poster

ING. (studentský film)

Krátkometrážní / Hudební

Československo, 1985, 22 min

  • Hwaelos
    ****

    Obecně čím starší Sklepáci, tím víc mě to baví. Když se ohlédneme na konec 80. a začátek 90. let, má poetika divadla mnohem absurdnější rozměry a zároveň téhle partě nechybí určitá dravost, kterou už dneska nepozoruju. Ing. je svým způsobem reflexí své doby, čímž se vnějšně podobá jiným snímkům z období perestrojky, kdy už se tu a tam mohlo nahlas říkat, že je cosi shnilého ve státě dánském, ehm... československém. Ale takhle podvratnou, dadaistickou formu bychom jinde než u Vorla hledali jen těžko. Škoda toho neslaného nemastného závěru, jinak by to byla jasná pětka.(7.5.2020)

  • Helmutek
    **

    Nemůžu si pomoct, ale jak mám Hanáka rád, tak asi je přece jenom víc divadelní než filmovej herec, protože tady mě ten jeho výkon ale vůbec nepřevědčil. A to už vůbec nemluvim o Evě Horký, která má hlas příjemnej asi jako elektrickej bzučák v šest ráno (kromě toho jí to vůbec neladí a obzvlášť ty duety s Hanákem jsou vysloveně amatérský). Plejáda herců je tady obdivuhodná, námět je taky samozřejmě dobrej, ale celý to na mě působí jako taková (ne moc vydařená) generálka na Kouř. Na to, o jak závažný téma se jedná, tak mi to místama přišlo až moc přehrávaný a groteskní. Musim ale říct, že z ING. na mě mnohem víc než z Kouře dejchala ta bezmocnost někoho, kdo se za minulýho režimu opovážil použít v práci hlavu, jít na problémy tvůrčím způsobem... a kdo vůbec měl tu drzost chtít dobře pracovat.(10.2.2015)

  • Fifer
    ****

    Bylo fajn zhlédnout tento krátký počin a podívat se z čeho vznikal následný film. I tato krátká verze je velice povedená, jsem ale rád, že Hanák díky Chytilové v Kouři nehrál. Mireček z Kouře je tak trochu geek a outsider (mimo dosaženého titulu) a s Hanákem by to byl už úplně jiný film. Dokážete si třeba představit Hanáka, jak tančí úplně nemožně na diskotéce a všichni se mu smějí? Při jeho vzhledu by jeho taneční pohyby spíš všichni považovali za nový trend ze Západu a kopírovali je.(15.2.2011)

  • Big Bear
    ****

    Ano, tohle je jednoznačný předobraz kouře. Znalec Kouře nejenže pozná některé písně nebo jejich části (např. Šéfa šéf to ví). Najdeme zde i tu Vorlovu fascinaci industriálními komplexy se spletí chodeb, pracoven, kanceláří vedoucích a náměstků... Je zde i prvek myšlenky hlavního hrdiny o zlepšováku, který uspoří, zrychlí výrobu, ale který potřebuje komponentu IBM na kterou podnik nemá devizový příslib a tak je hrdina nucen dělat horší řešení za použití domácích zdrojů. Tohle je studentský film, který se může rovnat krátkým filmům hotových režisérů. Kouř však s tímto nelze srovnávat. Tam Vorel nasadil to nejlepší a i fabrika byla o několik levelů brutálnější ! :-) * * * *(14.9.2013)

  • Adam Bernau
    ****

    Velký úkol mám, Šéfa šéf to ví a Má to cenu mají předobraz zde. Na jednu z těch písní, které v Kouři použity nejsou, zůstala památka aspoň v Béďově hlášce "jó inža, ten kouří Klejky", kteýžto můstek je ostatně jedním z příznaků pozoruhodné skutečnosti, že mladý inženýr Mirek (zde ještě bez příjmení) je nejen předobrazem ing. Mirka Čápa, nýbrž částečně i ing. Křížka (srov. též Má to cenu). V tvůrcově hlavě to jistě probíhalo jinak, ale vezmeme-li v potaz pouze hotové dílo jako svatý text, vznikli Čáp a Křížek rozštěpením původního Mirka, přesněji řečeno ing. Křížek je vlastně Čápovým odštěpkem, což je psychologicky velmi závažné zjištění, nikoli bez hlubokého významu pro jakýkoli příští výklad Kouře. Druhou povážlivostí, které si nemůžeme nevšimnout, je druhá linka Inga (vztah s jeho dívkou, k čemuž později). Pouze první z obou dějových linek (práce na úkolu) byla pojata do Kouře - odtud nejen všechny tři převzaté (pozměněné) písně, ale i všechny převzaté postavy: Z Kouře nalézáme na svých místech v Ingovi krom Mirka toliko šéfa Glosnera (hraje Kodet) i jeho syna, dále stavitele Mráze (hraje doc. Vozáb), konstruktérku Běhalovou (zde se ovšem jmenuje Chodilová a hraje ji Vychodilová) i obě laborantky. Z okrajových postav Glosnerova sekretářka, která je zde ale pojata zcela jinak. A ještě dvě bezvýznamné zaměstnankyně, kterak si na chodbě šuškají něco jako "vidíš, dělá kariéru". Toť vše. Kromě Mirka, Mráze a Běhalové-Chodilové jsou všechny postavy v Ingovi ještě bezejmenné. Vidíme, že oddělení, v němž Mirek v Kouři pracuje, je z Inga převzato od šéfa až po sekretářku sakumprásk celé - až na klíčovou postavu Šmída. Toho ani jemu podobného v Ingovi není, neníť zde pro postavu takového charakteru vůbec místa. Ale naopak je zase tady navíc jeden kolega, který nebyl pojat do Kouře - a všimneme si, že jako tam Šmíd, tak i on zde se Mirkovi neúspěšně nabízí ke spolupráci na jeho úkolu. Takže jakési Šmídovo předembryo bychom přece jen měli. Zcela chybí motiv společenského konfliktu, není zde ani snaha o nějaké metaforické zobrazení společnosti jako v Kouři, základní linka je spíš takovou lehce provokativní hříčkou na obvyklá témata. Je tu ovšem druhá dějjová linka, a sice vztah Mirka a jeho dívky. V jejich duetech poznáváme poetiku Sklepa Na brigádě. Písničky české populární hudby 80. let jsou zde parodovány tak dokonale, že by klidně mohly tehdy uspět i jako neparodické. Jako je v lince pracoviště subverzní spíš forma než obsah, tak zase v lince vztahu je subverzní obrazový ("klipový") doprovod těchto zcela korektně přiblblých duetů. S láskou to dopadne špatně. Mirkova dívka se doslova nechá koupit nějakým arabským zazobancem. Co ale vidíme při duetech? Pózy, které společně zaujímají, opisují nejen (záhy přiznanou) spartakiádu, ale i různá budovatalská apod. sousoší. A končí to tím, že se z nevinné dívky stává kurva. Přece jen tedy i zde je nějaký pohled na tehdejší společnost, právě tato symbolická rovina totiž oběma zdánlivě nesouvisejícm linkám dává společný smysl. Nelze si nevzpomenout na Oldův večírek skupiny Vpřed z Pražské pětky (ostatně mezi skupinami na Ingovi se podílejícími nechybí z Pětky žádná). Slepenec obou linek by však mohl mít i subverzivně poetický důvod: Je přece obvyklé, že v "normálním" filmu, jehož hrdina řeší problémy na pracovišti (či kdekoli), řeší souběžně i svoje problémy vztahové. Dívku z Inga nelze ztotožňovat s Kotětem z Kouře, jde o zcela jiné postavy a také vztah mezi nimi a Mirkem je pojímán úplně jinak. Jednu důležitou věc ale mají společnou: Obě v závěru hrdinu opouštějí - jedna do ciziny, jedna s cizincem. Pokud jde o herecké obsaszení, mám za to, že výměny původních herců z Inga za ty, kterými Vorel obsadil shodné postavy v Kouři, jsou vesměs velmi šťastné, čímž nemyslím, že Hanák a ostatní nejsou v Ingovi velmi dobří, nebo že se sem nehodí (pouze představitel šéfova syna je nemastný neslaný a jeho nahrazení Čtvrtníčkem tuto postavu bez nadsázky zachránilo). Ale Kouř potřeboval něco jiného a zvláště s Hanákem v hlavní roli by prostě nemohl být takový, jaký je. (Také Zedníčková je pro Kouř mnohem lepší než Horká, stejně jako je Horká lepší pro Inga.) V obou filmech si zahráli Hanák (v Kouři má marginální roli číšníka), Holubová (v Ingovi okrajová postava podnikové úřednice, v Kouři Běhalová), Víchová (v Ingovi jedna z laborantek, v Kouři sekretářka), asi i Maruška (v titulkách Kouře uveden mylně se jménem Milan?) a v marginálních či téměř neviditelných rolích ještě někteří z herců či "herců" patřících do sklepáckého okruhu: Kušiaková (Hanáková), Dočekal, Veselý, Ťalský a Jiří Vorel. Ještě něco: Hanákovu zanedbatelnou roli číšníka v Kouři lze vnímat jako "cameo" - a když si vzpomenu na jeho náhlý pohled a Mirkův jakoby úlek, musím to považovat za jasný cameo odkaz na Inga. A když si toto uvědomíš, dojde ti, že propojení mezi Ingem a Kouřem je nejen hlubinně psychologické, ale i hluboce mystické.(10.9.2019)