Samsara
-
Samsara
-
Samsara
-
Samsara
Dokumentární / Dobrodružný / Hudební
USA / Indonésie / Singapur / Thajsko / Keňa / Dánsko / Brazílie / Jordánsko / Spojené arabské emiráty / Saúdská Arábie / Jihoafrická republika / Itálie / Ghana / Egypt / Čína / Japonsko, 2011, 102 min
V kinech
od:
Dadel
Přestože zde byly pasáže, které bych klidně vystřihl (např. toho chlapa, co si rozmazává bláto po ksichtě) a v hudební složce jsou taky rezervy (samostatný soundtrack musí být dost nudný), povedené záběry převládají a mnohé jsou opravdu úžasné (pouť do Mekky, zlaté chrámy v Barmě, umělé ostrovy v Dubaji, průlet nad nočním L.A., sírové doly na Jávě, vojenská přehlídka v Číně...) Pár zajímavostí z natáčení(26.10.2012)
Slarque
Vizuální zážitek roku! Ron Fricke opět skáče po celém světě, některé scenérie vypadají natolik neuvěřitelně, že bych je v libovolném hraném filmu považoval za digitální efekt. Podobně neuvěřitelně ovšem vyznívají některé zalidněné scény. Ostatně podíváme se do pouště Namib, skalního města Petra, Spojených arabských emirátů (včetně neskutečné kryté lyžařské sjezdovky v Dubaji), Tokia i čínských továren. Spousta záběrů architektonických skvostů zase pochází z Itálie či Francie. V pořádném kině se 4K projekcí asi hned tak něco krásnějšího neuvidíte. O hudbě platí to, co u Baraky: Michael Stearns asi mým oblíbeným skladatelem nebude (90%).(25.10.2012)
FFilipCZ
Říkal jsem si, že to zvládnu bez titulků, že si prostě jen budu užívat vizuální části. Brzy jsem zjistil, že ani žádné titulky neseženu, jelikož tam nepadne ani slůvko. Špatně? Vůbec ne, ba naopak! O to víc vás to vtáhne a nedovolí předčasně ukončit sledování. Něco je překrásné a mohl bych se na to dívat pořád dokola, něco bych snad radši ani neviděl...(8.2.2013)
E=mc2
Nabubralé vizuálne nič s úžasnými momentami ktoré zrátate na jednej, možno dvoch rukách. V porovnaní s Barakou či Koyansiqatsi ktorý ja osobne považujem za vrchol je toto polovičné. Zábery ktoré nič nehovoria. Scény ktoré do hodiny vyprchajú. Hinduizmus úplne absentoval a pritom slovo Samsara je zo sanskritu. Čakal som ovela viac. Tie tri hviezdy sú naozaj milosrdné. Silné scény - roboti, mekka, vojenská prehliadka a piesočná duna. Absentovala mi sila obrazu. V porovnaní napr. s dokumentárnymi snímkami z filmu Strom života vychádza pocitovo pre mňa lepšie práve Malickov film. Žiaden výrazný úvod, žiaden stred a slabý záver hoci samotná scéna s tanečníčkami je silná ako taká. Chýbal koncept, konfrontácia ako napr. v Koyanisqatsi. Nič. Krásne obrazy ktoré vám nezmenia pohľad na svet. Chýba im meditatívnosť. Možno ak by boli spomalené. Takto len za 3. Odstránte zo slova duchovno prvé tri písmená a na konci zostávate taký istý ako na začiatku. Taký dopad mal na mňa tento dokument. Neubránil som sa totiž pocitu štylizovanosti a chýbala spontánnosť. Inými slovami, pocit posvätného sa nedostavil.(30.10.2012)
black.mao
Viděno v brněnském kině Art s rozporuplnými pocity. Vizuální stránka dokonalá, avšak to je asi všechno. Skladba, či snad idea celého toho barevného podniku mi nějak unikala. Seznámit diváka s momenty posvátna? Nebo snad s nebezpečím odcizení se přírodě, industrializací a s tím spojenou ztrátou sebe sama za nekonečnými továrními pásy chrlící vše od plněných těstovin až po žehličky? Záběry afrických domorodců kombinované se záběry písečných dun, ty kombinované se záběry amerických aglomerací, ty v kombinaci s tajícím ledovcem, ten kombinován se záběry výroby pistolí. (Samozřejmě ne v tomto přesném pořadí). Chtěl tím autor něco sdělit? Nebo jen tak pospojoval záběry ve snaze uhranout diváka podívanou vystřiženou jak z National Geografic, či snad katalogů exotických dovolených? Absence komentáře neunavuje jako třeba u filmu Home, ale zároveň umožňuje myslet si cokoli o záměru autora. Tedy i to, že se jedná o krásně nic hrající si na jakési poselství. Podbízivě barevné klišé.(28.10.2012)