poster

Kainovo znamení

  • Polsko

    Czarny wąwóz

  • anglický

    Mark of Cain

  • anglický

    The Pass

    (festivalový název)

Historický / Drama

Polsko / Československo, 1989, 101 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • ViktorD
    *****

    Málo známý a patrně i neprávem pozapomenutý snímek, jehož poselství bude mít vždy nadčasovou platnost. Podobenství, které lze vztáhnout k mechanismům jakéhokoli totalitního, či ne plně demokratického režimu (i když toť otázka, co je to ta "pravá" demokracie – vždy půjde o vliv určitých zájmových skupin, které usilují o to, mít vše pod palcem, a hrají se zbytkem národa pouze úlisnou demagogickou hru). Drásající zjištění, že lidský život a vše, čemu člověk věřil, je jen jedna velká lež, zosnovaná cynickými praktikami (za vším však hledej člověka!!!) tajné policie, absolutní popření všech morálních hodnot, naprostá devalvace smyslu lidské existence, beznaděj, z níž vás nevykoupí ani smrt, neboť v dějinném zvratu najednou není nikoho, kdo by vám dal oprátku na krk: "Víš co, mládenče, tu máš, navlíkni si to sám." Přesto však je čin Ludvíkovy pomsty alespoň částečnou satisfakcí, světýlkem, nebo spíš letmým a valem pohasínajícím zábleskem na konci tunelu... Literární předloha (Život za podpis, vydáno 1989) je stejně strhující a úchvatná jako její filmové zpracování, čte se jedním dechem, takže vám na ni bude stačit jedno odpoledne. Na závěr snad jen dodám, že vyjma jediné drobné scény (návštěva Ludvíka u svých rodičů před trvalým odjezdem z Prahy), která není do filmu pojata, je snímek věrným zrcadlovým odleskem původní novely. Není nad to, když si sám spisovatel může zpracovat filmový scénář podle své původní předlohy. A Vladimír Körner vždy jasně ví, co chce.(30.7.2010)

  • gudaulin
    ****

    Vladimír Körner přistupoval k psaní svých scénářů s hlubokou znalostí historie a dokázal skloubit požadavek na napínavý příběh s gradující zápletkou s historickou věrností. Zároveň se tam vždycky dá objevit přidaná hodnota. V tomto případě je jasné, co chtěl připomenout a před čím varovat. Student, který kdysi ve slabé chvilce podepsal spolupráci tajné policii rakousko-uherského mocnářství, připomíná osudy těch, kteří pod podobným nátlakem podepsali spolupráci se Státní bezpečností. Hrdina příběhu postupně ztrácí všechno, včetně lásky svých bližních a vlastní sebeúcty, aby drobnou satisfakci našel v podobě pomsty státní moci, která ho zneužila. Jenže jak říká pruský vojevůdce, nikdo nemá rád zrádce, a tak před hořkostí svého konce student Olafa Lubaszenka neunikne. Oceňuji kvalitní historické příběhy a tady se povedlo myslím docela dobře zobrazit epochu druhé poloviny 19. století a navíc ukázat, že špionáž nezačíná až 20. stoletím a i v dřívější minulosti dokázala být nebezpečná a její aktéři dokázali hrát složité hry. Snad jen forma koprodukce je trošku nešťastná, protože dabing u polských herců na mě působil poněkud rušivě a dokázal bych si rovněž představit lepší herecký výkon u hlavní postavy ztvárněné Lubaszenkem. Tak matný výkon mě u něj poněkud zaskočil, znám ho totiž jako vynikajícího herce... Zato Petr Čepek byl tradičně herně spolehlivý a jeho oficír odpudivý. Celkový dojem: 70 %.(25.5.2014)

  • Dont
    *

    Pro mě dost otřesný zážitek. Kromě matné režie a nevýrazného děje jsem kritický i k hereckému ansámblu. Olafa Lubaszenka už jsem viděl v o dost lepší formě, když se však postupně na place sešli Daniel Landa, Sabina Laurinová, Jan Přeučil a Zdeněk Srstka tušil jsem, že bude zle… Celkově mi tohle „podobenství“ přišlo jako hodně povrchní a vůbec ne zdařilý pokus o umění.(25.5.2014)

  • Aky
    ****

    Povedené drama o nemožnosti vybřednout z osidel tajné policie, jakmile jí člověk jedinkrát upíše svou duši. V. Korner scénář nepochybně psal v dobách, kdy musel brát ohledy na cenzuru, a přesto do něj dostal všechno, co zřejmě měl na srdci. Děj z prusko-rakouských válek opřený o protirakouské nálady a slovanskou vzájemnost by nepochybně musel být stravitelný i pro komunistcké kulturní arbitry. Zkrátka - všechny nás naučili.(8.11.2009)

  • Ivoshek
    ****

    Novela "Život za podpis", podle které je film natočený, a kterou napsal Körner koncem 80. let, je asi o kousek lepší než film. Nicméně i tak se mi film líbil - příběh o člověku, který udělá v mládí z nerozvážnosti svou životní chybu a je už navždy odsouzen... Paralela s totalitním režimem (tajná policie a její praktiky, udavači, všeobecná nedůvěra) je víc než očividná. Přestože proti Lubaszenkovi v hlavní roli nic nemám, nejvíc se mi tradičně líbil Čepek. Kupodivu tu docela smysluplně zahrál i Přeučil... Pro fandy historie doporučuju. Pro lidi, které až tak moc nezajímá, to může být trochu nuda a místy možná nebudou některým reáliím a vztahům rozumět.(20.1.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace