Hudbu složil, slova napsal

Pohodová romantická komedie, jež je protkána anglickým humorem a podmanivými melodiemi. Nenásilně baví a kolébá na nostalgické vlně, kterou prožíváte s Alexem Fletcherem, vyhořelou hvězdou, která se snaží roztomile vydrápat zpět na výsluní a chytit šanci za pačesy. Sebekritikou se zde nešetří a dialogy jsou přímo geniální. Je mi líto tak nízkého hodnocení, jelikož Hugh Grant, Drew Barrymore i všichni ostatní předvedli moc pěkné představení. Tento nenápadný snímek by si rozhodně zasloužil červená čísla. 80% (08.11.2015)

Hodnotit bezprostředně po shlédnutí, asi bych napařil průměr. Jenomže Music & Lyrics se tak krásně rozleží v hlavě... Nenápaditá romantická lovestory okořeněná slibným humorem nejvíce stojí na roztomilé Drew. Grant sem tam nahodí potulný úsměv nebo se smutně zašklebí, a je vyhráno - tedy ne, že by špatně hrál! Šťávu všemu dodávají perfektní písničky, jiskřivý etér mezi hlavní dvojicí a úchvatný double-ending. Koho nedojme posledních deset minut, má karbonitové srdce. Líbilo by se mi více vážného dramatu a méně okázale trapných vtipů, vcelku jsem ale spokojen. btw český překlad překvapivě dost mimo mísu, jakkoliv se může zdát přesný - není. (09.01.2011)

Mne se to dost libilo, i kdyz scenar je uz trochu ohrany - nejdriv kamaradi, pak spolu chodi, pak se nenavidi, nakonec laska az na smrt. Mezi obema to celkem jiskri, prostredi hudebni branze je zajimavy a Hugh hazi jeden joke za druhym. A za tu scenu, kde je jenom v dzinach, bych vrazdila (Drew - za to, ze videla vic :) ). (08.08.2008)

"Fajn. Velká hvězda, skvělá publicita, těžký prachy versus smrt. Musíme si to rozmyslet." V osmdesátých letech na mě z kapitalistického západu utočili Depeche Mode, Alphaville, Wham, A-ha, ale Pop to nebyl. Jak je to možné? Že by za to mohli komunisti? Asi ne, poslouchal jsem rakouská rádia, sledoval rakouskou televizi a kdyby někde zazněl Pop Goes My Heart, tak bych si hned koupil desku v bulharské licenci. Nakonec je to jedno, protože tohle už je za námi a před námi je restart popboku Alexe Fletchera na text hypochondrické zalévačky květin Sophie Fisherové. Já se přiznám, že mě hodně bavil proces vymýšlení skladby, Alexovy koncerty před maminkovským publikem, Sophiino plácání kravin a zejména Alexovy slovní přestřelky s "neupřímným" manažérem. Já se zkrátka umím hoďku a půl spokojeně bavit a tento snímek mi přitom nekladl žádný odpor. (08.02.2017)

Nejlepší je hned první scéna. Báječná parodie na popové kapely z přelomu osmdesátých a devadesátých let! Pak se sice sem tam trocha humoru vynoří (třeba texty současné popové hvězdy), ale jinak je to jen mlácení prázdné slámy. Pokud se zrovna neodehrává nějaké hudební číslo, je to nuda. Kupodivu ani Haley Bennett mě nijak nebrala, což přece bývá u popových hvězd hlavní (a většinou i jediná) zbraň. (11.02.2011)