Temný úsvit

Tak tohle je Herzogův návrat v plné síle. Pan režisér využil jak svůj um, tak i to jakési něco, co ho odlišuje od ostaních rutinních režisérů a činí ho solitérem s vlastním rukopisem. Silných aspektů je zde na jeden snímek dost. Jednak je zde téma o síle a slabosti člověka, které nám úžasně zprostředkovávají všichni herci. Christin Bale mě svým herectvím naprosto zaskočil. Doposud jsem ho znal jen z rolí málomluvných zamračených týpků, ale zde nám předvádí něco zcela jiného. Zde ztvárrnil extrovertního člověka, charismatickou vůdčí osobnost, který ani přes všechny ty plivance osudu neztrácí sílu. Dalším silným tématem je vliv nepřátelské džungle na duševní zdraví člověka. A to divákovi komunikuje, s vydatnou pomocí skvělé minimalistické hudební kulisy, hlavně sám režisér Herzog. Jeho filmová řeč skvěle umožňuje chápat, to jak snadné je v takovém zeleném pekle zešílet. Styl na pomezí šílenství. Něco podobného jsem již viděl v geniální Apoclapse Now, či právě v Herzogově Aguirre. Tento film rozhdoně patří k tomu nejlepšímu, čím nás kdy Werner Herzog obdařil. (01.08.2008)

Černý netopýr sestřelen. Herzog vystihl syrovou atmosféru strádání, otupělosti a zpomaleného proudění času v nepřátelském zajetí s rutinérským přehledem, nicméně celková nezáživnost, ledabyle natočené akce a hollywoodský konec ve stylu Hankse lezoucího se záchranného modulu Apolla 13, kterým se režisér zpronevěřil předchozí nekonvenčnosti, mi nedovolí jít s hodnocením do vyšší letové hladiny. Je zjevné, že konečník odhodlaného Dietera Denglera by byl tím nejideálnějším místem pro hodinky papá Butche Coolidge.. (01.02.2012)

Výborná práce, nádherná krajina a důkaz, že Werner Herzog film netočil v žádných ateliérech. Tohle byl skutečný Vietnam a Christian Bale v něm byl skutečný sestřelený pilot, stejně tak jako Steve Zahn, od kterýho bych to v žádným případě nečekal. Škoda toho, že film se občas dost táhne a otevírá prostor zdejší krajině. Krajina by byla úžasná, ale přecijenom je to film a ne žádný dokument. Ale to Werner Herzog umí. Přitom film samotný je naprosto dokonalá práce s výborným příběhem a neskutečně drastickým, nečekaným a brutálním závěrem. Dlouho se mi nestalo, že bych si danou scénu musel desetkrát za sebou opakovat a zjišťovat, jestli jsem viděl dobře. Bylo to maso, skutečná válka, skutečná atmosféra džungle, kam bych se jen tak vypravit nechtěl, ale stálo to za to. (13.03.2010)

Hodnocení jde dolů v přímé závislosti na tom, jak moc vám připadá uhozené, že si Herzog přestrojený za U.S. armádu na konci filmu pozve hlavní postavu na pohovor a zeptá se jí, jak moc se ze svého příběhu poučila. Nehledě na to, že koncept „američtí hoši vítají ztraceného syna“ se do prozatím tak syrového snímku hodí asi jako rozkousnutý had do Baleovy huby. (31.05.2009)

Tuze zvláštní film (od tuze zvláštního režiséra), který je plný extrémních protikladů. Na jedné straně stojí takřka dokonale vybudované napětí, atmosféra a poetika, divák hmatatelně cítí bolest, špínu, pot, chlad, vlhko, beznaděj, život na pokraji šílenství, všudypřítomné nebezpečí temné a neprostupné džungle, naproti tomu přímo bije do očí amatérsky (!) natočená sekvence letecké havárie nebo slaďounký závěr. Vzhledem k formátu Wernera Herzoga věřím, že to byl autorský záměr, kterak se vyhnout konvencím pásové filmařiny hollywoodlandu a nějak se už přes to přenesu. Prostě mě to pohltilo, mouchy ať si odhání někdo povolanější. (17.07.2008)