Režie:
Jaroslav DudekScénář:
Jaroslav DietlKamera:
Jindřich NovotnýHrají:
Vladimír Menšík, Milena Steinmasslová, Pavel Zedníček, Josef Abrhám, Jana Preissová, Vlasta Jelínková, Jaromír Hanzlík, Zuzana Šavrdová, Oldřich Velen, Vladimír Hlavatý, Ota Sklenčka, Lukáš Bech (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Na oblíbenou úřednici Helenku (M. Steinmasslová) na vesnické poště přijde udání ze zpronevěry. Kontrola zjistí, že jí schází 200 korun a dívka spáchá sebevraždu. Její ochránce a přítel četnický strážmistr Brejcha (V. Menšík) nevěří, že by děvče bylo schopno jakéhokoli trestného činu, a pátrá po tom, jak ve skutečnosti ke krádeži peněz došlo. Zřejmě jí někdo ukradl peníze, když se otočila od svého okénka. Další indicie mu poskytne nová úřednice (J. Preissová) po Helence… (Česká televize)
(více)Recenze (68)
Milá mladá venkovská pošťačka si k překvapení celé vsi sáhla na život skokem do rybníka. Vyjde najevo, že jí v pokladně chybělo 200 korun. Místní četník v podání Vladimíra Menšíka je skálopevně přesvědčen (narozdíl od většiny sousedů), že nezemřela defraudantka, ale oběť neznámého zloděje. Ukáže se, že jeho odhad byl správný. Výborně napsané, herecký koncert představitele hlavní role, příjemná stopáž- stojí za vidění, nestárne. ()
Už před třiceti lety, kdy jsem toto dílko viděl poprvé černobíle, mě zaujalo (a bylo to lepší - teď jsem se přiznal, že mám barevnou televizi). Čapek, knižně, mě nikdy nezklamal a tahle zfilmovaná povídka z kapsy je výborně udělaná "detektivka". A navíc není zde žádná hudba, a to je balzám na duši, proti dnešním filmům. Nejsem proti hudbě ve filmu, ale v životě nikomu hudba, když jdete nakoupit, nehraje. ()
Pěkná iscenace, jen kdyby zvukař nebyl tak snaživý a nepodělal svoji aktivitou skvělý dojem z inscenace. Škoda, že zná pouze dva zvukové ruchy, první je stále stejně zpívající pěnkava na návsi, u zámku, na nádraží a před poštou, druhý je stále stejné skřehotání žab, u rybníka, večer u strážmistra a venku s poštmistrem. ()
"Spravedlnost je radost i hořkost, až je člověku z toho nanicovatě..." Z téhle televizní adaptace jedné z Čapkových povídek člověku rozhodně nanicovatě být nemůže. Naopak je radost v ní v první řadě pozorovat Vladimíra Menšíka v jedné z jeho spíš vzácných dramatických poloh. Moudrého strážmistra Brejchu zde zahrál s grácií sobě vlastní. Tohle Dudkovo televizní zpracování je jinak spíše minimalistické, ač stále dostatečné k tomu, aby člověk cítil ducha první republiky. Možná překvapí, že k tomu jeho tvůrci vůbec nepotřebovali hudbu (a vystačili si místo ní jen cvrlikáním cvrčků). Mě to ale dnes onu radost u obrazovky monitoru zkazit nemohlo. Stačilo mi totiž se opět potkat s moudrostí, kterou do svých povídek Karel Čapek vtělil. Možná na tom, že "spravedlnost moc radosti nepřináší," něco je. Co však vím jistě, že sledovat, jak jsou Čapkovi povídky ve svém pohledu na lidskou člověčinu stále aktuální, je radost pohledět. ()
Úžasné! Televizních adaptací Čapkových povídek je hned několik, ale Zločin na poště je asi nejlepší, co jsem viděl. Bravurně napsaný scénář od pana Dietla a úžasné herecké výkony všech zúčastněných, mezi nimiž jasně kraluje Vladimír Menšík. Celá inscenace je tak doslova koncertem profesionality a poctivého řemesla. ()
Reklama