Samsara

Nemôžem sa prikloniť k všeobecne vysokej mienke o tomto filme a priznávam sa, že som ho vzdala po 20 minútach hľadenia na mníchov a žiadneho diania. Zrejme nerozumiem hĺbke a sile, ktorú má film vyjadrovať a ktorú zjavne všetci ostatní pochopili. Samsara odpočívaj hlbinách môjho hlbokého zabudnutia.... už tam pár filmov leží, nebudeš tam sám.... (13.12.2017)

Ak sa nás raz budú pýtať naši vnuci a vnučky, aké to bolo na začiatku nového milénia a my to nebudeme vedieť celé opísať, Samsara im na to môže skvelo odpovedať aj za nás. Tak ako začína tento film tradíciami, prírodou, duchovnom, tak najmä tým duchovnom podľa mňa aj končí, no cesta vedie cez hnanie sa dopredu, aký si rast, konzum, nápor požiadaviek, preľudňovanie, strojový život, aj keď sa mnohí snažíme žiť inak, všetci utvárame celok, ktorý tu je a ten akoby smeroval k záhube. Vizuálne a zvukovo je to proste nádhera. Nie je to dokument len o prírode a svete ako napríklad Domov, je to pohľad skôr viac na náš svet ľudí a to, ako tento svet dotvárame. No a tá mandala len krásne metaforicky ukazuje pomynuteľnosť nášho sveta. Slová sú opäť zbytočné, svet to povie za nás. Skvelý komentár má užívateľ Beastmaster4. (01.12.2013)

Samsara je vizuálně dokonalá. Celý film je vlastně složen ze statických záběrů na něco. Tím něčím jsou buď další statické objekty nebo lidé. Na jiných záběrech je z jednoho pozorovacího úhlu natáčen naopak ,,cvrkot'' běžného života a někdy je ten pohyb dokonce zrychlený. Vzniká tak neskutečný kaleidoskop barev a obrazů z nichž některé jsou opravdu dechberoucí. U jiných jsem naopak přemýšlel proč je tam tvůrci zakomponovali. Chvilkami se zdá, že promítané sekvence nějak na sebe navazují a tvoří příběh. Je to však jen zdání a tyto momenty zřejmě dokonce může každý subjektivně vnímat jinak. Já osobně když už jsem si myslel, že jsem nalezl niť, byla mi posléze rázně přetržena obrazem, který s předchozími pranic nesouvisel. Přiznávám, že jsem si dal Samsaru na dvě půlky. Celých 102 minut bych nedal. Film skvěle zachycuje lidskou rozmanitost ve všech spektrech našeho bytí od různých náboženství po bohatství a chudobu. Od přírodních krás nedotčených rukou člověka po mrtvou přírodu ubitou průmyslovou činností. Některé záběry opravdu nutily k zamyšlení. Ač tam nebylo zobrazeno nic brutálního jako týrání či zabíjení zvířat, už jen ten kombajn na kuřata mi stačil. A také si člověk uvědomil jak by měl být rád za místo, kde žije a že měl kliku, že se narodil tady a ne někde ve slumu. Že i když ho práce občas štve, pořád je to lepší než stát v řadě někde v porcovně kuřat a jako jeden z mnoha set lidiček v růžovém overalu pravidelným pohybem odřezávat stále ty stejné kousky masa hodinu za hodinou, den za dnem, pořád do kola do zblbnutí... Jesli mne něco asi fascinovalo nejvíce pak to byl muslimský svátek v Mekce. Ten roj statisíců muslimů kolem Káby byl fascinující i děsivý zároveň. Pro moderního člověka 21. století těžko pochopitelná věc obzvláště při vědomí, že se islám čím dál více týká všech bohatých států naší civilizace, která si říká křasťanská a západní.... Nevím zda to byl záměr, ale za překrásnými obrazy značně minimalisticky až pokulhával hudební doprovod, byť leckde mi sednul. Kdybych to měl shrnout, je tenhle film ideální materiál pro nějakou kosmickou sondu k vyslání mimo naši Sluneční soustavu. Místo obrazu člověka by si ufouni pustili tohle a celkem přesně by viděli jací my lidé tady na Zemi jsme. Ale jsme tu jen na čas jak naznačili mniši při závěrečném setření nádherné mandaly z barevných písků, kterou na počátku filmu pečlivě dělali. Dávám za 4 hvězdy. * * * * (07.11.2020)

Další obrázková koláž o naší planetě. Tentokrát spoléhající pouze na krásu a sílu prezentovaných obrazů bez jakéhokoliv komentáře nebo nástinu děje. A tak na své předchůdce lehce ztrácí, protože zde nalezneme opravdu spoustu hluchých, které svádí k přeskakování, jelikož Vám stejně nic neuteče. Místy tedy sice velmi audiovizuálně podmanivé, ale sestříhaná do několika minut, by Samsara měla daleko větší sílu. (25.12.2016)

Dostalo mě to méně než Baraka, ale pořád je to silný meditativní mix excelentních záběrů Frickovi kamery a a nejednotvárné Stearnsovi hudby (ta taneční! pecka mi silně připomínala Matrix). Pro mě důkaz, že filmové vyprávění nepotřebuje slova a pokud jste přemýšliví , filosofií alespoň lehce šmrncnutí lidé určitě si v tom svojí logiku, svoje vyznění najdete. (19.08.2013)