Obsahy(1)
Miroslav Horníček spolu s pozvaným hostem, (mj. Jan Werich, Lubomír Lipský, Jiří Sovák, Jan Pivec), vytvořili pořad plný inteligentního humoru. V letech 1968 - 69 bylo v televizi odvysíláno celkem 12 dílů. Nástup normalizace však tomuto cyklu nepřál a dalšího pokračování oblíbených Hovorů H se diváci dočkali až v roce 1990. (mibara)
(více)Recenze (44)
Posezení těch, kteří ještě uměli česky. Posezení moudrého člověka s chytrými lidmi, s jedinci, kteří znali (a někteří ještě znají) jak dělat třaskavou srandu bez vulgarit, dobytčáren a infantilností. S lidmi, se kterými bych se též toužil alespoň na chvilku posadit, jedno kam. Tiše bych hačal, valil sklivce na Pivce, nasával humor a slinil si do klína. Večer bych pak, až mi maminka zhasne lampičku u postýlky s nebesy a pohladí mou asymetrickou hlavu, snil svůj odvěký (a marný) sen o tom, že jednou budu taky vtipný, tak jako oni. ()
O rozporuplné žalostnosti naší současnosti říká tento proslavený klasický pořad Voskovcova werichovského pokračovatele mnoho. Zdá-li se některým z mladších komentátorů, že slova o nedostižnosti úrovně šedesátých let jsou nostalgizující výpovědí bez hlubšího podkladu, dostává se jim zde více než náležitého poučení. Co jméno, to pojem i zážitek, a to i tam, kde jinak jde o osobnost spíše průměrnou a zaměnitelnou. Osobité pokračování někdejších forbín Osvobozených nalezlo v tomto případě své adekvátní pokračování. Pokračování šťastné, svébytné a stejně nadčasové jako dílo jeho slavných prvorepublikových předchůdců. ()
Proč tomu hned dávat nálepku intelektuálního humoru? Naopak, u této mistrovské show Miroslava Horníčka a jeho hostů se dokonale pobaví každý. Neuvěřitelná slovní ekvilibristika hlavního protagonisty mně konečně dává prostor použít slovo "geniální" tam, kde je opravdu na místě. Docela by mě zajímalo, jak detailní musela být Horníčkova příprava na každý pořad. Takhle diváka chytnout a už nepustit, to nemůže být jen tak. Dokonale vypointované historky a skvělé vzájemné nahrávky s hosty. Co slovo, to perla. Dá se jenom smeknout. ()
Skvělý, intelektuální bavič divadlem protřelý a filmem lehce políbený, se stal první televizní mega-star. Horníček byl tak dobrý a tak milovaný, že byl režim nucen Hovorům, zatnout tipec. Poslouchat Miroslava Horníčka, to je krása... Jak říkal sám mistr: "Televize je pořád ještě v plenkách." To být mohla, ale Hovory byly a zůstanou stejně nejlepší. ()
Jedním slovem skvělé ! Tak takhle se tenkrát prosím dělala zábava.. A takhle by zábava měla alespoň vypadat vážení.. A dělala by se i dál, nebýt a nepřijít normalizace. Horníčkovo křeslo pro hosta, vystřídalo několik slavných osobností, převážně ze světa filmu, ale nejvíce mi utkvěl v mé paměti, skvělý Jan Pivec, plný elánu a energie v té době už snad už národní umělec.? To byl skutečně vzpomínkový koncert, ale i Jiří Sovák, vypravující své zážitky z vojny kde byl společně právě s Horníčkem , také neměl chybu. Opravdu velmi vydařený a hlavně inteligentně humorný pořad, s křeslem pro hosta s pohotovým a velice vtipným Horníčkem. Svého času, to byl obrovsky populární televizní projekt. Akorát by mě zajímalo kolik částí tenkrát bylo celkem odvysíláno, a s kým vším..? ()
Galerie (2)
Zajímavosti (11)
- Poslední tři natočené díly skončily v trezoru. Některé zdroje uvádějí, že z nich byl sestříhán poslední vysílaný díl a že díky tomu v něm Horníček vystřídal tři obleky. (raininface)
- První dvě epizody Hovorů H se natáčely v Letohrádku královny Anny v Praze, poté se natáčení přesunulo do Klicperova divadla v Kobylisích. (raininface)
- Než Horníčkovi nabídla tento pořad Pražská televize, vyzkoušel si tento druh pořadu – dnes se říká Talkshow – v Brněnské televizi. Jednalo se o tyto tři pořady: Hovory přes rampu (od r. 1968), Hovory mezi námi (od r. 1968) a Knihy mají své osudy (od r. 1969). Vůbec poprvé si Miroslav Horníček model pořadu vyzkoušel na přání přátel v Karlových Varech a oni vystoupení pojmenovali právě „Hovory přes rampu“. Pořad byl nadmíru úspěšný a herec s ním jezdil po celé republice. (sator)
Reklama