Režie:
Ang LeeScénář:
David MageeKamera:
Claudio MirandaHudba:
Mychael DannaHrají:
Suraj Sharma, Irrfan Khan, Adil Hussain, Tabu, Gérard Depardieu, Rafe Spall, Andrea Di Stefano, Chien-wei Huang, James Saito, I-Chen KoVOD (4)
Obsahy(3)
Chlapec, tygr a oceán. Strhující dobrodružství nečekaných trosečníků v dojemném příběhu o lidské víře a naději... Působivý vizuální snímek Pí a jeho život byl natočen podle stejnojmenného románu kanadského spisovatele Yanna Martela. Kniha poprvé vyšla v roce 2001 a následujícího roku byla oceněna prestižní britskou literární Man Brookerovu cenou. Děj zachycuje životní vyprávění hlavního hrdiny s jednoduchou přezdívkou Pí, jemuž se podařilo přežít námořní katastrofu na palubě záchranného člunu ve společnosti bengálského tygra. Filmového zpracování se ujal slavný režisér Ang Lee (Ledová bouře, Tygr a drak, Zkrocená hora), jemuž se podařilo jednoduchý příběh převést ve velkolepou vizuální vizi o lidské víře. Za ztvárnění výpravného spirituálního dobrodružství byl Ang Lee nakonec odměněn Oscarem v kategorii za nejlepší režii. Snímek dále získal ocenění za nejlepší kameru (Claudio Miranda), vizuální efekty a filmovou hudbu. (Česká televize)
(více)Videa (19)
Recenze (1 108)
Příliš, příliš (a ještě jednou příliš) digitální. Neustálé triky mě s výjimkou dokonalého tygra v jednom kuse otravovaly a rušily stejně jako kamera, příběh mi připadal prachsprostě obyčejný, o hlavního hrdinu jsem se během jeho výpravy ani trochu nemohl bát (proč taky, když ho na začátku vidíme staršího, celého, živého a zdravého, že)... Scénám s oblohou odrážející se v nekonečné vodní hladině nemůžu upřít vizuální působivost, vcelku se mi líbila i vsuvka s hejnem létajících ryb, ale proč muselo být všechno tak kýčovitě neonové a digi-halucinogenní? Navíc hudba (ano, ta oscarová) je naprosto tuctová. Dvě hvězdičky by byly moc. ()
Nadmíru opojný vizuál, neexistující hranice mezi vírou a sladkým sebeklamem a jeden neobvyklý spirituál kvintet na záchranném člunu. A nebo to byl kvartet? Co vím jistě je to, že Lee rozředil Martelovu předlohu ve vodách mainstreamového bijáku, Richard Parker má moc tupé drápky na roztrhnutí plachty a hlavně - člověk odjakživa nejsnáze věří v to, v co věřit chce.. A nyní promptně odjíždím směr ZOO Lešná vrhnout se do výběhu ussurijských tygrů. Schválně, kdo mě z tama dostane? Višnu, Kristus, Alláh nebo koroner? Já myslím, že všichni čtyři.. ()
║Rozpočet $120miliónov║Tržby USA $124,987,022║Tržby Celosvetovo $608,900,000▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $24,151,855 //počet predaných kusov 974,723║ Tržby za predaj DVD v USA $22,743,690 //počet predaných kusov 1,141,329║ Tak tomuto sa povie 3D efekt, úžasné vizuálna dielo, živelné, živočíšne, krásne dobrodružstvo, dobrá investícia od 20th Century Fox, vizuálne to ohromí a strhne ako Avatar. /videl v kine 3D verziu: 100%/ ()
Po dlouhé době jsem v nějakém filmu horko těžko hledal záblesk přidané hodnoty, vysvobození z ubíjející myšlenkové fádnosti. Neboť ono vážně nestačí, že je to barevné a 3D. Ani kniha nepředstavuje intelektuální veledílo, ale alespoň ponechává mnohem větší prostor naší představivosti a nabídku alternativního výkladu okamžitě nezazdívá debilním shrnutím, které zvířátko zastupovalo koho. Oproti filmu s jediným vypravěčem je také výrazněji strukturována jako zamyšlení nad spolehlivostí vypravěčství, nad nekonečnou modifikovatelností „našich“ příběhů (3,14…). Jsme v ní vedeni k větší obezřetnosti při posuzování, nedozvídáme-li se od daného člověka pouze informace, které zapadají do jeho verze příběhu. Úvodní část, kdy si Pí připravuje půdu pro to, o čem bude vyprávět posléze, tak dává mnohem větší smysl než ve filmu, kde je využita v zásadě jenom k prezentaci mnohosti cest k vyššímu poznání (včetně obyčejné pozemské lásky, která v knize chybí a která filmu dodává nadbytečný melodramatický aspekt). Zatímco v knize je vypravěčů několik a každý z nich může sledovat svůj cíl, např. „uvěříte v Boha“, film nás tím, že ponechává hlavní slovo Piscinovi, vede k „pobožnému“ čtení, které je ještě podpořeno jednoznačným, magicko-realistickým vizuálem. Během čtení knihy, která nešetří popisy bestialit, jež člověk v zájmu přežití páchá na zvířatech, se mi hlavou tolik barviček rozhodně nepřelévalo. Zdaleka nejvíce sugestivním okamžikem filmu je příznačně ten vizuálně nejčistší, kdy Pí pouze slovy převypravuje druhou verzi a je na nás, jak barvitě si ji představíme. Jiné scény jsou sice svým provedením – dlouhé záběry, rozhoupaná kamera, která se drží v těsné blízkosti protagonisty – dechberoucí (potopení lodi, první konfrontace s Richardem), ale působí nárazově, nedoznívají. Film tak nakonec nabízí hlavně viscerální, nikoli intelektuální nebo emocionální obohacení, což je dost málo a nijak tomu nepomáhá český dabing, bolestně vysoká cena za třetí rozměr. 65% ()
Kdyby povinné hodiny náboženství na střední škole vypadaly takhle dokonale, nechodil bych místo nich na cigáro. Trosečník meets Světová náboženství v kostce, to vše jako opulentní vizuální žranice. Poselství jde mimo mě, obrazovým kejklím však tleskám. A na to, že maximum času strávíme v jednom člunu, to šlape obdivuhodně. 75% ()
Galerie (73)
Photo © 20th Century Fox
Zajímavosti (32)
- Pí (Suraj Sharma) dostal své jméno po koupališti ve Francii (Piscine Molitor). Koupaliště bylo 27. března 1990 prohlášeno za národní památku. (HellFire)
- Člun, ve kterém se plaví Pí (Suraj Sharma), nese název Tsimtsum. Tsimtsum (neboli Tzimtzum, česky Cimcum) je kabalistický pojem značící "kontrakci následující po předchozí expansi". Pojem tsimtsum v 16. století zformuloval rabín Isaac Luria pro vysvětlení paradoxu, jak mohl vzniknout svět navíc s přítomným zlem, když je Bůh nekonečný, všudypřítomný, spravedlivý a milující. Luria předpokládal, že Bůh se stáhl a vyklidil oblast v sobě s cílem vytvořit svět. Prostřednictvím tohoto aktu "smrštění", "stažení" nebo "kontrakce" (doslovný význam tsimstum hebrejského slova) Bůh přivedl do bytí vakuum, ve kterém vytvořil něco jiného než sebe. Bůh sestoupil hlouběji do svého vlastního bytí a omezil sebe sama, aby umožnil existenci světa a lidí – to je "Tzimtzum Aleph", čili první omezení. Kabala má také pojem "Tzimtzum Bet" (druhé omezení), které se vysvětluje jako dobrovolné a uvědomělé sebeomezení člověka pro přiblížení se božskému řádu, neboli regulace vlastního chování v pomyšlení na existenci Boha jako konečného spravedlivého soudce. (Aelita)
- Film bol zaradený do zoznamu "1001 filmov, ktoré musíte vidieť skôr, než zomriete," ktorý vydal Steven Schneider. (zajo91)
Reklama