The Can
Gympl
Režie:
Tomáš Vorel st.Kamera:
Marek JíchaHrají:
Tomáš Vorel ml., Jiří Mádl, Eva Holubová, Tomáš Matonoha, Martina Procházková, Lenka Haluzová, Zuzana Bydžovská, Max Kušiak, Tomáš Hanák, Jan Kraus (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Pedantický fyzikář (Milan Šteindler), strnulý češtinář (Jiří Schmitzer), jalový tělocvikář (Martin Zbrožek), ekologický učitel výtvarky (Tomáš Matonoha), mondénní ředitelka školy (Eva Holubová) a další kantoři dle svých představ formují nebohé studenty na poněkud zkostnatělém gymnáziu. A tak málokoho studium opravdu baví a zajímá. Petr (Tomáš Vorel jr.) a Michal (Jiří Mádl) do školy raději nechodí a když tam náhodou zavítají, tak celé hodiny prospí, neboť po nocích malují graffiti. To je to jediné, co je kromě holek skutečně baví. Nebezpečné výpravy na střechy domů, ilegální pronikání do útrob metra, dramatické lezení na komín… Napětí, riziko dopadení a honičky s policií jsou opravdové, zábavné i kruté. A tak není divu, že se jejich bezradní rodiče (Zuzana Bydžovská, Tomáš Hanák, Jan Kraus, Ivana Chýlková) věčně stresují a občas se v zájmu dostudování svých nezvedených potomků spojí s profesory. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (1 227)
V podstatě se mi to dost líbilo. Až na ty středoškoláky, to byli mizerný herci, děsný recitování. Jinak v pohodě, na to, že je mi dané téma absolutně cizí - graffiti ani hip-hop mi nic neříkaj... Tomáš Matonoha si ani tentokrát mé sympatie nezískal, ačkoliv se teda snažil, prostě mi nesedne a to už se asi nikdy nezmění. Taky mně na tom trochu vadilo, jak nebylo jasně dané, jestli je to komedie, nebo spíš vážná sonda do duše gymnazistů. Ne, že bych stál o černobílej pohled na svět, ale taky se to nějak tlouklo. ()
Za posledné roky asi najzábavnejší český film, balansujúci na hrane vážnej výpovede o živote mladých a tínejdžerskej komédie. A to až tak, že niekedy je takmer nemožné rozlišiť, ktorú časť práve Vorel servíruje. Možno to ani nie je dobre, ale všetky zbytočné pripomienky idú bokom, na české pomery totiž ozaj slušná zábava, ktorá dáva mierne zabudnúť na posledné nepodarky typu Rafťákov. 65% ()
Gympl...takhle rozporuplný film jsem tedy nečekal. Mám rád Tomáše Vorla stejně jako jeho estetiku vzešlou z podhoubí divadla Sklep, předposlední Skřítek mne doslova nadchl, ale Gympl se nějak vymyká zažitému očekávání... Co nabízí? Leitmotiv Vorlových posledních třech filmů (Cesta z města, Z města cesta, Skřítek), tedy útěk z města a návrat k přírodě, se vytrácí a nahrazuje ho bytostně městská, ba civilizační tématika - fenomén graffiti. Obhajoba tohoto progresivního uměleckého stylu je asi nosným pilířem celého filmu. Reakce na šedou, odcizenou anonymitu města, na život uvnitř betonu a skla, generační vzpoura realizovaná jako už tolikrát v historii s živelnou vervou a s ideály dovolujícími bořit cokoliv. To staré, nezajímavé, nudné, šedivé... Vorel se ale v další významové rovině pokusil reflektovat jakousi krizi rodinných hodnot a rodinného života v současném Česku a projektuje cosi jako sociální sondu mapující schémata uvnitř rodin - rozvedená matka - samoživitelka (vynikající Zuzana Bydžovská), otec arogantní a všehoschopný podnikatel využívající svého vlivu (trochu stereotypní Jan Kraus). dominantní otec psychicky tyranizující svou rodinu (přesný Tomáš Hanák)... Jako jsou narušeny vazby uvnitř rodiny, tak je narušena i integrita světa mladých, kteří si jen stěží mohou tvořit civilizačně funkční hodnotový žebříček... Tomu odpovídá i symbolický obraz školy, v níž takřka není jediný normální pedagog, trefně zkarikované typologie českého učitele/ky není daleko od reality (mladý progresivní pedagog nezapadající do systému, který se marně snaží změnit, češtinář důchodového věku bazírující na klasických prvorepublikových humanitních hodnotách, fyzikář žijící v zajetí svého vidění světa, školník mající problémy s agresivitou...). To vše by doposavad bylo zcela v pořádku a Tomáš Vorel měl zřejmě ještě ve stádiu psaní scénáře zaděláno na strhující a hluboký film. Jenže... s takto nastaveným rastrem si zřejmě nerozumí klasická herecká výbava herců z okruhu divadla Sklep, kteří s oblibou přehrávají a karikují své postavy do absurdních rozměrů (Šteindler, Holubová, Zbrožek, Trojan, Marhoul, jakož i Matonoha...), mladší herci už mě nepřesvědčili téměř vůbec (vyjma obou hlavních hrdinů - Tomáš Vorel ml. i po Skřítkovi znovu přesvědčuje, že je dobrým hercem a hlavně Jiří Mádl mimo svou zažitou škatulku dokazuje, že je hercem výborným - jeho arogantní ,,spratek" byl zahrán dokonale...), některé pasáže a dialogy pozbývají svým ztvárněním na autenticitě a věrohodnosti (mnohé scény ve škole, především nadaný matematický génius dabovaný?! někým jiným, rvačka nahých slečen ve vaně...), film se místy nepodařilo režisérovi udržet v dynamickém tempu a občas hodně nudí (opět především neautentické školní scény...), hodně se ale povedla hudba (Wich i SuperCrooo k téhle scéně i generaci sedí...) a především akční scény z nočních grafitti bojovek. Každopádně osobně si myslím, že Tomáš Vorel starší své velké téma v tomhle filmu nezúročil. Graffiti scéna, stejně jako dnešní mladá generace, si ale takovéto filmy zaslouží... jen houšť! () (méně) (více)
Překvapivý typ humoru, který si nehraje na snobismus filmové akademie. Mohu s uspokojením říct, že jsem se důkladně zasmál. Pestrá ukázka ze života a báječná porce hlášek. Po dlouhé době ryzí komika studentského filmu dnešní doby. Nakonec ještě jednu poznámku, víme všichni ze zkušenosti, jak mnoho může film získat nebo ztratit podle toho, kdo tam hraje, špatní herci můžou film zazdít a naopak výtečný výkon může i slabému ději dopomoci k úspěchu. Pro mě docela dobrý film. ()
Po delší době jsem opět podpořil Českou kinematografii tím, že jsem se odhodlal vydat do Prahy a v pohodlí kina shlédnout film, ze kterého jsem měl strach a hlavně z hudby, kterou připravil přední představitel hiphopu v Čechách, tedy Wich. Já jako odpůrce tohoto hudebního stylu měl co dělat, abych v kině vůbec vydržel a neutek s brekem na záchod uklidnit své pocuchané nervy. Gympl je překvapivě povedená tragikomedie, kde jsem se občas zasmál, ale z té dramatičtější stránky jsem potěšen zas tak nebyl. Gympl je totiž film těžce o ničem, jde v něm akorát ukázat život několika málo lidí na gymplu, kteří si ve volném čase užívají života trochu jinak a akčněji než je zdrávo. Musím ale řícít, že pan režisér tu atmosféru zvládnul na výbornou, možnu mu k tomu dopomohl jeho syn, který herecky roste s jeho filmy a špatný herec z něj rozhodně není. Stejnak ale nedokáže něco co Jirka Mádl zvládá naprosto bravurně, zahrát cokoliv jakkoliv tak důvěryhodně až se divákovo oko zapotí. Koneckonců jsem rád, že jsem se na Gympl vydal. Dlouho jsem neviděl povedený český film jako je tento. Nebýt muziky, kterou osobně nesnášim a holek, který pořádně nevěděj co hrajou a jsou filmu spíš na obtíž možná bych ještě trochu přilepšil. Takhle je to povedená komedie, s řadou výborných herců, která po delší době v naší zemi má co nabídnout. Jenže se nemohu zbavit dojmu, že je cílená jen pro určitou skupinu lidí, kterou já nejsem. --- Nezajímá je literatura, nezajímá je nic. Válku na ně ! ()
Reklama