-
-
Celý film se natáčel v průběhu pěti let v 25 různých zemích světa.
(Ignus.cz)
-
-
Samsara je buddhistický termín pro utrpení v životě během koloběhu znovuzrozování. Všechny naše radosti v tomto životě/světě jsou podmíněné, nejsou trvalé, nemohou tedy být zdrojem trvalého štěstí, protože jakmile se rozpadnou (a ony se jednou rozpadnou) podmínky jejich vzniku, mizí i objekt, od kterého očekáváme, že nás učiní šťastným. Nic ve vnějším světě nás nemůže učinit trvale šťastnými. Opakem samsary je nirvána - absolutní cíl, tj. dosažení buddhovství, rozpoznání dokonalosti, kterou máme všichni v sobě. Jedná se o prožívání našeho plného potenciálu, všech dokonalých vlasností: radosti, moudrosti, soucitu, intuice, odvahy. Oproti osvícení jsou i nejintenzivnější radosti v našem samsarickém životě utrpením.
(FIorian)
-
-
Samsara znaméná v jazyce Sanskrit "nepřetržitý tok".
(Rugero)
V kinech
od:
pevico
Čeho si ve skutečnosti vážíme? Ničeho! Co pro nás znamená život na téhle krásné planetě? Nic extra! A co tu po sobě necháme? Bordel. Hodně silné okamžiky v životě lidí různých kultur a náboženství proložené nádhernými záběry přírody. Musím se přiznat, že v pasáži se zbraněmi jsem sotva dýchal...místo toho, abychom bojovali společně, bojujeme proti sobě..lidstvo si asi opravdu nezaslouží nic jiného, než vyhlazení..a kdo za to může?(5.1.2013)
XIXXI
Nabízí se srovnání s Qatsi trialogií Godfreye Reggia. Vzhledem k rozsahu tématu, kterým se Samsara zabývá, je problémem její zaměření se na příliš konkrétní detaily, kterými je – vzhledem k jejich počtu – nucena zabývat se pouze velmi povrchně a jednostranně. Vzniká tak série nesoudržných mikro příběhů a obrazů bez vnitřní stavby a jasného cíle. Na rozdíl od Qatsi trialogie – jejíž narativní složka je téměř nulová – se Samsara snaží sdělit obrovské množství informací, ale ve výsledku toho divákovi předává mnohem méně.(6.12.2015)
ledzepfan
V první třetině to trošku přešlapuje odnikud nikam a divákovi jsou jakoby bezcílně předhazovány"jen"krásné záběry. Někdy na začátku druhé třetiny však začínají být asociační řetězce-a myšlenky filmu-čitelnější-aby se pak na konci vše uzavřelo do komplexního kruhu poznání...Co dodat? Snad jen, že v celém filmu mi vadila jen jedna laciná slzička a, že střízlivý pohled do masokombinátů-bez zbytečné, prvoplánové brutality, šokujících záběrů a srdceryvných komentářů-je silnější a výmluvnější než všechny vegetariánské propagandy světa(Nasrat Earthlings!)(22.12.2012)
SHit4U
Dostalo mě to méně než Baraka, ale pořád je to silný meditativní mix excelentních záběrů Frickovi kamery a a nejednotvárné Stearnsovi hudby (ta taneční! pecka mi silně připomínala Matrix). Pro mě důkaz, že filmové vyprávění nepotřebuje slova a pokud jste přemýšliví , filosofií alespoň lehce šmrncnutí lidé určitě si v tom svojí logiku, svoje vyznění najdete.(19.8.2013)
Beastmaster4
Nejprve, než se tu začnu rozplývat blahem a vyzdvihovat superlativy a smysl tohoto jedinečného počinu, tak bych se nakrátko zastavil u komentáře uživatele J*A*S*M, který jsem si před psaním mého komentáře přečetl. Nenutím lidi, aby se jim líbilo to, co mně, ale tady jsem se musel pousmát. Větě "k němuž si mohou vymyslet smysl podle svého vlastního uvážení a dlouze o něm rozprávat." se musím jen pousmát. Doporučil bych uživateli J*A*S*M se na celý dokumentární film podívat znovu, protože smysl je tu předem daný a je nepopiratelný. Tady bych spíš poznamenal, že uživatel J*A*S*M film vůbec nepochopil a dle toho je výsledek jeho komentáře, jaký je. A nyní k mému komentáři: SAMSARA je jedinečným obrazem naši společnosti, jež se odklonila od všeho přirozeného, od všeho, co člověku Země nabízí. Audiovizuální příběh začínající trefně v budhistickém klášteře, kde mniši vyrábějí nádhernou Mandalu. Už tady je odkaz filmu zřejmý. Popisovat vytváření mandaly a její duševní smysl nemá cenu, vše důležité a krásně napsané najdete jak jinak, než na Wikipedii: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mandala nebo zde: http://cs.wikipedia.org/wiki/Tibetsk%C3%A1_mandala. Od té chvíle je nám ukazován život, který všichni společně žijeme. Občas jím prolítne krása světa, ale vesměs jde jen o absurdní utrpení nás všech, spolu s ostatními tvory, které do této pomalé záhuby vedeme nedobrovolně s sebou. V Samsaře je hned několik krátkých příběhů, které ale vypovídají o velké absurdní pravdě. SAMSARA je o zamyšlení, je to manuál pro všechny, je to dost možná poslední možné varování. Určitě nepatřím mezi nějaké proroky armageddonu, ortodoxní pesimisty dnešního životního stylu aj. Jsem jen člověk, který dokáže vidět věci, jaké jsou a nic si nenamlouvá. My všichni musíme vidět, že svět už není schopný vydržet náš nápor, naše drancování, naše potřeby. Hned několik naprosto luxusních minipříběhů ve filmu pak hovoří za sebe. Jeden z nich začínající scénou, kde je drůbež a dobytek chován jak neživý zdroj energie, střídají záběry z jejich sběru (a to doslova), porcování až k nenasytnému zákazníkovi v supermarketech, který nakupuje víc, než je schopný spotřebovat. Nakonec následují záběry z fastfoodů, kde nenažraní tlouštíci tlačí maso z těchto nebohých zvířat do svých zamaštěných úst a následně jsou nuceni k návštěvě lékařů, kteří jim musejí dělat opatření proti tloustnutí - odsávání tuku, podvazování žaludků aj. Trýznivý život k jedné potřebě, smrt bez poznání zelené louky, či hřejivého slunce až k nutnosti to z nás dostat ven, abychom jak nenažraní roboti mohli pokračovat nanovo. Absurdní a přehnané potřeby, které nás ženou k beztrestnému znásilňování naší planety a všech jejích obyvatel. Dokola opomíjený život a životy všech kolem nás, jak slepí blázni ženoucí se za úspěchem, penězi, nepotřebnými krámy a jídlem, žijeme bezcenné životy, tak vzdálené přírodě, z které jsme vzešli, které bychom měli být vděční. SAMSARA je dokonalou psychologickou střelou, která by vás měla nasměrovat, minimálně donutit k pochopení a k zamyšlení se nad tím, jak daleko a jak dlouho můžeme takhle ještě jít. Je tu zoufalost a nemohoucnost, vrátit se je už pozdě. SAMSARA nenabádá ke změně, snad k zmírnění. SAMSARA varuje, tiká jak bomba, která nás jednoho temného dne zbaví všeho pomíjivého. A ne náhodou pak příběh končí zničením tak pracně, z písku tibetskými mnichy vytvořené, nádherné mandaly. Což nám ukazuje koloběh přírodních sil, koloběh života, který stejně jako krása, jako zrnko rýže nebo písku je pomíjivý a zmizí v nenávratnu a vše, co učiníme, co uděláme, nemá smyslu. Snad jen můžeme zmírnit utrpení druhých namísto jeho prohlubování. Je na vás, co si z tohoto melancholického filmu odnesete, ale pokud si připustíte, pokud máte pochopení pro věci kolem vás, pak vás SAMSARA určitě poznamená, otevře vám mysl a obnoví myšlenky, které v kolotoči dnešního světa zůstali někde vzadu, zamčené v našich černých skříňkách To jsou mé pocity z tohoto jedinečného díla. O technické kvalitě se nemá cenu moc zmiňovat, jde o audiovizuální lahůdku.(25.3.2013)