Air

Je to už nějaká doba, co jsem tenhle seriál viděl, paměť slábne, ale přesto bych k němu něco rád napsal. Nejjednodušší bude asi přirovnat Air k seriálu Kanon. Má podobné téma i formu. Do jednoho nejmenovaného městečka přijiždí mladík Kunisaki Yukito a potkává několik mladých slečen, z nichž každá skrývá nějaké (nikoli děsivé) tajemství, které samozřejmě Yukitovi bude odhaleno. Podobně jako v Kanonu, i zde jsou to spíše právě hlavně ony slečny, které seriál táhnou a které upoutávají pozornost diváka. Air u mě proti Kanonu malinko prohrává, a to hlavně kvůli odskočení si do jiné doby, kteréžto mě tak nezaujalo a narušuje, ba přerušuje, jinak plynulé vyprávění. Však uvidíte, co myslím. Kromě Kanonu je Air jedním z mála anime, kde "magie" vstupuje do života obyčejných dívek mile a bez krve. Tudíž komu se Kanon líbil, měl by po Airu šáhnout a vice versa. Šahat by naopak neměl po bonusech k Airu, protože v nich už IMHO nic zajímavého nenalezne. (20.05.2007)

Smutní andělé, chodící loutky, šumění moře a město, kde kromě rozvážného Yukita očividně bydlí výhradně ženy a dívky. Zvyknout si na to, že hlavní postavy občas pořádají téměř až dostihy na téma "kdo z nás si z minulosti nese smutnější příběh" a zároveň vnímat záměrně přehnaný dětinský humor, se zdálo jako přenáročný úkol. Ale málokdy se mi trpělivost a otevřenost takhle vyplatila. Od dvojdílného prostřihu do minulosti jsem totiž nedýchal a při každém smutnějším okamžiku jen neklidně poposedával. A když přišla poslední epizoda, přišla i nečekaná rána do srdce, protože takové slzavé údolí jsem dosud u seriálu neprožil. Air možná není nejlepším mystickým tajemstvím, ani nejpodnětnějším anime dramatem. Ale způsob, jakým mě dokázalo po emocionální stránce roztrhat, mi z paměti nevymizí nikdy. (19.09.2013)

Hrozně sentimentální anime, úplně to z něj kape. Sny a nesplněná přání, andělé (resp. okřídlení), smrtelné nemoci či kletby trvající staletí. Upřímně, docela jsem se v něm ztratil, protože nesleduje jeden osud, ale několik (plus různá převtělení a personifikace). Přitom ve výsledku není nic než vykonstruovaně banální. (02.11.2022)

Tak nějak po svém to chápu, anebo aspoň věřím, že jsem pochopila, o co šlo, tak nějak okrajově. Stejně to pro mě má nádech tajemství. Možná to chce shlédnout ještě jednou. Každopádně nemůžu dát méně *, ačkoliv je to takové loudavé a ze začátku mě to vůbec nebralo - naopak docela nudilo. Jenomže ta hluboká myšlenka - pokud jsem si ji nevybájila - mi prostě něco říká. Tahá mě za rukáv a táhne pryč. Nebe už není takové jako dřív. :-) (21.04.2009)

Máme tu psa, ktorý nešteká, veľa malých dievčatiek s tajomstvami, o ktorých ani poriadne nevedia a jediného chalana široko-ďaleko. Naviac veľa státí vo vetre s rozviatymi vlasmi a takmer nulový dej. Toľko k sedemdielnemu úvodu. Až potom tvorcovia zistili, že by sa oplatilo čosi vysvetliť a dali si výlet do minulosti. Hurá... (05.09.2010)