Máj

Příběh, který se možná nemusel stát…. Dlaň plná motýlů, ve větru vlající hadry, verše z úst ,,smrťáckého“ J.Třísky, krásná Jarmila (ať nahá tak oblečená) a loupežník Stropnický, připomínající spíše indiána. Některé záběry se povedli, ale spíše to vše zavání kýčem a vypočítavostí. Ač dělají všichni co mohou, Kytice to není! Hororové obrazy v sobě zřejmě skýtají daleko větší možnosti než ty májové a vzhledem k tomu, že nefungují některé faktory, nemá film kouzlo, které by opět způsobilo nadšení. Takže, pokud nechce F.A.Brabec čekat než něco napíšu já, měl by se poohlédnout po něčem jiném. A jestli mermomocí trvá na poezii, tak ať se inspiruje třeba ZDE u T.Burtona. PŘÍBĚH*** HUMOR 0 AKCE* NAPĚTÍ * (25.01.2009)

Ách jo. Jako kdyby někdo podle receptu na gulášovku vařil Gazpacho. Jako kdyby někdo při pokusu o romantickou filmovou báseň adaptoval fejeton z časopisu pro ženy a myslel si, že to stačí. Jako by si někdo myslel, že sto padesát záběrů na dekolt mladé slečny supluje milostné pouto mezi hrdiny. Jako by si někdo myslel, že stačí mít dlouhé vlasy a trochu korálů, a hned je protispolečenský buřič. Jako by si někdo myslel, že stačí vytáhnout ze skříně cédéčko s kapelou, která stejně nejlíp zní anglicky, a hned to bude originální. Ách jo. A já se tak těšila. Tohle nenavazuje na Kytici. Tohle ani není adaptace Máje. Tohle je špatně sestříhaný románek několika zoufalců, který by sám o sobě nevzbuzoval tolik odporu, kdyby netvrdil, že vychází z nadčasové klasiky o rozervanosti duše a nechuti podřídit se společenským pravidlům. Co se týče hereckého ansáblu, tak jediní, kteří jakž takž splňovali moje limity, byli Hádek a Kyslík. Chudák Matěj zkrátka vypadá líp, když mlčky upí, než když tam pokřikuje, k dívčině jsem se vyjádřila myslím dostatečně už nahoře (protože jiný výkon nepředvádí), Kukura je jenom chlípný a zbytek herců je tak upozaděný, až to bolí. Třeba si nepamatuju, že by Přeučil pořádně promluvil a přece jeho hlas by k recitaci přímo vybízel... Třískův výkon dobrý, ale k celkovému levelu filmu se nehodí, a tak, paradoxně jediná "dobrá" věc, mě tam rušil. No, nevím, nevím. Po dalším zkouknutí možná mé srdce ledové roztaje, ale zatím ani neprojevilo snahu tlouci. "Ach v zemi krásnou, zemi milovanou, v kolébku svou i hrob svůj, matku svou, v vlasť jedinou i v dědictví mu danou, v šírou tu zemi, zemi jedinou, v matku svou, v matku svou, krev syna teče po ní..." --- Po dalším zkouknutí snižuji hodnocení o jednu hvězdičku na jednu hvězdičku. U scény rozklepaných prsou jsem se rozesmála. Neexistuje snad nic méně romantického. (21.09.2008)

Modelky a modelové před kamerou se s tvůrci sešli, aby znásilnili Máchu stejným způsobem jako protagonisté mlčenlivou nymfomanickou kurvu Jarmilu. Tříska sveřepě recituje a Brabec by zasloužil hrdelní trest. Fatální chyba, když nad sebou kameraman nemá rozumného režiséra. Postavy v krajině tvoří pohlednicové obrázky a sami se navíc chovají úplně divně. Aspoň že to je chvílemi velmi vtipné a máme tam Sandru... (20.09.2008)

Překvapivě snesitelné. Kytici se sice nevyrovná, v některých detailech (jednostnost děje, ne úplně doslovný přepis knihy) ji ale výrazně předčí. Příběh by vydal asi na 20 minut, takže bylo potřeba vymyslet vatu okolo a osobně mám pocit, že ta vata funuje zdaleka nejlépe. F. A. Brabec mimochodem sám říká, že chtěl natočit film o tom "...jak Jarmila mrdá". Problém jsem měl opět s divadelním herectvím, znatelným především v první půli, herečtí pardálové, jako Kukura, Javorský, nebo Tříska (ze kterého jde kupodivu místy docela strach) ovšem nemají problém s přirozeností. Ani Stropnický nakonec nedopadl zle, akorát Sandra Lehnertová je tu opravdu kvůli tomu mrdání... :) Největší výhrou je ale pro mě kamera (prý z devadesáti procent čistá ruční práce, jen minimum postprodukcí) a především hudba. Největší risk se stal největším trumfem a hudba Support Lesbiens se opravdu mimořádně povedla, funguje dokonce i ve velice odsuzovaném duchařském intermezzu ( o scénách s klobouky ani nemluvě). Takže akorát režijně to Brabec opět úplně neustál, po Boleru a Krysařovi je to ale každopádně velký pokrok. (11.10.2008)

Pohádka, romance, balada, drama a já nevím co ještě... to vše se podařilo Brabcovi do tohoto filmu vtěsnat. Nedá mi to, musím srovnávat s Kyticí. Zatímco v Kytici se Brabcovi parádně podařilo zachytit poetiku a básnivost díla, Máj zůstal jen neuchopitelným slepencem. Když pominu fakt, že Brabec udělal s Viléma chladnokrevného otcovraha (v předloze Vilém zabíjí soka, aniž by věděl, že je to jeho otec), nemůžu překousnout divokou rockovou "party" umrlců. A herecké obsazení? Přemýšlím, koho "pochválit" dřív.... Kukuru se slovenským akcentem nebo neskutečně patetického Hamleta Třísku? Po shlédnutí Kytice jsem měl opravdu o čem přemýšlet a těšil jsem se na to, do čeho se Brabec zase pustí. Ovšem teď ve mě zůstává jen prázdno. Teda vlastně jeden pocit mám. Strach z toho, co se rozhodne Brabec zprznit příště. (03.12.2008)