Pravidla vášně

Reálné, bolestivé, zajímavé, deprimující. Snímek o vysokoškolácích, kteří víc než školu řeší své osobní problémy, své lásky, svůj pobyt na světě. V průběhu filmu vzniká hlavní trojúhelník, kdy on miluje jeho, on jí a ona někoho jiného. Mezitím, se ale vše komplikuje tajnou ctitelkou, která o svého hrdinu srdce přestane bojovat a radši si podřeže žíly - to mi přišlo trochu absurdní a moc děsivé. Nevím jak to chodí na Amerických univerzitách, ale nedělali tam nic jného, než že se sjížděli, opíjeli a neustále hledali někoho, s kým by si mohli zasouložit, včetně úchylného profesora. Působivá byla hudba z 80.let a trochu gangsterský problém s dodavatelem drog. Film není náročný a nudit se u něj nebudete. (30.04.2009)

Avary je šialenec. Tentoraz svoj prístup k filmu slušne spojil s obsahom. Nie je to však taký kontroverzný film, aký by ste očakávali (autor predlohy Bret Easton Ellis). Na rozdiel od filmov Larryho Clarka (napr. ŠIKANA) je toto akési poctivejšie a prijateľnejšie, aj keď tu chýbajú silnejšie momenty i postavy (potenciál tu však rozhodne bol). Výpoveď mladej generácie ostala na pol ceste, ale pritom sa, hlavne vďaka režisérovi, nejedná o zlý film... (25.02.2011)

„Žena mi utekla s mým asistentem. Všechny přednášky v tomto semestru se ruší.“ Pokaždé, když vidím tento film přemýšlím, jestli se mi víc líbí on, nebo literární předloha Breta Eastona Ellise. A nedocházím k jednoznačnému závěru. Kniha je lepší už jen dobou, v níž se odehrává, má to takový dnes už historický charakter, film je zasazen do současnosti, což mu trochu ubírá na zajímavosti a taky z knihy vybírá jen pár věcí. Na druhou stranu je ale sevřenější a ne tak mozaikovitý jako kniha, která mnohdy působí jako nahodile vytržené a hala bala seřazené stránky z deníků několika lidí. Příjemný u filmu je i trochu nezvyklý styl vyprávění a hra se střihem a najde se i pár opravdu výborných scén (ztráta panictví jedné z hlavních hrdinek, Shawnovo rozhodování z několika možností, co bude následující okamžiky dělat, úchvatná postava Dicka, dvě matky sjíždějící se prášky nebo dvě holky šňupající kokain přičemž jedna druhou odrazuje, aby se nezahazovala se Shawnem, protože je to dealer), ovšem i těch špatných (takřka jakýkoliv výstup zfetlého dealera nebo Paula). Nelze také samozřejmě opomenout Shannyn Sossamon a Jessicu Biel. 3,5* (03.10.2010)

Možná někoho překvapí, proč "luxusní" tři hvězdičky, tak tedy: protože ve srovnání s knihou je to dobrý film. Před několika lety jsem dal na čísi doporučení a vyrazil koupit Americké psycho. Ukázalo se, že je vyprodané, ale prodavačka mi vnutila Pravidla vášně od stejného autora, s tím, že jsou "ještě mnohem lepší". Dnes vím, že se ta ďábelská mrcha potřebovala té slátaniny zbavit. Je to hrozně laciná, vulgární a nudná kniha. No a filmová podoba je velmi nápaditá, docela vtipná a - teď mě budete definitivně považovat za cvoka - vkusná. Znovu: oproti knize. Vcelku se to dá brát tak, že Roger Avary dlouho neměl do čeho píchnout, tak si koupil digitální kameru a pár levných herců a dal světu vědět, že je pořád tady a má plnou hlavu nápadů. Což opravdu má - je to jasné od samotného začátku, kdy za znění Triumfální z Aidy sledujeme hemžení hrdinů pozpátku, občas se velmi smysluplně dělí obraz atd. atd. Pokud ho někdo pustí k režii skutečného filmu, budu se těšit. 60 % (19.04.2005)

Roger Avary to nemá vůbec jednoduché po ukončení "společné filmové dráhy" s Quentinem Tarantinem, kde to skončilo už po PULP FICTION. Ale jde vidět, že příběh zlatých hodinek nebyla náhoda, komediální esence je potvrzena, ale bohužel nepřichází nic nového. To čeho se obávali Weitzovi, Gansel, nebo Poirier, že na stříbrné plátno prostě nepatří to se Avary odvážil vložit bez sebemenšího rozmyšlení. To vidím jako velký plus, bohužel vše ostatní už nám bylo předloženo s krásně roztáhnutýma nohama se stále stejným omamujícím parfémem. (26.09.2012)