Margaret

Po hodině a dvaceti minutách jsem to už chtěl vypnout. A hle, ono to má další hodinu. Tady někdo nepochopil funkci střihače, protože ani to, co se dosud dělo, na tu hoďku a půl nemělo. Celý film by se vešel maximálně do 110 minut. Rozbředlostí a roztahaností se tak dostavovala značná nuda a nějaká gradace něčeho čehokoliv byla ta tam. ~ Po té hodině a půl jsem nějak postupně přestal vnímat, co se vlastně ve filmu děje a proč a přiznávám, že pak už jsem jen přeskakoval v ději až do plačtivého konce. Bohužel, sestříhané by to možná zapůsobilo, ale takhle scéna s autobusem nějak vyšuměla a všechno poté se dělo jen jako výplň času, která mě ani v nejmenším ničím nezasáhla. Jsem zlý, ale až to někdo sestříhá na koukatelnou rozumnou stopáž, dejte vědět. ~ 178 minutový Directors Cut se asi musí prodávat spolu s prášky proti únavě v tubě ve tvaru autobusu. (17.08.2012)

Nový Strom života nebo útrpně artová pseudointelektuální podívaná? Margaret má dost předpokladů pro obojí, ale na to až moc trpí postprodukčními úpravami, které se podepsaly na její výsledné podobě. I na to, že má film přepálených 150 minut, je v něm stále nadbytek nedotažených či nesmyslně ustřihnutých scén, neujasněných motivací, rozehraných vedlejších epizod či témat, které nedojdou žádného smysluplného zakončení v příběhu. I tak si ale myslím, že ani v delší verzi by nebylo co zlepšovat - aneb hluboký film neuplácáte z jedné letmé rozpravy nad Shakespearem a rasovou nesnášenlivostí ve škole a ze samoúčelných zpomalených záběrů na postavy kráčející po ulici. Otázkou ale je, kdo by byl ochoten se na ten údajně asi šestihodinový opus dívat. Už takhle je to skoro k nevydržení. P.S. Anna Paquin je zde naprosto nesnesitelná, a to jsem myslel, že po True Blood už nemůže být její afektovanost horší. Tady jenom brečí, ječí a zadumaně hledí z okna. (02.07.2012)

Anna Paquin ma v tomto filme totálne uhranula. Sledovať jej postupnú vnútornú premenu, k tomu ešte urýchlenú vďaka jednej nešťastnej tragédii a teraz s ňou prežívať ako na ňu dolieha ta nekompromisnosť a reálnosť vonkajšieho sveta, ako sa rúcajú jej detské ideály, tak to bol naozaj zážitok. Na dôvažok k tomu vyhrávala aj parádna hudba. Z tohto pohľadu teda veľká spokojnosť. Jediné čo mi trochu vadilo bolo miestami zbytočne až príliš pomalé tempo. V kratšej stopáži by mi to tak nevadilo, ale vzhľadom na to, že ide o pomerne dlhý film, tak ku koncu ma to už začalo trochu umárať. 75/100 (16.12.2016)

Ať přemýšlím jak chci, tak nemám nic, co bych Margaret vytkla. Celý film bych asi přirovnala k rozkošaťelému stromu s mnoha tématy (vztah matky a dcery, rasismus, terorismus, první sexuální zkušenost, právní systém, svědomí atd.), ale s pouze jediným kmenem, kterým byla naprosto excelentní Anna Paquin v roli Lisy. Sledovat její vnitřní proměnu, kdy procházela obrovskou škálou protichůdných emocí i vzhledem k tomu, co se jí přihodilo, byl pro mě úžasný zážitek. Skutečně jsem nenašla žádná hluchá místa. Kamera byla vynikající od úvodních titulků se zpomalenými záběry, či těmi panoramatickými a i záběry kde neprobíhaly žádné dialogy, měly svůj význam. Skutečně vizuální pochoutka. Myšlenkově nabitý film se skvělou atmosférou s mnoha známými tvářemi, kde ale jen Anna Paquin byla královnou Margaret. A úplný závěr mě dostal do takového citového rozpoložení, že si cela určitě zaslouží vyšší ohodnocení. (11.12.2012)

Škoda, že jsou problémy s postprodukcí tak obecně zprofanované. Kostrbatý střih a nedořečené zápletky tak ještě více bijí do očí. Což o to, je to opravdu dobrý film, s parádními hereckými výkony a vynikajícími dialogy, ale ta dvouapůlhodinová stopáž mi k úplnému uzavření příběhu a obecně lepšímu zážitku, zatím nestačila. 70% (KVIFF 2012) (01.07.2012)