Vyšetřování skončilo - zapomeňte
L'istruttoria e chiusa: dimentichi
Vyšetrovanie skončilo - zabudnite
The Case Is Closed, Forget It
Režie:
Damiano DamianiKamera:
Claudio RagonaHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Franco Nero, Georges Wilson, John Steiner, Riccardo Cucciolla, Turi Ferro, Corrado Solari, Claudio Nicastro, Patrizia Adiutori, Francesco D'Adda (více)Obsahy(2)
Když se idealistický architekt (Franco Nero) ve jménu vlastního přesvědčení postaví proti rozsáhlému projektu, který podle něj ohrožuje místní obyvatele, je křivě obviněn ze zločinu a zavřen do vězení. Zatímco se potýká s brutálním vězeňským systémem a zároveň se snaží dovolat spravedlnosti, jeho morální postoj je otřesen spoluvězni, dozorci, zkorumpovanými úředníky i drsným prostředím, odkud pro něho zdánlivě není úniku. Hudbu k filmu složil Ennio Morricone. (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (48)
"Vy jste živý doklad absurdity našeho právního systému." Jistě je snem každýho nevinnýho architekta nechat se zabásnout a užívat si vězeňskýho systému, ve kterým není úplně jasný, jestli jsou větší gauneři ti, co si odpykávají trest, nebo ti, co je hlídají. Pro mě tedy nebylo příjemný ani to, že jsem se na to díval, i když mě dostala teorie, že myšlenka na sebevraždu pomáhá přežít noc. To je hluboký. Bylo to prostě celý takový temný, stísněný a ani pobyt v cele s nejkrásnějším vrahem na světě by mi na klidu nepřidal. Přál jsem Vanzimu, aby si udržel rovný záda, vzbouřil se proti nepravostem a slavnostně uvedl vše do pořádku. Ale brzy jsem se smířil s tím, že tady nejsme v Hollywoodu. ()
Tak toto som teda absolútne nečakal. Na film som natrafil úplnou náhodou, pričom teraz nemôžem skonštatovať nič iné, iba toľko, že je to jeden z najlepších snímkov z väzenského prostredia aké som videl. Samotný príbeh je vyslovene excelentný a záver v posobe pointy priam skvostný. Podcenil som ho, a zrejme práve preto som si ho pomerne solídne “užil”. Možno to nie je na päť hviezd, no v tomto prípade rád prižmúrim jedno očko. Prajem rovnaký zážitok aj ostatním divákom. ()
Italové nikdy neměl problém se střelbou do vlastních řad. Italské politické a kriminální thrillery byly za minulého režimu s oblibou hojně nasazovány do kin a televizního programu, protože takzvaně „nastavovaly zrcadlo prohnilému kapitalistickému zřízení“ (což nikdy neopomněla tehdy televizní uvaděčka před projekcí zdůraznit). A mezi nimi vynikaly díla Damiana Damianiho, jehož „Přiznání policejního komisaře prokurátorovi republiky“ a právě tento film, plně vražd, korupce, organizovaného zločinu a mafiánských piklí, patří mezi řemeslně nejzdatnější. Ke spočítání počtu jejich projekcí na tehdejším 2.programu Československé televize by možná nestačily prsty ani na obou rukách :o) ()
Tvrdá obžaloba systému, v němž mají moc bohaté vlastnické korporace, které se neštítí ani toho nejhoršího, aby zachránily svoji pověst a moc. Film není ani tak o architektovi, který je omylem zatčen pro spáchání dopravní nehody se smrtelnými následky, ani o nelidských podmínkách v italských věznicích, ale především o tragédii, která stála tisíc lidských životů při protržení přehradní nádrže, jejíž stavba a spuštění do provozu byla uskutečněna přes varování nezávislých auditorů, neboť by jinak zainteresovaným společnostem přinesla ohromné ztráty. Proto musí "sebevraždou" zahynout jediný svědek, který ukrývá ofotografované doklady o zločinu, jejichž originály byly úmyslně zničeny. A to je film starý padesát let. Tenhle systém se dodneška nezměnil. ()
Je užitočné pozrieť si zaujímavý film po desiatkach rokov. Ale výborné je, keď nemám potrebu znížiť mu pôvodné hodnotenie. A to je prípad tohto filmu. Stredná generácia obdivuje Vykúpenie z väznice Shawshank a Frajera Lukeho a možno má pocit, že im nič nepredchádzalo. My starší a so mnou iba 259 ďalších užívateľov ČSFD vie, že tomu tak nie je. A jedným z naozaj vydarených filmov je väzenská dráma s vynikajúcim Frankom Nerom v hlavnej úlohe a hrátkami mocných, keď im tečie do topánok v úlohách ďalších. Nakoniec nie je nám to také vzdialené, ako by sa na prvý pohľad zdalo, pretože sa menia iba krajiny a časové obdobia, metódy sú ako cez kopirák. Po skončení filmu som si uvedomil, že ma tak zaujala bezvýchodnosť situácie neadaptibilného architekta, že som prepočul hudbu môjho obľúbeného Ennia Morriconeho. ()
Reklama