10 000 př. n. l.

Láska kvete v každém věku. I věku doby kamenné… Příběh, kterého směr určují znamení a všelijaká proroctví v sobě nemá náboj dramatičnosti. Provází jej jen zvědavost k vizuální stránce. Technicky slušné, jinak nuda. Zbytečné dialogy o ničem a love story, vystavěná na podivném základě. Napadá mě srovnání s Apocalyptem. To sice neuchvacuje pravěkými stvůrami, ale dějově je to někde jinde. Tohle je jen historická slátanina. (17.07.2008)

Paradoxní je, že největší devizou filmu je modelka, která se svým vzezřením do filmu vůbec nehodí, ale oku lahodí stokrát víc než všechny digitální blbiny, na kterých Emmerich staví svou onanistickou šou o prvním hrdinovi, pěti proroctvích, zmutovaných šplhajících krůtách, vděčných šavlozubých tygrech, klusajících mamutech (snažil jsem se ty jména zapamatovat, ale nešlo to) a zafačovaném imperátorovi, jehož pokrevní goauldský bratr nepochybně otravoval před pár lety ve Star Gate. Místy silně gay, místy úsměvné, ale ve výsledku spíš neškodné než nějak výjimečně urážlivé. Chybí mi hlášky (kdyby alespoň ti křováci občas zahlásili), postrádám základní logiku (dostat se do vězení a ven je tak jednoduché, až jsem myslel, že je to nějaká sofistikovaná parodie, toužím zabít Omara Sharifa za jeho nesnesitelně znuděný voiceover a se slzou na rohovce vzpomínám na Den nezávislosti. (15.03.2008)

Komiksový film doby kamenné. Mamuti tahají kvádry na pyramidy, kultury se míchají napříč kontinenty i časovými obdobími, šavlozubá micina se dá ochočit jedním vytáhnutím z louže (doslova) a masožravé pštrosoidní potvory si občas z rozmaru vylezou na strom. Samozřejmě, o vážnosti filmu ví divák svoje už v momentě, kdy na plátno nastoupí banda opravdu příkladných pralidí (kromě dredů na hlavě se vyznačují depilovanými těly a chováním pubescenta, který právě zjistil, že do mekáče už to opravdu nestihne). 10 000 př. n. l. má zkrátka svůj vlastní svět, v němž neexistují žádná reálná historická fakta a pravidla. Komiks hadr, fantasy tak trochu jinak. Jen je mi záhadou, proč z takového praštěného, ale co se týká potenciální zábavy ambiciózního nápadu někdo aspoň něco nevytřískal. Tuny řečiček mu nesluší, ani ten dementní resurekční závěr. Zapomenout je nutno i na očekávaný trikový nářez - občasné řádění s mamuty a jedna digitální kočka bombastickou show neudělají. Asi nemusím dodávat, jaké kvality může mít film, jehož tvůrce už nenabízí ani těch několik málo pozitiv, co kdy měl... (07.08.2009)

Čistých 5/10, presne uprostred medzi tým, čo to mohlo byť (v mnohých scénach tie možnosti vidno a vyrážajú dych) a čo to nakoniec je. Najväčšou slabinou filmu nie je ani tak scenár (napriek jeho bezkrvnosti, nelogickosti a frekvencii, s akou do nás tvorcovia ládujú osudové proroctvá, do mňa čosi z toho pocitu "veľkej legendy" predsa len preniklo), ale to, na čo trailery lákali predovšetkým: prehistorická fauna. Mamuty cválajú, pomáhajú stavať pyramídy, šikovne si vyťahujú nohy zo sietí (chytanie mamuta do siete je zrejme filmová kravina roka), čudesný pštrosoraptor dokáže vyliezť na strom a pri šabľozubcovi som sa akurát tak potešil, že Diego z Doby ľadovej konečne dostal úlohu v "dospelom" filme (nikto ma nepresvedčí, že to nie je on!). CGI je katastrofálne, technickým prevedením i tým, čo ukazuje. Vizuál našťastie zachraňujú nádherné exteriéry, vynikajúce masky a "kostýmy" (odlíšenie jednotlivých kmeňov je super), veľkolepé dekorácie a zopár naozaj veľkofilmových bojových scén. Príbeh je rovnaká schéma ako napr. Apocalypto, ale chýba mu jeho napätie a archetypálna osudovosť, a je rovnako odtrhnutý od historickej reality ako Kráľ Škorpión, ale nemá jeho béčkovú zábavnosť. Na druhej strane má sympatického hrdinu, peknú bacuľatú okaňu a strih sa s ničím nekašle, takže to všetko parádne odsýpa a nuda sa rozhodne nedostaví. Bavil som sa. Občas v súlade so zámermi tvorcov, občas v rozpore s nimi, ale nevidím dôvod tento film nenávidieť a na DVD si ho celkom rád pozriem ešte raz. P.S.: Omara Shariffa s tými jeho polopatistickými komentármi (často vysvetľujúcimi niečo, čo je zjavné už z vizuálneho podania) som už na konci mal chuť podhodiť do cesty cválajúcim mamutom. (17.03.2008)

Dějepis a zeměpis v kostce. Dredy jako z dvacátého století, mamuti jako z 200 000 let před Kristem jenom několikrát větší. Sem tam přiběhne přerostlé emu chytající podobu dinosaurů z druhohor a tygžík vyžlík podruhé v dějinách filmu prokáže své dobré srdce a postaví se za hlavního hrdinu. Společně s ním putujeme za průvodem Hunů či Mongolů Čingischánovy doby ze zasněžených Himalájí přímo do hustého amazonského pralesa, po jehož opuštění nás čeká nekonečná Sahara a podivná řeka plná plachetnic podobných opeře v Sydney nebo (při větší fantazii) těm španělským ze 16. století. Nenajdeme na nich ale žádného Hernanda Corteze nebo Francisca Pizzara, nýbrž ony Huny (Mongoly) oblečené v barevných látkách odněkud z Orientu, jejichž hlavní město připomíná jakési Maye, Aztéky a Inky v jednom (ačkoliv tygří sfinga kdesi uprostřed města by nás mohla svádět k zařazení spíš do Egypta). Jedno se ale Emmerichovi nechat musí. Kamerové záběry z leteckého pohledu vypadají úchvatně a hudba se mu taky povedla. Škoda jen, že se místo historie radši nezaměřil na sci-fi. A neodpustil si ty příšerný děsivý konce plný ožívajících mrtvol a velkých hrdinů. (19.03.2008)