Horší už to nebude

Naproto fantastcké. Film, kouzelný svoji prostotou, laskavosti, prýštící z každého filmového políčka. Trošku mi to evokovalo Woodyho Allena, ani nevím proč. Herci jsou skvělí (Ema Thompson je poděs k sežrání) a projev Wilal Ferrella je úžasně civilní, utlumený ale o to intenzivnější. Scénář brilantní, jemný humor funguje na výbornou... Jedno z největších překvapení tohoto roku se vynořilo v podstatě odnikud, ale o to je příjmnější. (24.04.2007)

Tvůrčí chameleón Marc Forster si opět vybral látku jakou bychom od něj nečekali - variaci na Truman Show. A tradičně natočil výtečný snímek, který jako všechny jeho předchozí, poněkud dojíždí na ne úplně košer závěr. Ovšem tentokrát tomu předchází takový gejzír originality, hravých narativních postupů, odzbrojujících nápadů a vizuálních vychytávek, že to vlastně ani nijak nevadí. Vše zde šlape jako Haroldovy hodinky - herci na výtečnou, scénář rovněžtak a když k tomu přidáte jistou a nápaditou režii, tak si prostě příběh nudného patrona Harolda Cricka nelze nezamilovat. A to i navzdory konci, který bych utnul o několik minut dříve. (25.07.2007)

Úchvatný začátek naznačuje, že tenhle snímek bude něco neopakovatelného. Velmi neotřelá a riskantní režie hned na začátku odkrývá všechna svá esa a divákovi je jasné, že bude mít co dočinění s příjemnou hravostí. Hlas vypravěčky, hrdina, čísla, hodinky... Kdo film viděl, okamžitě ví o čem mluvím a ti z vás, kteří to štěstí neměli si nejspíš začínají myslet, že mi hrabe. Není tomu tak, těchto pár artefaktů totiž významně slouží k posouvání děje. Stranger Than Fiction ale není tak oblíbený díky těmto faktům, jakožto spíše díky zajímavému vrstvení děje a hrátkami se zákonitosmi jak beletrie, tak i kinematografie => v několika momentech překvapivá režie. Harold Crick není ničím zajímavá postava, vlastně je nudný, stejně jako jeho stereotypní život, tedy do té doby než se dozví, že se stal shodou jistých okolností hlavní postavou nové knihy světoznámé spisovatelky Karen Eiffel. Od té chvíle nezůstane kámen na kameni a snímek se dost bizarním způsobem dostává do hledání vlastních zákonistostí. Musím se přiznat, že jsem téměř celou stopáž nebyl schopen děj logicky přijmout, ale snažil jsem se. To že Harold začne slyšet hlas vypravěčky příběhu mi ani divné něpřišlo spíše pak fakt, že ačkoli se jedná o postavu z knihy, může vlastně jednat vlastním způsobem a život Harolda A (skutečnost) a Harolda B (fikce) se prolíná jen v některých souvislostech, které pak spojuje i hlas. Jenže závěr naštěstí všechno vysvětlil a vše do sebe skvělým způsobem zapadlo. Ze všech postav patří můj největší obdiv Lindě Hunt (Dr. Mittag-Leffler) a Dustinu Hoffmanovi (prof. Jules Hilbert), kteří nejenže mají zábavnou scénku potažmo zajímavou postavu, ale hlavně se jim podařilo skvěle vykreslit svou roli a dodat jí onu známou jiskru věrohodnosti. Mezi nejpovedenější scény patří pak ta, kdy se všechny tři hlavní postavy dozvědí konec příběhu - ještě k tomu si jej pochvalují - a divák tak vlastně zůstává tím úplně posledním. (03.01.2008)

"Stranger Than Fiction" přináší svěží vítr do americké komedie. Skládačka příběhu Harolda Cricka, jenž je jako loutka na provázku ovládaná spisovatelkou v tvůrčí krizi Karen Eiffel (mimochodem jako vždy skvělá Emma Thompson)... Zápletka vlastně není v dnešní době zas tak originální, prolínání příběhů, reality s fikcí a několik závěrů je poslední dobou v Hollywoodu hrozně populární, ale tenhle film těží z lehkosti a originálního zpracování (hlavně úvodní pasáž, ve které nám spisovatelčin hlas představuje Harolda a jeho život za vydatné podpory skvělých animací dokreslujících všechno, co se na plátně děje). Žánrově film stojí na pomezí pohodové romantické komedie a malého dramatu s prvky "fi", krásně se na něj dívá a je vlastně hrozně nekonfliktní. Co mě vlastně zaujalo asi nejvíc je to, že film nemá žádného "škodiče", žádnou postavu, která by mi byla nějak nesympatická a vůbec celý je hodně nekonfliktní. Proč ale ndám plný počet je jednoduché - kámen úrazu je jako obvykle konec. Nemůžu napsat co se mi na něm nelíbí, protože by to byl spoiler jako blázen a ani nevím, jak bych to ukončila ke svojí spokojenosti já. To ovšem není práce moje, ale scénáristů a tak nějak mi přišlo že ten konec měl mít o něco větší šťávu, aby udělal tečku za jinak výborným filmem. (16.03.2008)

Po hodně dlouhé době jsem odcházel z kina vrcholně spokojen a dobře naladěn. Emma Thompson byla famózní, Will Ferrell po vzoru Jima Careyho mnohem příjemnější v civilní roli a Maggie Gyllenhaal sice není sultánova favoritka, ale s těmi sušenkami byla k nakousnutí. Veliký Dustin jistí křídla, takže herecky bez výhrad. Navíc spousta originálních parádiček s obrazem, skvěle sednoucí hudba a vůbec celé mě to nějak chytlo za srdce. Taky semi líbilo to drobý rytí do intošů - když stejnej příběh dopadne tragicky, je to umění, když dobře, je to kýč. Jak čtu některý komentáře, je to celkem přesný. :)) No a co vůbec vykládám, prostě já jsem si přál, aby to dopadlo dobře :)). (11.04.2007)