우리들의 행복한 시간
Maundy Thursday
Obsahy(1)
Yu-jeong a Yun-soo jsou mladí lidé, jejichž minulost vyplňuje jedna tragédie za druhou. Yu-jeong se díky tomu stala arogantní a bezcitnou, což obrací nejen proti svému okolí, ale hlavně proti své matce. Vrcholem jejího zármutku je však nechuť ke svému životu, který se již několikrát pokusila neúspěšně vzít. Oproti ní se Yun-soo protloukl velice smutným dětstvím, našel si dívku a snažil se žít šťastně. Jenže nevydařená loupež a nehoda při ní ho dostane za mříže, kde vyčkává na vykonání rozsudku smrti. Tyhle dvě nešťastné duše k sobě svede příbuzná Yu-jeong, která coby jeptiška pomáhá ulehčovat trestancům pobyt ve vězení, než nadejde jejich čas. Od tohoto prvního seznámení musí oba ujít velký kus cesty, aby opět našli sílu a chuť do života a společně si přiznali, že smrt není to jediné co jim pomůže ve spasení… (t_gon)
(více)Recenze (62)
Dva životní ztroskotanci se potkají na na velmi smutném místě (mimochodem korejské vězení vypadá jako skromnější hotelový pokoj). On čeká na smrt a ona se o smrt stále pokouší a to sblíží dva lidi, kteří se na samém začátku viděli téměř s odporem. Pomalu plynoucí, zajímavý příběh, který mě přes velmi silné téma nepřesvědčil o plném hodnocení, ale i tak je velmi dobrý. ()
Takový naivní blábol, který mě nebavil. Asi se mělo dojímat už od začátku, ale mě to akorát nudilo. Dvě tragické postavičky, se kterými jsme se asi měli sžít, ale mě se jejich osud jaksi nedotkl. Ok, přiznávám, že to z dětství odsouzence bylo dojemné, tak byla tam děcka, čili je celkově snadnější dojmout krutým osudem než u dospělých, ale to prostě nedělá kvalitní film. Ne pro mě. Podle ohlasů vidím, že si nemálo diváků vyplakalo pravé či levé oko, ale pro mě to byl jen kýč a to nelahodně provedený. Na takové dobré hodnocený jsem čekala super doják, dokonce i kapesníčky jsem si připravila a ono nic. ()
Herci jsou opravdu sympatičtí a hlavní Korejka navíc velice půvabná. Bohužel mi to ale přišlo dosti rozvláčné. Korejské vězení se zdálo jako celkem pohodový kemp obydlený samými dobráky a rozvíjení vztahu dvou ústředních postav mě zcela nevtáhlo. Nejlepší byly rozhodně scény ze smutného dětství hlavního hrdiny. Ty mě dojaly nejvíce. A překvapil mě ten silný křesťanský motiv. V Korejském filmu to působí trochu divně. ()
Co mě zaskočilo nejvíc je, že to se mnou neseklo. Vím, že jihokorejské filmy umí citově vydírat jako nikdo jiný. Ale já doufám, že tohle byla ta nejkrajnější hranice. Čekala jsem klasickou romantiku s větší dávkou drama. Dostala jsem dramatický velkofilm, který přinesl krásný (ale drsný!!!) příběh bez ohledu na diváka. Jistě, že mě to chytilo za srdce, ale už to asi vidět nechci. Omluva za tak prapodivný komentář... 5* ()
Život není legrace – tuhle pravdu vzali jihokorejští filmaři opět příliš vážně a ze zaručeně zabírajících ingrediencí připravili romanci, která se od začátku nijak netají tím, že vám chce vyrvat srdce. Což je bohužel to jediné, co chce a co dokáže. Co v případě některých lidí dokáže. Že správným člověkem nejsem, mi došlo během první z přibližně dvou tuctů scén, jež mají být dojemné, ale nedojmou-li vás, nejsou schopny nabídnout nějakou alternativní kratochvíli. Celý film je samozřejmě velmi dobře natočen. Kamera, nasvícení – v každém okamžiku výborné, herci sice své emoce nevylévají zrovna decentně, přesto jsou skvělí atd., ale všechno to mohlo být zužitkováno jinde a rozumněji, přinášeje dlouhodobější „užitek“. Dvě hodiny (měl jsem mimořádně silné nutkání zastavit přehrávání už po jedné) zabité pro jedno vyfabulované zabití. Škoda času. Pokud jej ovšem nechcete mermomocí trávit sledováním jenom a pouze pěkných obrázků. Když kýč, tak zahradní trpaslík anebo A Moment to Remember. 65% Zajímavé komentáře: May, tombac, Aidan, MegatroN, masr ()
Reklama