Bjósoku 5 centimeter
5 Centimeters per Second
Režie:
Makoto ŠinkaiScénář:
Makoto ŠinkaiKamera:
Makoto ŠinkaiHudba:
TenmonHrají:
Kendži Mizuhaši, Satomi Hanamura, Ajaka Onoue, Risa Mizuno, Akira Nakagawa, Hiroši Šimozaki, Masami Iwasaki, Miki Suga, Rjó Naitó, Jošiko Iseki, Juka Terasaki (více)Obsahy(1)
Tři volně propojené příběhy vyprávějí o vztahu chlapce Takakiho a dívky Akari. Na škole si byli blízcí, a i když se museli odstěhovat daleko jeden od druhého, i nadále udržovali vzájemný vztah, psali si dopisy a drželi se myšlenky, že se jednoho dne opět setkají. Tak nejdříve sledujeme Takakiho, cestujícího na schůzku s Akari, poté vidíme Takakiho očima zamilované spolužačky Kanae, nakonec se opět k vyprávění dostává Takaki, tentokrát už jako mladý muž. Celým filmem, který si kompletně naanimoval Makoto Shinkai sám na počítači, proplouvají pomalým tempem ozvěny lásky, které nebylo souzeno se naplnit. (Natascha)
(více)Recenze (209)
Při sledování první kapitoly jsem byl mírně rozladěn, že koukám prakticky na to samé, co posledně a předposledně. Opět je hlavním tématem odloučení dvou přátel z dětství, chlapce a dívky, a následné (ne)hledání cesty zpět k jeden k druhému. Jenže zbylé dvě části mě totálně uzemnily a rozmetaly všechny pochyby na kousky. Obzvláště konec a jemu předcházející koláž jsou úplně odzbrojující. Šinkaiův nejemotivnější a nejlepší film, snad jen s tou kýčovitostí některých výjevů to občas trochu přehání. ()
Příliš krátké příběhy mě nedokázaly vtáhnout do atmosféry smutku, ztráty a smíření. Navíc některé scény byly příliš kýčovité. Všeho bylo zkrátka "příliš" - příliš málo nebo příiš mnoho. Přesto se našlo pár okamžiků, kdy jsem se téměř stala modelovým divákem. Navíc mám pro japonské kreslené filmy slabost...takže takové dojemné tři hvězdičky. ()
Nemôžem uprieť snahu ale toto išlo úplne mimo mňa, áno padajúce kvietky zo stromu sú fajn, i padajúci sneh ... ale ten statický príbeh išiel úplne ale úplne mimo únosnú realitu ... ()
Bohužel, ani nádherná animace a hudba nedokáží zachránit nudný, natahováný příběh s nezajímavými postavami. Nejsem necita, ale i samotný velmi opěvovaný konec mě zanechal naprosto chladnou. Kdybych měla brečet tak leda radostí, že už je to konečně za mnou. Prostě zklamání na celé čáře. 4/10 ()
Chladné, sentimentálne, sugestívne, romantické a podmanivé. Na tomto klenote by som ešte ocenil melancholickú a emocionálnu klavírnu hudbu. Nevídane, krásne spracovanie. ()
Sladkobolné otálení nad mladickými láskami, sice pěkné, ale ničím nenakrmilo žádný z mých hladů. Sled nostalgicky laděných obrazů podbarvený hudbou a pomalým vyprávěním. Za zmínku však rozhodně stojí výtvarná stránka — krásná a neuvěřitelně realistická grafika, která se nedotkne jenom srdce z kamene. To ale stejně na čtvrtou hvězdičku nestačilo. ()
Opravdu něžný a na srdci hladící romantický příběh, dechberoucí animace jež vás naprosto ohromí, hezká hudba. Viděno 2x. 85% ()
Už dávno mnou nelomcovali polovicu filmu zimomriavky, zatiaľ čo druhú polovicu som mal chuť plakať, smiať sa, alebo oboje zároveň. Neskutočne podmanivá atmosféra a teraz nehovorím len o dokonalej animácii, ale aj o dokonalom ohudobnení, si ma získala hneď v úvode, odkazy pre pozorných Shinkaiových divákov, ako bol Chobi a Mimi, predstavovali len akúsi čerešničku na torte. No napriek neuveriteľne veľkom emočnom náboji, ktorý tento film bezpochyby mal, začínam byť z Shinkaiovho rýchleho klipovitého strihu a poviedkového rozprávania trošku frustrovaný. Chce to zvoľniť tempo, nechať tú krásu pomaly prenikať do žíl, pri takejto koncentrácii to obyčajný emocionálny človek ako ja, nedokáže spracovať. Chcem dvojhodinový epicko-lyrický elaborát o láske. :) A ešte niečo. Nepripomínal vám vonkajší pohľad na vlak, vláčik z Miyazakiho Spirited away (najkrajšej filmovej scény vôbec)? Ale možno už len hľadám jablko medzi hruškami. :) ()
Chápu, že se to někomu líbí, chápu, že toho někoho dokáže oslovit a že si ten film dokáže naprosto zamilovat. Chápu to a těm lidem to přeju. Ale pokud patříte do jedné z těch skupin, radši můj komentář dál nečtěte, nechci vás naštvat. Všichni tu jsou uchvácení animací, avšak mě přišlo, že je jenom dobrá. Vadilo mi, jak je to místy strašně přebarvičkované a i když ji zde někteří uživatelé vynášejí do nebes, ani v tomhle mi nepřišlo, že by byla bůhvíjak propracovaná. Některé detaily ano, ale třeba to, že postavám někdy chybí nosy nebo že jenom trošku zdálky vypadají jak šablony, to mi nepřijde jako vypiplaná animace detailů... Dále příběh. Ten je zajímavý jenom v první kapitole, kde má o čem vyprávět a když pominu citové vydírání, je sám o sobě silný. Chybí mu jen to, že o hlavních postavách nám řekne jen to, že jsou do sebe zamilované. Nic víc. To je ale právě špatně, protože jestli mě to má dojmout, tak prostě chci o nich něco vědět, ne jen to, že existují. Tenhle nedostatek se to trapně snaží vynahradit skrze poetiku a dojemnou hudbu, ale evidentně to režisérovi zabralo, když to tu má 81%... Druhá část se zabývá jenom příběhem Akari, která se - bůhvíproč, co by mi to ten film vysvětloval, že? - vykašlala na Takakiho a už si spolu ani nepíšou, zato ona se zamilovala do někoho jiného. A ta část se jmenuje Kosmonaut, bezdůvodně. Třetí a závěrečná část je už jenom vata, zbytečná výplň, kdybych chtěl být fakt hodný, řeknu, že je to pokus o závěr. Dokonce zde i hraje písnička, žánrem úplně jiná než to, co zde zatím hrálo a je u ní lyrcis, abychom si taky mohli zazpívat. Proč to tam je jsem taky nepochopil, prostě Japonci, asi si u svých dojáků rádi zazpívají. Tak jako tak tomu chybí nějaká síla, chybí tomu (i když to má být hlavně pocitový film) aspoň drobná charakteristika postav, chybí tomu něco, co by z toho udělalo víc, než jen doják pro holky. Já holt holka nejsem, rozhodně nejsem fanda anime a tak to nedocením. Pardon. Chtěl jsem to vidět kvůli tomu, že jsem si nedokázal představit poetický animovaný film - no tak jsem to viděl. Aspoň že to mělo jen hodinu, po první kapitole už mě to stejně začalo nudit. 2* ()
Keď láska bolí...Pre mňa v poradí už piate anime od tvorcu Makoto Šinkai. Veľmi pekné. ()
Aby bolo jasno, unikla prva cast z tohto patdielneho filmu. Videl som len tu, zatial. (jun 2007) Japonske anime dobilo svet, ale maloktore je naozaj niecim zvlastne. Sem tam sa najdu vynimky. Makoto Shinkai je vynimka, kvoli silne melancholickemu podaniu a impresionistickemu vizualu, to nema fakt nik. ()
Milý snímek o nešťastných nenaplněných láskách. Pokud bych měla hodnotit dle jednotlivých epizod, tak nejsilnější pro mě byl druhý příběh: kdy vaše city k druhé/mu nemusí být opětovány (kdo z nás to nezažil?). Jinak hlavní postavou klučina Takaki, který mi silně připomínal emo chlapce, bloudící Japonskem, díky neustálým stěhováním jeho rodičů. S myšlenkou jenom na tu jedinou lásku Akari, která zastínila všechny potenciální kočky v okolí. Proto dávám jen 3 hvězdičky, jelikož mě deprimovala představa,že by člověk z nenaplněné dětské lásky zůstal nadosmrti sám. ()
1526. hodnocený film: ()
Dneska byla typická gloomy sunday (ale v pohodě, jsem ok, dnešek zvládneme), tak kdy jindy si tohle pustit. Měla jsem tušení, že budu naměko, ale že budu až takhle dojatá, po vizuální stránce nadšená...to bylo moc fajn. Naprosto skvělé. A za ty slzičky stálo. Což je největší možná lichotka směrem k filmu :) ()
Bomba jako hrom. Příběh nenaplněné skutečné lásky. Neuvěřitelné, že to dělal Shinkai sám.Úžasná hudba. Skvělé pojetí a rozdělení filmu. Úžasné šeptavé vyprávění. Skvělý příběh stejně, jak byl jednoduchý, tak byl i krásný. ()
Na první pohled film, který je vyprávěný obrazem i přesto, že stále někdo mluví. Na druhý dílo, které své jednotlivé složky provazuje přesně tak, jak bych to chtěl jednou mít v nějakém vlastním filmu. Útržky vět, zpřeházené myšlenky, asociativní plynutí obrazů, zpochybnění trojí jednoty, obrovská výmluvnost záběrů na tvář, či na obyčejné krabičky od mléka. Každý jeden prvek získává nevídanou svobodu a samostatnost, díky čemuž funguje v celku zvláštním a originálním způsobem. I kdyby nic jiného, tak velmi poučná podívaná. (Čímž nechci nijak zastírat skutečnost, že mnohé, spíše většina použitých prostředků se datuje až do dob němého avantgardního filmu.) ()
A tohle se nikdy, prostě nikdy nebude opakovat. Člověk si může tisíckrát říkat, kdyby... a stejně se ten život prostě bude ubírat jinudy, než se ubírá snění. A pak bude jen trpce vzpomínat na chvíle, kdy mohl říct něco, co neřekl, kdy mohl udělat něco, co neudělal. A i kdyby to řekl a udělal, stejně bude jednou snít o tom, co možná neměl nebo měl kdysi říct nebo udělat. Takhle to v lidském životě je. ()
Někdo má možná vlakovou turistiku rád, ale mě doslova vytáčely ty zprávy z rozhlasu o tom, kterej vlak bude mít kolik zpoždění. Jenom kvůli tomu, že je to manga, to nebudu nadhodnococat. Neříkám, že graficky to nebylo krásný, to jo. Ale i hrané filmy můžou být pěkně natočené a přitom hrozná blbost. Což se u tohohle filmu téměř povedlo. Fakt jsem se nudil, ale neberu ostatním, že se jim to líbilo, jejich věc. ()
Silnej pociťák...hodně bolavej... ()
Jak již bylo řečeno, Shinkai prostě umí. Krásně udělaný film o krásných věcech. Co víc chtít:) zajímavé komentáře: molotov, Tuxedo ()