Urideului haenbokhan sigan

Vězeňských dramat je všude celkem dost a z drtivý většiny jsou to skvělý filmy, ale korejci z tohohle tématu dokázali vytáhnut zase něco navíc, kdy donutit diváka, aby příběhy obou hlavních postav dokázal cítit skoro na vlastní kůži, pro ně neni skoro žádnej problém. Ale musim se teda přiznat, že během filmu sem si nebyl úplně jistej, jestli zrovna tohle drama má na plný hodnocení, jelikož velice pomale odvyprávěný a odhalovaný příběh zesiluje hodně pozvolna, ale když tam následně Hae-Sung na mě vytáhl neuvěřitelně silně emotivní závěr, kterej se podle mě dá srovnat snad jen s A moment to remember, tak už neni co řešit. Fakt silnej zážitek (30.09.2008)

Je to veľmi dobrá romanticky ladená dráma z juhokórejskej produkcie. Má výborný príbeh o mladej žene, ktorá sa kvôli jednej veľmi nepríjemnej udalosti z detstva do seba uzavrela, je na všetkých a všetko večne naštvaná, obzvlášť na svoju mamu a už niekoľkokrát sa pokúsila o samovraždu, ale skúsi prijať ponuku svojej príbuznej, aby ju sprevádzala na rozhovoroch s odsúdencami na smrť. A tu stretáva spriaznenú dušu, odsúdenca, ktorý je na tom psychicky podobne a tak si k sebe cez podobné osudy postupne hľadajú cestu a nachádzajú nový dôvod pre život. So spracovaním som veľmi spokojný, dej vtiahne už od začiatku, nikde sa neponáhľa, stále si udržiava svoje kľudné tempo nastavené už začiatkom a dokonca sa tu toho ani až tak moc neudeje, ale to je úplne jedno, dej je výborný od prvej do poslednej minúty, na postupné zbližovanie hlavnej dvojice sa pozerá veľmi dobre, zaujímavý je aj vzťah dcéry a matky a našťastie tu má aj dosť priestoru minulosť odsúdenca, či už detstvo alebo samotný zločin a toto je zvládnuté skvelo. A v neposlednom rade celá táto tématika s odsúdencami na smrť a hlavne týmto nezvyklým štýlom, keď odsúdenci nevedia, kedy príde ich čas je mimoriadne pôsobivá a niektoré scény sa len tak nezabúdajú. Herecké obsadenie je skvelé, perfektná Lee Na-yeong, moc nezaostáva ani Dong-won, spolu tvoria skvelú dvojicu a plno zaujímavých vedľajších postáv, hlavne slušný dozorca. Réžia a technická stránka sú výborné, nemám čo vytknúť a nadmieru spokojný som aj s hudbou, Beethoven nikdy nesklame. Plné hodnotenie síce nedávam, hlavne kvôli emóciám, ktoré nefungovali až tak často, ako bolo v pláne, ale to nič nemení na tom, že Maundy Thursday je veľmi zaujímavý film so skvelou tématikou, ktorý sa oplatí pozrieť. 80% (31.05.2012)

Tema popravy, krivdy, cakania na smrt, ci hladania sameho seba tu uz bola moc krat. Som rad, ze aj napriek tomu sa obcas najde velmi originalny namet neskor pretvoreny v originalny film. Tento nastastie takym je. Emocne velmi silny zazitok, v zavere pre citlivejsie povahy tazko zvladnutelny. Tazke filmove susto, ale zaroven pre narocneho divaka lahodka. (30.12.2007)

Když vražda, tak trojnásbná, když znásilnnění, tak v patnácti, příbuzným a ženatým s dítětem, když hádky s matkou, tak až do fyzického zhroucení... Zkrátka je toho moc. Tolik, že už to nepůsobí, alespoň na mne. Film, který si umanul, že mne za každou cenu citově zvalchuje, přestal někde v polovině působit, protože podvědomí člověku říká, že takhle život neběží, a tudíž se tomu nedá věřit. Škoda - profesně je to hezky udělané. (30.12.2011)

Takový naivní blábol, který mě nebavil. Asi se mělo dojímat už od začátku, ale mě to akorát nudilo. Dvě tragické postavičky, se kterými jsme se asi měli sžít, ale mě se jejich osud jaksi nedotkl. Ok, přiznávám, že to z dětství odsouzence bylo dojemné, tak byla tam děcka, čili je celkově snadnější dojmout krutým osudem než u dospělých, ale to prostě nedělá kvalitní film. Ne pro mě. Podle ohlasů vidím, že si nemálo diváků vyplakalo pravé či levé oko, ale pro mě to byl jen kýč a to nelahodně provedený. Na takové dobré hodnocený jsem čekala super doják, dokonce i kapesníčky jsem si připravila a ono nic. (08.08.2017)