s řízením i cestováním v kanceláři nebo taneční metro v restauraci). Navíc barevný vizuál, který tenkrát ještě pro podobně autorsky laděné komedie nebyl zdaleka samozřejmostí, využili tvůrci po výtvarní stránce skutečně naplno, doporučuji proto pokud možno vidět v restaurované verzi... a možná přijde i „Kráska dne“ z Paraplíček ze Cherbourgu, Catherine Deneuve. :-) Velice pěkný kousek a od teď součást mojí TOP 3 (u nás) dosud "neobjevených" francouzských komedií 60. let (spolu s Mockyho Velkým zděšením a Robertovým Šťastným Alexandrem). [90%] ()

Galerie (54)

Reklama

Reklama