Mutant

Goemul vlastní atributy zajímavého snímku: úvod je typicky béčkový a v určitě obměně ho vlastnilo mnoho tzv. monsters movie 80. let minulého století. Sotvaže si přičichneme k charakterům hlavních postav, přivalí se před kameru ono tajemné monstrum (vzhledově dost špatně definovatelné, nicméně vizuálně povedené) a v parádním snad minutovém záběru bez střihu prožene místní obyvatele a s sebou do kanálů a stok si vezme mladou dívku, o kterou pak její rodinní příslušníci bojují. A to jsme teprve v 15. minutě snímku. Jízda, řeknete si v duchu. Jenomže vzápětí trhne Joon-ho Bong ruční brzdou a tempo filmu se šíleně zpomalí, příšera z plátna sleze a film se začne věnovat psychologii postav, smutnících po zmizelé dívce. A občas je k uzoufání sledovat přehrávající Korejce. Když už je nejhůř, dupne režisér na plyn a nasadí snímku akční háv. A jede se na plné pecky... Takhle se prosím pěkně žánry střídají po celou stopáž. Chvilku sledujeme zvířecí horor, posléze je to drama, pak se zasmějem, abychom se v další minutě vyžili v akční sféře. Velice těžké udržet soustředěnost a pozornost. Ať se na film dívám z jakéhokoliv úhlu, potmě či za světla, doma nebo venku (zkoušel jsem to i pod vodou), pořád mi vychází 60%. (30.10.2007)

UPDATE 2020: Vlastně nemusím ani doplňovat svůj předchozí komentář. i napodruhé se to trefilo do mé nálady.------ Nejzajímavější, nejlepší a zároveň nejdebilnější eko horor co jsem kdy viděl. Že si dost odporuji? To Host taky. Monstrum má skvělý a originalní design a většinu filmu vypadá úžasně, aby pak skončilo v síti ubohých počítačových triků. Příběh skáče z komedie do drama. Chvíli ladně, chvíli dost drhnouce. Být o 30 minut kratší, tak jde o fajn bizardní film. Takhle podle nálady 40 - 80%. Divné hodnocení, co ...stejně jako samotný The Host. (08.02.2009)

Rodinná komedie (až groteska), melodrama, horor, monster movie, anti-imperialistické podobenství, které má spadeno na Ameriku a její "mutagenní" korejské dědictví. Brilantní střídání nálad, tempa a atmosféry, precizní paralelní vypravěčství, úmyslné pošklebování hollywoodským klišé a přelétání mezi doslovným filmem o monstru a monstru-symbolu / nositeli tajemného viru, který slouží k rozpoutávání strachu a kontrole občanů podivuhodnými mutanty v hazmat oblecích. Jediná šance, jak z toho nezešílet, je nechat se tím unášet. Bong Joon-ho je v podobném freestylu silný - přitom ten film není ani moment chaotický či nevěrohodný. Manýristický ano, ale otázka je, do jaké míry brát ten závěr smrtelně vážně. (09.07.2013)

Uznávám, že to byl dost podivný propletenec žánrů (komediální prvky, do toho drama, akční scény, horor) a že samotné monstrum nebylo nic moc, ale já se neuvěřitelně bavila a 119 minut mi uteklo ani nevím jak. Navíc u Korey je prostě nádherné, že nikdy nevíte, jak to dopadne, kdo zemře a kdo přežije a tohle je přesně ten případ. 4.12.2011 jsem to viděla podruhé na Filmasii a prohlašuju, že obludka je náhodou moc povedená a režisér je sympaťák a mám jeho podpis. (05.01.2007)

Po Parazitovi jsem čekal leccos, ale stejně mě nenapadlo, jak moc skvělá může být kombinace monstrfilmu, který na nic nečeká (ten masakr!), satiry, která umí kousnout stejně jako zmutovaná obří ryba, působivého dramatu, černé komedie i nefalšovaného hororu. Je to zábavný, ale hlavně mazaný film. Každou chvíli zábavný i mazaný trochu jiným způsobem. (22.02.2020)