Režie:
Eva SadkováScénář:
Eva SadkováKamera:
Vladimír HolomekHudba:
Václav ZahradníkHrají:
Jana Hlaváčová, Zdeněk Žák, Luděk Munzar, Jana Preissová, Věra Kubánková, Petr Meissel, Michael Kňažko, Jiří Kodet, Zuzana Fišárková, Yvetta Blanarovičová, Jaroslav Someš, Alena Kreuzmannová (více)Obsahy(1)
Srdíčko, název detektivky, má v tomto případě dvojí význam: je to zlatý starožitný šperk srdcovitého tvaru, který je doličným předmětem pátrání, ale jde i o nemocné srdce paní Máří. Přestože trpěla srdeční slabostí, její smrt nebyla přirozená. Matouš (P. Meissel), syn mrtvé, se zhroutil, její o dvacet let mladší sestra Magdalena (J. Preissová) na tom není o moc lépe. Zavražděná žena měla po otci zlatníkovi ukrytou šperkovnici, a tak se vyšetřování nejprve soustřeďuje na krádež zlatých šperků. V podezření je také synova přítelkyně Carmen (Y. Blanarovičová), která údajně dostala šperk ve tvaru srdíčka od zavražděné Máří. Sestra mrtvé Magdalena má tajemného a šaramantního přítele, známého sňatkového podvodníka (J. Kodet), který je dalším podezřelým. Kdo je pachatelem vraždy? Případ vyšetřuje kriminalistka (J. Hlaváčová), která má po rozvodu sama starosti o dospívajícího syna… (Česká televize)
(více)Recenze (53)
Mě to připadlo nesmírně trapné. Hlaváčová se hodí na detektívku asi jako hovno na dort. Herecký výkon jejího synka a toho pošuka v blázinci byl na méně, než nedostatečnou. Od Sadkové se ani nic jiného čekat nedalo. Jediné, co se mě na hře líbilo, byla stará atmosféra Prahy, nezkurvená reklamami, bordely a non-stopy. Možná, že se tam tenkrát fakt dalo žít. ()
Hrozně ukecaná detektivka, navíc s absolutně špatně vybranou "detektivkou" (jak se píše v titulcích), tedy policistkou v podání Jany Hlaváčové. Nejen že celou dobu chodila v děsné zimní bundě, ale tím, že vypadala jako sněhulák, se také tak pohybovala a "akční" scény s ní vypadaly směšně. Více jí to slušelo u kafíčka bez bundy. Jediné, co mě na tomto filmu zaujalo, byla ošklivá rozbitá Praha, šedivé oprýskané fasády dříve (a dnes) výstavních domů Hradčan a Nového světa, hnusné hospody i krámky, nepříjemní prodavači a hostinští...inu, vzpomínka na dobu nedávno minulou jak má být. Jediný, kdo měl u sebe pořádek, byl opět pan farář a jeho kostel :-) Jen kdyby se mu tam nerojili ti živlové. ()
Potěšilo mne, jak je využito okolí Nerudovky. Samotný případ je kombinací pátrání a rodinných trablů, a vyšetřovatelka v podání Jany Hlaváčové ze všeho nejvíce připomíná svými vyšetřovacími metodami Maigreta, což mi rovněž bylo sympatické. Nakonec o to, kdo byl vrah, ani tak nejde, ale spúíše o tu atmosféru a určitou lidskost. ()
Stará Praha má něco do sebe. Miluju tu neopakovatelnou atmosféru křivolakých uliček a zákoutí. Jako by se na těch místech zastavil čas. Výběr místa pro detektivní příběh mě tedy potěšil. Janu Hlaváčovou mám velmi ráda. Je to jedna z našich nejlepších hereček, ale do role detektivky, ktrerá řeší zločin, mi nesedla. Tipovala jsem jiného vraha. Motiv mohl mít vlastně kdokoliv. ()
Zvláštní atmosféra zimní staré Prahy konce 80. let, tedy doby, kdy jsem tu už cupital, ale nejspíš jen po chodnících hostivařských a chodovských - takže už pro ty reálie je to pro mě zajímavé. Potěšující vidět Věru Kubánkovou ve větší roli. Už méně pobrekující Janu Preissovou. No a detektivka Jana Hlaváčová žel moc nepřesvědčila. Nebýt poměrně invenčního rozuzlení, tak by šlo hodnocení ještě níž. ()
Reklama